Bavím se tím, jak se lidé rozčilují nad tím, že „Vánoce budou zase na blátě“. Jako by na tom záleželo jenom těch pár svátečních dní v roce, jindy je to fuk.

Je to tak každý rok, vážně. Před Vánoci přijde teplá obleva a s ní se prostě sníh nekamarádí. Už si ani pořádně nepamatuji, kdy naposledy bylo na Štědrý den nasněženo.

Otázka, jestli bude či nebude sníh je pro většinu lidí důležitá pro tu scenérii, kvůli bobovačce a stavění sněhuláka.

Pro vlekaře je to však otázka výdělku. Umělý sníh stojí nemalé peníze i úsilí. Letos se k nevyzpytatelnému počasí, které vlekařům ztěžovalo práci odjakživa, přidala také nevyzpytatelná vládní nařízení a epidemiologická situace. Toto bychom si, podle mě, měli uvědomovat, když vstupujeme na sjezdovku.

V týdnu jsme se vydali do jednoho ski areálu. Lanovky ani vleky sice pro veřejnost nejezdí, ale umělý sníh už je připravený na víkendový rozjezd sezóny.

Sešlo se nás na svazích více, všichni na skialpech (lyže, kterým se dá uvolnit pata, takže lze pohodlně šlapat do kopce). Je to jediný sníh široko daleko, a tak se zde někdy i po roce viděli lidi, kteří se v zimě na lyžích potkávají jenom na horách.

Bylo to kouzelné a tak trochu tajemné, šlapat nahoru ztichlou sjezdovkou, kde se již za pár dní (doufejme) budou prohánět stovky lidí. Prozatím se tu alespoň radostně zdraví skialpinisté.

Sjezd je navíc, pokud si kopec musíte sami vyšlapat, opravdu za odměnu. Nahoru, dolů, nahoru, dolů, rozloučit se a domů.

Při odjezdu jsme hodili příspěvek „na sníh“ do kasičky, která tam byla připravena.

To, že umělý sníh leží volně na zemi, ještě neznamená, že je volně k užití. Važme si jej, stejně jako času a peněz lidí, kteří jej tam dostali. Mnoho odvětví ekonomiky dostává na frak. Na nás je, abychom ty, jež se to tolik dotýká, nenechali spadnout na kolena. redaktorka Hanka

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.