Milé holky, psaly jste si někdy deník? Já jsem v průběhu let měla mnoho různých zápisníků, do kterých jsem si příležitostně zaznamenávala svoje radosti, významné události, starosti i trápení. Nemůžu říct, že bych si do deníku zapisovala každý den, ale vždy jednou za čas, když jsem měla náladu, jsem otevřela jeho stránky a svěřila jim, co jsem zrovna měla na srdci. Psaní je skvělá činnost v tom, že člověku mnohdy pomůže srovnat myšlenky v hlavě a udělat si v nich trochu pořádek.

Co je na psaní deníku taky parádní je, že se pak ke svým zápiskům můžeme vrátit i po letech. Právě to jsem udělala včera, když jsem se probírala zápisky starými víc než deset let. Našla jsem tuhle poznámku, kterou jsem napsala poté, co mi ujel vlak a musela jsem zůstat ve městě a dvě hodiny čekat na další.

Kdybych dnes neměla dvě úplně zbytečné hodiny čekání ve městě, nevšimla bych si…

… že tmavooký prodavač pizzy si při nadhazování placky píská melodii mé oblíbené písničky a vkládá do ní svoje vlastní pasáže
… že v keři jen pár metrů od křižovatky se uhnízdili ptáci a téměř nepostřehnutelní pro lidi procházející kolem si užívají cvrlikavé líbánky.
… nádherných secesních ornamentů na fasádě domu sousedícího s naším intrem, kolem kterého chodím už čtvrtý rok bez povšimnutí.
… cedulky ,,přijdu za pět minut“, která se na dveřích cukrárny houpe už půl hodiny.
… že některé brněnské stařenky mají opravdu osobitý styl oblékání.

… že zbytečné dvě hodiny možná nejsou vůbec tak zbytečné, jak se zdá.

Těchto pár vět mi připomnělo, že i když zrovna neděláme nic účelného nebo extra zábavného, pořád si můžeme užívat přítomnost. Takovou, jaká zrovna je, přestože naše plány možná původně vypadaly jinak.

A co vy? Píšete si někdy své myšlenky a zážitky? Máte nějaké své staré deníky, kterými občas listujete? Nebo vás napadla myšlenka, o kterou byste se chtěly podělit? Můžete nám o tom napsat do redakce :)

S přáním krásného víkendu
Jitka

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.