Ada (05.09.2016 12:56)
Vypravte se společně na výlet :)

Věra Anežka (05.09.2016 16:40)
Ahoj Borůvko, prosíš o radu, tak se ti pokusím poradit. Nejlépe udělaš když se budeš modlit za to aby ti Pán Ježíš dal sílu. Pokud máš nějaké společenství farnost zkrátka možnost poprosit někoho dalšího o podporu v modlitbě tak to udělěj. Klidně i nech za svůj problém a za sílu sloužit mši svatou. Nemusíš mít strach že by se někdo z farnosti dozvěděl pokud nebudeš chtít. V takovém případě ti kněz nabídne že to uvede jako mše svatá která je sloužena na úmysl dárce. Což je stejné. Drž se. A nezapomeň.Že Pán Ježíš z Nazareta je Spasitel celého světa. Věra Anežka

Mikina s kapucí (06.09.2016 15:30)
Ahoj, občas si připadám stejně jako Ty. Řeším to tak, že si zajdu za dvouletou sestřenkou, která mě přímo miluje... Tobě ale doporučuji společenství věřících lidí, a nemysli si, že s věřícíma není sranda! Je, a jaká! FB nemám, tak s tím ti asi neporadím... Leda takhle: Víš, jak si pomocí fb vydělat?? Jdi do nastavení-účet-deaktivace účtu...a začni pracovat! (to je jen vtip, možná se moc nehodí, ale snažila jsem se...)

Jahoda (06.09.2016 16:42)
Ahoj Borůvko, nejdříve ze všeho by sis měla ujasnit, co si pod pojmem "kamarádi/přátelství" představuješ. Mám pocit, že znám dost lidí, kteří mají/chtějí "kámošky" jen pro to, aby s nimi mohly probírat drby nebo dělat blbosti nebo chodit na 'akce'. Nebo třeba hodně lidí jen chce, aby nebyli "ti divní outsideři/samotáři"- a tak si najdou někoho, aby nevyčuhovali. Ale dost už o tomhle. Jen si myslím, že mnoho lidí má přátele, protože ten vztah chtějí mít, pečují o něj. Víš, když ti na tom přátelství a člověku záleží, ale opravdu záleží, pěstuj s ním vztah. To znamená- mluv s ním, pomáhej mu, navštěvuj ho apod. Na druhou stranu se ale nesmíš stát otrokem pro ostatní. Zdá se mi, že většina dlouhodobějších přátelství ale začíná právě tím, že se bavíte o povrchních věcech, škole, rodině apod. Pak se z toho něco vyvine, ale musíte se oba snažit. Pokud na jedné straně iniciativa není vidět, zvážila bych, jestli ta osoba stojí za/o přátelství s tebou. Nikdy si nesmíš myslet, že tě nikdo nemá rád. A kdybys už došla tak daleko, že by sis to opravdu myslela, pamatuj si jednu věc: BŮH TĚ vždy, každou minutu, každým okamžikem MILUJE! :)) A to dokonce i ve chvíli, kdy hřešíš. On tě tady chtěl mít takovou jaká jsi. Jde jen o to začít si uvědomovat svou jedinečnost a originalitu. Začít si uvědomovat své dary, talenty, svou krásu. A i když si připadáš hrozná, zbytečná, ON tě i přesto má rád. Chtěla bych, aby sis přečetla tento článek: https://www.bezhranicna.sk/clanky/identita-zeny-kto-som-
v-bohu?
Možná je na čase poohlédnout se po někom, kdo je na tom podobně jako ty- je spíše/úplně samotář/ má méně přátel. Třeba právě tento člověk byl stvořen k tomu, aby byl tvým kamarádem. Možná by bylo dobré, kdybys zkusila navštívit nějakou akci pořádanou tvou diecézí. Tam se vždy najde hodně super lidí- a kdo ví, třeba se mezi nimi vyklube tvoje dobrá/nejlepší kámoška. Chci tě povzbudit, aby ses nebála jít sama do cizího kolektivu. Modli se k Pánu o odvahu zvládnout to. Myslím, že šeřit vztahy přes FB se vůbec nevyplácí. Nikdy nemůžeš vědět, jestli ti někdo ten lajk dává upřímně nebo jen tak "aby se neřeklo". Řeknu ti jednu věc: opravdové přátelství na FB nezískáš. Nejdřív musíš komunikovat na živo- setkat se s tím člověkem a mluvit s ním.Ještě by ses mohla podívat na toto video, které ti zdůrazní že FB je možná "zbytečné": https://www.youtube.com/watch?list=UUJrKRQBcxnmByAJh0pOB
jsQ&v=M4WCEzhaIrc Jsem
na tom podobně jako ty. Ale myslím, že se mi pomalu začíná dařit. Přátelství chci brát jako něco, kde se navzájem obohaccujeme. Ne jen, že kamarádka je tu pro mě, ale hlavně já pro ni. Určitě ti pomůže modlit se k Duchu svatému. On ti dokáže pomoct! Tak to je všechno, doufám, že toho není moc. Doufám, že jsem ti pomohla. Budu se za tebe modlit. Ať je Pán s tebou! :)) Jahoda

Ana (01.09.2016 13:52)
Ahoj, já trochu v Č. Budějovicích. Zkontaktuješ Dobrovolnické centrum a oni ti nabídnou jaké mají projekty, pozvou si tě na pohovor - zeptají co a proč chceš dělat, co tě láká na dobrovolnictví, jestli máš nějakou zkušenost atd. Jak to je jinde nevím, ale předpokládám, že podobně. Já jsem byla v projektu pro cizince a mám dojem, že když někdo chce dobrovolničit, tak mu to umožní i za cenu, že se to neujme - takže ty chodíš na ty programy, ale tam není nikdo, komu by ses mohla věnovat (kvůli tomu jsem skončila). Byla jsem tam cca před 2 rukama. Ale když najdeš projekt, co tě naplňuje, tak je dobrovolnictví super (mám zkušenosti i z jiných organizací, dobrovolnicím už asi 8 let :D). Tak ať najdeš své místo :)

Věra Anežka (07.09.2016 10:47)
Ahoj Ada, s dobrovolničením mám také zkušenosti. A vesměs pozitivní. Záleží na tom o jakou dobrovolničinu máš zájem, co tě baví nebo naplňuje.A hlavně na tom jestli máš na tu či onu práci sílu a schopnosti. Neber to prosím jako podceňování. Ale sama vím že nemůžu jít třeba do Afriky nebo jinam pomáhat stavět školu pro chudé děti. Protože na to nemám sílu.A ani schopnosti.Já osobně dost dlouho hledala kde bych mohla být aspoň trochu užitečná. A první dobrovolnickou zkušenost jsem mohla získat na pro tebe asi těžko představitelném místě. A sice byla jsem ošetřovatelkou v Hospicu sv. Lazara, kde jsem pracovala a denně přicházela do kontaktu s lidmi, a se smrtí.Bylo to těžký, ale věděla jsem že je to potřeba. Hospic je pro lidi, kteří mají rakovinu v konečném stadiu a nemůžou být doma a rodina je nechce odložit někam kde jim není dobře. Ještě malá informace, práce dobrovolníka není finančně placená. Je to tvoje rozhodnutí a je jen na tobě jestli se rozhodneš pracovat pro někoho bezplatně.Pro mě byla největší odměna,když se na mě kdokoliv z pacientů usmál a třeba jsme si i povídali o životě, nebo když mi primář Hospicu vyřizoval poděkování od paní, které umírala maminka a dcera té stařenky nemohla u ní být.já jsem u postele té stařenky seděla a držela jí za ruku. A pomohla jsem té paní k vědomí že tam není v době kdy umírá sama. Že je tam s ní člověk, který je tam pro ní a má jí rád drží jí za ruku místo dcery.A bude tam s ní jak dlouho bude potřebovat. No a po půl hodině mě vystřídala kolegyně, která u ní byla pár minut. A další směnu jsem se dozvěděla že stařenka u které jsem seděla po mém odchodu v klidu zemřela. A její dcera s rodinou mi moc děkují za to že jsem u jejich maminky a babičky seděla a jejich mamince a babičce pomohla že neumírala sama. A že by mě chtěli poděkovat osobně a předast mi malý dárek jako poděkování ale časově nemůžou dojet do Prahy. Tak jsem si sedla a napsala kratičký vzkaz že moc děkuji a jsem ráda, že jsem pomohla. A že to nedělala proto aby mi něco dávali,ale proto že vím jak je to těžké pro rodinu a pro samotného umírajícího, protože mi bohužel umírá babička a vím co to je. A ten vzkaz jsem nechala u kolegů s prosbou ať ho předají. To je největší odměna. Když vidíš že někomu můžeš pomoci. Snad jsem tě něvyděsila.Věra Anežka Když budeš chtít můžeš mi napsat do této diskuze.Přeju ti ať najdeš práci, která tě bude bavit. A budeš z ní mít radost. A věř tomu ,že všechno dobré napomáhá k tomu abychom došli do nebe. K našemu tátovi kterým je Náš Bůh.Drž se Pána Boha. Přeju hodně štěstí. Věra Anežka

Klara (31.08.2016 14:40)
Ahoj magdo, mám stejný problém jako ty. Mastná plet a akné. A našla jsem celkem dost dobré řešení. Vlastně dvě řešení :D. První řešení: Máš doma kytku aloe vera? Jestli jo, tak skvělý! :D Já si každý večer utrhnu kousek toho listu. Zda je tlustý jak tvůj prst tak max 2 cm utrhnu. Rozmačkám to v dlani, a potřísním si s tím obličej. Před tím ho ještě vyčístím, třeba vodou a mýdlem :D. Nebo jen nějakou domáví pletovou maskou :D. No a pak jdu spát, za týden se mi to akné zlepšilo o hodně. Takže vřele doporučuju :). Druhé řešení. Tekutý pudr. Koupíš v lékarně. Je to skvělý, namažu si s tím obličej, a jdu spát. Do rána část zmizí, ale nemám pak takhodně mastnou pokožku. Někdy nemám celý den mastnou. Jen si to ráno musíš smejt. Mě tak vždy na pár místech zůstane trošku toho pudru. Je to fakt skvělý. Akné se po tom nědělá skoro vůbec. Takže fakt super. Já to szzřídám. Jeden tejden to a druhej tamto. Fakt szper :).

Tekutá pudr (01.09.2016 18:03)
Ahoj ,,Klára" :), a nevíš, kolik ten pudr stojí? A prodávají ho v kelímku? Jaká značka?? Díky moc. :)

Dáda (01.09.2016 21:10)
Ahoj, pokud chceš mít pleť opravdu a trvale zdravou, doporučuji ti co nejvíce vynechat cukr. Já cukr skoro nejím a pleť se mi velice zlepšila. Přeji hodně štěstí.

Klára (04.09.2016 15:18)
No značka: Tekutý pudr Byl levnej pod 50 :D Je v tubě, jako pasta :D

FanIn!ka (06.09.2016 21:39)
Ahoj! Taky moc doporučuji aloe vera. Já si večer vždy uříznu kousek listu a rozříznu ho na půl a potírám si s ním celý obličej... Myslím, že to fakt pomáhá:)

Evanlyn (30.08.2016 20:44)
Ahoj, co třeba tam dát nějaké citáty nebo vtipné hlášky? Na internetu jich je hromada. Nebo se můžeš kouknout na videa Teri Blitzen, v tom posledním má docela dobré nápady :-) .

Viktorie (30.08.2016 23:57)
Ahoj, já tam mám například fotku jednoho psa pak obrázky od přátel co mě nakreslili nebo různé vstupenky z nějakých akcí kde jsem byla a líbilo se mi tam. Nebo také účtenky abych měla přehled kolik utratím:-D Také jsem si tam dala různé pěkné vzkazy od přátel co mě potěšili nebo citáty atd....Nebo různé texty třeba z bible co se mi líbí atd....Mám tam toho strašně moc:-D tak snad jsem aspoň trochu pomohla záleží jen na tobě.

princezna (01.09.2016 13:27)
Ja tam dávám hrozně veci:D Teda hlavně obrázky, protože chodím do vytvarky, taky vstupenky a různý "pamatecni" veci:). Používám i ozdobné kolicky a mýdla, podle me to ozvlastni.

A (01.09.2016 14:28)
Ahoj ja mam na sve nastence spustu fotek, samolepek a ruznych blbinek. Jsou tam i nejake citaty a treba maslicky z hodu.

Věra Anežka (03.09.2016 12:37)
Ahoj, Já osobně si na nástěnku,kterou mám z netradičního materiálu dávám různé poznámky, a jak vidím mám co dohánět. V kreativitě. Akorát jsem neměla ještě čas nějak ji dotvořit. Myslím tu mou nástěnku.Ale určitě už hodně nápadů tady bylo. A já se velice ráda jimi inspiruju. Tvoření mě baví. Ale nevím jak to udělat aby ta nástěnka vypadala jako domácí a ne jako úřednická,na který jsou strohý papíry. S různými varováními. V lepším a v horším případě seznam pachatelů a jejich podobenky.Snad jsem ti poradila.A hlavně nevyděsila.Ahoj Věra Anežka

:) :) :) (03.09.2016 22:05)
Já si vyhledávám citáty z Bible, které mě zaujaly a přepíšu je na kousky barevného papíru (můžou mít i různé tvary). Můžeš jich napsat víc a třeba po týdnu je střídat :)

kkkkk (03.09.2016 22:25)
Já si vyhledávám citáty v Bibli. Když se mi nějaké zalíbí, přepíšu si je na kousky barevného papíru (můžou mít i zajímavý tvar). Citátů si můžeš napsat víc a třeba po týdnu je střídat :).

Zuzka (30.08.2016 19:47)
Co kdybys jim třeba uvařila večeři? Já jsem dělala palačinky ve tvaru srdce a rodiče to moc potěšilo. Nebo můžeš koupit hrníček a čaj:)

Kiki (30.08.2016 21:19)
Ahoj na výročí rodičů jsme dělali stínový divadlo pokud máš víc sourozenců tak je to super :)) natáhneš a napneš bílý plátno nebo starý prostěradlo na jednu stranu dáš silný světlo a kde máš to světlo tam různě předvádíš :)) stíny jsou nádherný když se zhasne nebo večer.:))Dobrý je mýt hodně silné světlo abys byla dobře vidět a nemusela se cpát k okraji plátna :))

Any (31.08.2016 14:37)
Ahoj, přijde mi super dávat rodičům dárek k výročí svatby! My to děláme se sourozencema taky, ale nikdo z našich kamarádů to nedělá. Vždycky vybíráme něco, kde můžou být spolu a odpočinout si od nás :D Takže to byly nějaký poukázky do čajovny, lístky do kina, do divadla, víkend na poutním místě (vybrali si Hostýn, přemluvila jsem je, aby nechali i malý děti doma), uvařili jsme jim večeři doma jen pro ně (sourozenci odjeli odpoledne k ségře, co k nim bydlí blízko a byly tam až do rána). Hledáme vždycky něco, aby si mohli v klidu sami popovídat a neřešili, že děti mají hlad nebo se jim nechce spát nebo uklízet a tak :)

jojo (01.09.2016 13:31)
Pokud chceš mít jistotu, tak depilacni pasty. Neboli to a vydrží to :D Ale nejrychlejší je ziletka.... tam ale pozor na to zarustani

Mary (31.08.2016 21:44)
Ahojky, já mám poslední dobou podobný problém. Jaksi si ted celkem rozumím s klukama a hodně z nich to bere jako příležitost. Já s nimi ale chci být jen jako kamarádka a taky nevim, jak jim to mám říct, abych je nějak nezranila, protože je mám ráda jako kamarády. Jednomu jsem to v zimě řekla, že ho mám ráda jen jako kamaráda a tak bych to chtěla nechat, at se na mě nezlobí, ale že k němu nic víc necítím. Tak dva měsíce se se mnou moc nebavil a ted to zas zkouší znovu. Takže já nevim jak to klukům říct :( :)

Eva (04.09.2016 19:28)
Podle mě je nejlepší, jak píšeš, jim říct na rovinu, že je bereš jenom jako kamarády. A to samé by měli umět říct kluci holkám, pokud k nim nic necítí. Potom se lépe předejde různým zraněním vznikajícím z nedorozumění.

Klárka (31.08.2016 13:09)
Duhový skřítek

Haňa (29.08.2016 14:45)
Zář tváře tvé Ať požehnán je Bůh Kvůli nám Tvoje jméno vyznávám Ať srdce mé tebe vídá Abba otče Jesus Christ, you are my liv/f(?)e Dobrořeč, duše má, Hospodinu Můj králi, má spáso Učiň mě, Pane, nástrojem Chvalte, služebníci Kéž poznají nás po ovoci Požehnaný jsi, Bože Lásku neuhasí ani velké vody Kéž se v našich domech tančí Zde jsem Tak tak Panie (polská) Emanuel Pošli mě, půjdu já Tobě patří chvála Eucharistia Učiň mě, Pane, nástrojem Vinný kmen... :)

Maru (30.08.2016 18:12)
Ahoj Evanlyn, doporučuji Ti hledat inspiraci ve Žďárském a Krakovském zpěvníku, s naší scholou rádi zpíváme písně, které tam jsou obsažené. :) Najdeš tam i většinu písní, co psala Hanča, a máš je rovnou s akordy, některé i s notovým zápisem. Odkazy: Žďárský - http://www.cirkev.cz/Media/ContentItems/20611_20611/zpev
nik-csm2012-zdar.pdf
, Krakovský - https://ulozto.cz/!hjCyRdjfL/krakov-zpevnik-v4-web-pdf . Ať vám to dobře zpívá a hraje! ;) PS: Odkud jste? :)

Evanlyn (30.08.2016 20:47)
Ahoj, moc děkuji za nápady, určitě je využiji :-) . No, jsme z Vítkova, to je takové malé město cca půl hodiny od Opavy :-)

beruška21 (31.08.2016 16:06)
Ahoj určitě doporučuji zpěvníky Ty jsi důvod 1 a 2 (najdeš tam hodně amerických chval, které jsou přeložené do češtiny) a nebo zpěvníky Celým srdcem(1-6 díl) nebo jukni tady https://www.gimel.cz/zpevniky

Věra Anežka (03.09.2016 15:23)
Ahoj Evanlyn, přečetla jsem si tvůj dotat až dneska,což je asi pozdě. Ale i přesto mám pár tipů na písničky,které se dají zpívat se scholou. Já sama zpívám několik let v různých scholách. Dokonce dvakrát jsem zpívala ve sboru. Nic velkýho na Národní Divadlo to nebylo. Přesto mě to hodně bavilo a baví. Úplně nejlepší zpěvník je podle mě Hosana. Nebo ještě Hlahol. Z toho jsme zpívali na chalopukách a na výletech. Na chaloupkách jsme zpívaly po dohodě s panem farářem i na mši, kam chodilo pár starších lidí. A bylo to na vesnici kde mše svaté byli v týdnu a moc lidí tam nebylo.Čímž jsme panu faráři udělali radost dvakrát. Nemusel se starat o zpěv v kostele a ještě viděl že mi ač jsme byli malý tak i přesto zpívat umíme. Dokonce jsem i dvakrát četla.K těm písničkám. Dnes jdu k tobě Pane můj, Hosana, Bárka, Effatha, Nám Pane dal jsi slovo své,z ordinárií Beránu Boží, Pane Náš Bože. Když jsem byla ve vojenský, tak jsme s naším armádním kapalnem měli setkávání se zpěvem. Zpívali jsme ze zpěvníků Svítá. Zpěvník používaný u Evangelíků. A z toho zpěvníku si pamatuju tři písničky.Nám radostí jsi Pane, Čeká mě den, Můj život už není prázdná loď. Snad jsem ti trochu pomohla.Přeju tobě a schole kterou vedeš ať se daří. A nezapomeň že nám Pán Ježíš říká kdo zpívá dvakrát se modlí.A spoustu dalších užitečných věcí.A ještě jedna písnička mě napadla. Z dětství kdy jsem chodila na náboženství. Písnička se jmenuje Bůh je můj otec.Drž se. Věra Anežka

Maru (05.09.2016 20:45)
Reaguji dost pozdě, ale... Vítkov je mi docela známý, naše schola je ze Slavkova, což je od Opavy kousíček. :) Nepotkaly jsme se už, tak náhodou? :D

Diki (29.08.2016 13:53)
Ahoj Verčo, myslím, že bys to poznala, i když sama dobře vím, že vztahy dokáží být komplikované a člověku pěkně pomotat hlavu :) Cítíš v jeho přítomnosti "motýly v břiše"? Myslíš na něho každým okamžikem? Zatočí se ti z něho hlava? Ano? Pak bych řekla, že jsi do něho zamilovaná. Pokud by tomu tak nebylo, tak nevěš hlavu. posílám ti odkaz na dotaz od jedné čtenářky IN!u a odpověď redakce, snad ti to pomůže :) http://www.in.cz/poradna/?idPoradny=1&strana=3
Otázka
zn takto: Může se zamilovanost dostavit až po nějaké době chození, má vůbec takový vztah cenu? Přeji ti pěkné dny a hezky strávený čas po boku tvého kluka :)

Veronika - 16 (30.08.2016 15:43)
Děkuji moc za radu ☺

Kristýna (28.08.2016 22:46)
Ahoj Maruško, zrovna jsem dočetla skvělou knížku Lies Women Believe (zatím bohužel není do češtiny přeložená, ale existuje verze pro dívky "Lži, kterým věří mladé ženy"), ve které se řeší lži, kterým máme my ženy tendenci věřit. A v jedné kapitole se mluví právě o tom, jak často svádíme své špatné nálady na určité dny v měsíci. Je jasné, že hormony udělají svoje, a když nás bolí hlava a máme křeče v břiše, nejsme většinou úplně nejveseleji naladěné. Ale, jak píšeš, není to žádná omluva. Jsme Boží dcery a měly bychom Ho reprezentovat nehledě na to, jak se zrovna cítíme. Je dobře, že přemýšlíš o tom, jak se k ostatním chováš, a jak tě v tom ovlivňuje tvůj cyklus. Protože když si uvědomíš, že je někde problém, můžeš na něm začít pracovat. Naštěstí vždycky máme na výběr, jestli se necháme ovládat emocemi, nebo naopak své emoce odevzdáme Bohu a poprosíme ho o pomoc. A to je právě ta skvělá věc - nikdy na to nejsme samy. Požádat Boha o to, aby ti dával trpělivost a sebeovládání, je to nejlepší, co můžeš udělat. Moje oblíbená pasáž z Bible je z Filipským 4, 4-7. Jasně se tam píše, že podle Božího záměru bychom nehledě na okolnosti měly být plné radosti, vděčnosti a mírnosti. A s Jeho pomocí je to opravdu možné. Měj se krásně! Kristýna

Maruška (28.09.2016 21:15)
Díky moc. Jen dodávám, že já přitom výrazné bolesti nemívám.

k. (28.08.2016 23:37)
Trošku se uvolni. Neboj si ze sebe udělat srandu. Hlavně nepiš víc jak tři tečky vedle sebe. Kope mě to do obličeje když to vidím. Jinak neboj se dát věcem náležitý čas. Mimochodem tři tečky se ofiko píšou alt+0133 (myslim.), tak se měj pěkně. Čus.

K+M+B (28.08.2016 23:54)
Ahoj Kokosko, rády bychom ti napsaly, že nemít v patnácti kluka není žádná ostuda. Spíš naopak. Chápeme, že se ti tvůj kamarád líbí a mrzí tě, jak se k tobě chová, ale připadá nám, že se kvůli tomu zbytečně moc trápíš. Ve tvém věku máš možnost se bavit s klukama, aniž by ses uzavřela do jednoho vztahu. Samozřejmě tím nemyslíme, abys flirtovala s každým na potkání, ale je to skvělá příležitost si najít dobré kamarády, poznávat, jací kluci vlastně jsou, a trávit čas spíš ve skupině mladých lidí než sama jen s jedním člověkem. I s klukem, o kterém píšeš, můžeš být zatím jen kamarádka, a třeba se z toho jednou, až se budete dobře znát, přirozeně vztah vyvine. Určitě bychom ti ale doporučily, aby ses teď zamyslela nad tím, co od chození vlastně očekáváš. V dnešní době spolu spousta mladých lidí chodí a ani vlastně neví proč. Možná ti to bude připadat staromódní, ale my věříme tomu, že dva lidé by spolu měli začít chodit až tehdy, kdy si oba dokážou představit, že by se jednoho dne mohli vzít. A ve chvíli, kdy to takhle bereš, se jedná o vážný vztah, a ten s sebou přináší mnohem víc zodpovědnosti. Zodpovědnosti, na kterou většina lidí ještě v patnácti není připravena. Když během svého dospívání projdeš mnoha nezávaznými vztahy, každému klukovi dáš kousek sebe a mohlo by ti to způsobit spoustu zbytečných zklamání a zranění. Přejeme ti hodně štěstí a doufáme, že jednoho dne najdeš kluka, který tě bude mít opravdu rád a se kterým budeš šťastná. Nevíme sice, jaký máš vztah k Bohu, ale věříme, že On pro tebe chce to nejlepší. A to platí i pro vztahy, tak se neboj mu je odevzdat a nechat se Jím vést. K+M+B

Pro Kokosku (29.08.2016 19:40)
Ahoj Kokosko! Já Tě naprosto chápu... Nemít kluka v 15 není ostuda... Já jsem toho názoru, že kluka (už) zbytečně nechci... :D Ale když se zamiluju, tak je to jiný. Asi se obě dvě umíme "věrně" zamilovat, ne jako někteří, kterým se líbí každou chvíli někdo jiný. Možná to samý očekáváme od kluků. Podívej se na holky, stejně staré, které jsou úplně zmatený se svými city, holky, které chodí s klukama, aniž by do nich byly zamilované, holky, které dělají plané naděje klukům, holky, které zase naopak se bojí kluka oslovit, dělají kroky, kterými kluka spíše vyděsí, ztratí... A kluci to mají stejně a ještě jsou pozadu. :D Vidíš, prý jsi pěkná. Možná má totální zmatek, musí si udělat zkušenosti s holkama, aby si uvědomil, že jsi lepší než jiné. Hlavně nebreč před ním. Teda, nebreč vůbec, dyť se nic neděje. Asi neví, co chce, ale má tě zařazenou mezi ty lepší.......... (a jo, těm, kterým vadí pár teček navíc, od srdce pozdravuju...... :D)

Maruška (28.08.2016 19:10)
Nevím, jaký ocásek máš na mysli. Poštěváček? (Taky se v těch pojmech moc nevyznám.)

stydlivka (29.08.2016 14:28)
taky jsem o tom přemýšlela, ale nedokážu ti odpovědět, nevím, každopádně bych taky ráda znala odpověď

Jitka (30.08.2016 18:06)
Neboj se to říct mamince a běž na gynekologii. Záleží kolik to vyčuhuje, třeba je to jen nerovnoměrným vývojem a spraví se to. Dcera to větší má taky, byly jsme na gynekologi. Bylo nám řečeno, že to ničemu nevadí a že se to v budoucnu může řešit plastikou.

Jitka (30.08.2016 18:15)
Nebát se a navštívit gynekologii, může to být nerovnoměrným vývojem, že to vyrostlo nějak víc, může se to srovnatt, ale kdyby to nadále bylo větší, tak se nebát to říct mamince navštívit gynekologiii. Ničemu to nevadí, v budoucnu se to může řešit plastikou (řekly to mé dceři)

Maruška (28.08.2016 19:28)
Sice nevím jak, ale určitě je dobrý si to dvakrát rozmyslet a dát tomu čas.

Anonymus (27.08.2016 14:40)
Ahoj. Tak jsem se koukla na Tvůj blog a on super, možná mnohém víc něž super.

Lucka (25.08.2016 17:25)
Já bych tam teda jela a s těmi fanynky musíš počítat ;) Já kdybych někoho obdivovala, taky bych se s ním třeba nechala vyfotit nebo bych ho aspon pozdravila a nezajímalo by mě že je někdo do něj zamilovanej. Jeď tam ;) Než se zbavíš zamilovanosti to trvá hooodně dlouho ;)

Lilda (24.08.2016 20:13)
Ahoj :) já bych z toho udělala přednost :) já jsem zase vysoká a každý, kdo mě nezná mi tipuje 18 a to jdu do prváku na střední :D ber to tak, že se nemusíš hrbit a když budeš starší, bude ti to hodně lichotit, když ti budou tipovat o 5 let méně :) Bůh tě stvořil takovou, jaká máš být

Lucka (24.08.2016 20:25)
Buď v klidu, já mám 154, je mi 19 a hádají mi na 13-14 ;)

Míša (24.08.2016 21:53)
Ahoj, je mi přes dvacet a mám 160 cm. Nemám sice dlouhý nohy modelky :D ale jinak si není na co stěžovat. Kolikrát se nepraštím do hlavy, prolezu, kde maj jiný problém. Nikdy neřeším to, že by byl nějakej kluk menší než já :D Můžu říkat, že co je malý, to je milý, můžu si ze sebe dělat srandu, můžu ostatní překvapit, když mi tipujou dvanáct a já si dám panáka. Je to prostě super :)

Maruška (25.08.2016 09:57)
Ahoj, mám sestřenici, které bude 18let a měří jen 150cm a už víc nevyroste. Má kluka, který měří 180cm a ona mu příjde roztomilá. Dřív si z její výšky taky dělali děcka srandu, ale teď už ne. Přejde je to :)

J.M. (25.08.2016 14:58)
Nic si z toho nedělej,můj bratr je na tom stejně,je jen o rok starší než já a vypadá na primána,přesto si z toho nedělá starosti.Neboj,času máš dost.

:) (25.08.2016 18:26)
Ahoj, neboj, ještě můžeš vyrůst. Můžeš to vyřešit tak, že si vezmeš podpatky. Ale pozor! Nošení podpatků není úplně zdravé a proto bych to s nimi v tomto kritickém růstovém období nijak zvlášť nepřeháněla. Taky si pro zvýšení sebevědomí můžeš občas obnovit šatník a chodit cvičit, i když jsi hubená. Nejen, že při cvičení vyrelaxuješ, ale také si zpevníš tělo, a to ti dodá sebevědomí. A to, že hraješ tenis a fotbal, mě rozhodně nepřijde nezajímavé, ba naopak. Jestli to hraješ jen příležitostně, zkus nějaký sport provozovat trvaleji. Třeba, jak už jsem psala, choď cvičit (skvělý je mj. aqua aerobik, aerobik, zumba,...), nebo se zapiš na tenis či dívčí fotbal. A nebo se rozvíjej ještě nějakým jiným směrem (pletení náramků,výtvarný kroužek, hra na hudební nástroj,...). A určitě se nemusíš tak podceňovat! I malé holky můžou být hezké. Zbytečně si nepěstuj fantazie,že tě kluci v přítomnosti kamarádek ignorují. Akorát ti to sebere sebevědomí a energii. Raději převeď myšlenky jiným směrem, nebo se v duchu pochval, třeba za to,jak ti to dnes sluší, že se ti povedla písemka nebo že dovedeš být dobrá kamarádka). Jakmile se začneš mít ráda, začneš to i vyzařovat. A zdravě sebevědomí, pohodoví lidé přitahují ostatní. A neboj, určitě se ta situace v dohledné době zlepší! Držím palce!:))

druhá sedmačka (26.08.2016 15:11)
Ahoj, nejsi sama. :) Taky půjdu do osmé a měřím tak nějak jako ty. Je pravda, že hodně lidí mi typuje o mnoho míň a ptají se mě jestli už jsem v páté třídě. :( :D Taky mi to vadí, ale nepřemýšlím nad tím zas tak moc. Před prázdninami jsem se nechala ostříhat na mikádo (skoro až po uši) a někteří mi řekli, že vypadám starší. Co se těch kluků týče, když to vidím tak mi to taky vadí, ale říkám si, že to není zas tak důležité a pak, aspoň si s nima prozatím nemusím dělat starosti. :) Když se někomu budu líbit, tak si mě všimne i když budu malá a nebude mě soudit na první pohled. :) Měj se pěkně a užívej si života. :) PS: Já jsem malá, ale šikovná.

Tereza (26.08.2016 17:19)
Ahoj,já půjdu do 9tř. a měřim 150cm,Jsem nejmenši ze tridy.Taky mě to trapilo,ale zvykla jsem si. Nic si z toho nedělej:-)

Maruška (26.08.2016 20:32)
Je mi devatenáct, měřím metr padesát šest. Někdy mi tipují čtrnáct, jindy osmnáct. Záleží, jaký mám účes - francouzské copy vs. rozpuštěné nebo culík. Sestře je dvacet jedna a je trochu menší než já. Tipují jí tak sedmnáct.Už se pohybuju v dospělejší společnosti, která se mi nesměje. V podstatě mi nevadí, když mi tipnou míň. Co je malé, to je hezké, ne? Jen je trochu vtipný, že jeden můj kamarád, když mi nerozuměl, se ke mě naklonil jak k malému dítěti, abych mu to zopakovala. A vážná nevýhoda malého vzrůstu je ta, že nemůžu žádného chlapce políbit na tvář, aniž by se skrčil :D.

FanINka (26.08.2016 21:57)
Hlavu vzhůru!!!! Měla jsem stejný problém jako ty... teď je mi 17, merim 159 a růst jsem přestala asi ve 12. Také znám ten pocit. Být největší ve třídě a najednou zjišťovat, ze tě všichni prerostli. Měla jsem s tím stejný problém jako ty, ale časem jsem na to přestala myslet. Naučila jsem se mít ráda sebe sama takovou, jaká jsem. :-) Neříkám, ze koukat pořád nahoru je příjemné, ale zvyknes si. ;) Dej tomu prostě cas a uvidíš... ;-) A navíc myslím, ze ještě určitě vyrosteš. PS: A s kluky to také není tak blede , jak možná myslíš.; -) Sice merim 159 cm a můj přítel kolem 190, ale nám to nevadí. Už přes rok to spolu takhle dohromady tahnem . :) ♡ Jistě se i ve tvem životě objeví někdo, kdo te bude mit doopravdy rad a nebude mu vadit tvuj maly vzrust. Navic stolni tenis a fotbal jsou skvele sporty. :-) Takže držím palce a zacni si víc věřit! Výška opravdu není všechno, jde o to, jaký člověk je povahove. DOKAZES TO!!!! :-) Snad ti jsou tyhle řádky k užitku, jsem vždy ráda, když mohu někomu pomocí. Měj se, FanINka

budoucí sedmačka (27.08.2016 11:56)
Ahoj měřím nějak jako ty a jdu do sedmé. U nás na škole je paní učitelka-má okolo 35-a je o kousek menší než já. Je roztomilá a velice hodná, myslím že už si zvykla. Jinak držím palce a hlavu vzhůru a hezký školní rok.!!!

Věra Anežka (28.08.2016 08:17)
Ahoj sedmačko, To že měříš metr padesát dva, není nic strašnýho. Já měřím metr padesát a kousek, nevím přeně kolik. A taky mě to štvalo. Až do doby,když jsem zjistila, že na tom nejsem nijak špatně. A že jsou lidi, kteří měří míň a vypadají jako děti. I když jsou dospělí.A ještě jednu výhodu jsem na tom objevila. A sice, když jsem pracovala jako zdravotnice na dětském dni, tak jsem se musela sklonit nad dítětem kterýmu jsem ošetrila zranění a na dospělím člověkem také.A když jsem poskytovala první pomoc u nehody, tak to bylo stejné. Proto nevěš hlavu.A věř tomu že ještě vyrosteš. A ještě jeden růst proběhne,ten duchovní.Ten není vidět na venek. Ale ten pocítíš hlavně ty ve svém srdci. Drž se. Ať ti Pán žehná, naplní tě pokojem. A dá ti sílu. Když napíšeš jestli jsem ti aspoň trochu pomohla, budu ráda. Můžeš napsat sem do diskuze. Věra Anežka

Kiki (28.08.2016 10:38)
Ahoj vůbec si nic z toho nedělej, já jsem patřila na základce mezi nejmenšími.Taky mi to dlouho vadilo:)).Až pak mi došlo že prostě taková jsem a taková budu a že mě tak mí kamarádi mají rádi za to jaká jsem. Má to i spoustu výhod být malý. :)) A momentálně po prázdninách du do prváku a měřím 160 :)) a za další když se bavím s kamarádama a klukama říkají že malí holky jsou prostě roztomilí... pevně věřím že tuto překážku zdoláš

kopretina :) (28.08.2016 15:15)
Ahoj, já teď půjdu do devítky a měřím jen 150 cm a je mi 15 a už nerostu. Nevadí mi to, beru to z té lepší stránky, že už můžeš mít víc oblečení a bot, protože nerosteš, a přijde mi vtipné, když lidé mi tipují 12-14 let a já je překvapím tím. ;) Měj se fajn!

Devítka (31.08.2016 20:59)
Jdu do deváté, mám 152 cm a nejmenší že třídy nejsem:-) .

Zuzka (25.08.2016 08:35)
Jé, starší čísla INu bych si moc ráda přečetla. Z Brna a okolí teda nejsem, ale není to taková dálka:) Poštovné si klidně zaplatím:) Stačí mi třeba časopisy z jednoho roku (třeba 2007) Ať si i ostatní holky vyberou. Jinak je to od tebe moc hezké.

Tinka (26.08.2016 18:38)
Ahoj! Bývam v Brně a mala by som veľký záujem o staršie inka! Vďaka! Kika.lkarova@gmail.com

Tinka (27.08.2016 12:21)
Teri, ja som to domotala...vypadlo mi písmenko v mailovej adrese. Si na Facebooku? Ja som tam ako Kristína Lekárová