Vždycky jsem měla pocit, že musím zvládnout všechno, co si naplánuju. Sice nejsem holka, co by každý den měla rozepsaný na hodiny v kalendáři – ale když už si do něj něco poznamenám, chci to mít pro dobrý pocit splněné. Problém nastává, když se do pořadníku protlačí nezvaný host: nemoc.

S počítačem na kolenou se dá v posteli leccos dohnat – ale nejde to ani zdaleka tak dobře, jak bych si představovala. Nemoc holt zpomaluje a rychleji vyčerpává jak mysl, tak tělo. Ale ta moje nepoučitelná hlava chce pořád dohnat stanovený denní úkol.

Horší je to s nástupem do práce, kde musím být fyzicky. Jedna z nejhorších výzev pro mě vždycky byla zavolat na brigádu, že zkrátka dneska nepřijdu. Mám pocit, jako bych v tom ostatní v práci nechala – a až se vrátím, tak mi to dají jasně najevo.

Naštěstí mám svou skvělou mamku, která mě vždycky vyvede z omylu. Zdraví je vždycky na prvním místě. Nikdy není špatně přiznat sama sobě, že na to prostě nemám, a na pár dní si odpočinout. Zvláště teď v období chřipek a nachlazení bychom se neměly přepínat, a naopak všechno hezky v klidu vyležet. Koneckonců, nemocná brigádnice nepomůže ani sobě, ani lidem v práci – kromě toho, že někoho může nakazit, si ještě zdravotně pohorší. Jednou jsem i přes nevolnost přečkala celý den na nohou, takže můžu jen potvrdit.

Neboj se přiznat si, že ti není dobře. A už vůbec se nepřemáhej jen proto, abys dohnala svoje „zdravé“ plány. Zaměř se jen na neodkladné záležitosti, ty ostatní počkají na tvoje zdravé já. A odpočívej! To abys byla co nedjřív zase fit. 😉

redaktorka Verča

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.