Maruška (26.11.2016 20:06) Ahoj, to fakt záleží na tom, co má rád a kolik jsi do toho ochotná dát. Je spíš na knížky nebo na počítačové hry? Rád se hezky obléká, že by ocenil košili? Nebo je to vtipálek, se kterým si říkáte všechno? Pak bys mu mohla dát třeba zásyp proti opruzeninám v trenkách :). (Proč ne?). Nebo jestli něco menšího, tak jídlo je vždy ceněno. Balíček sušeného ovoce a oříšků nebo čokoláda či perníček... tím se nic nezkazí. | |
Věra Anežka (30.11.2016 09:47) Ahoj dárek, pokusím se ti poradit. Záleží na tom kolik do toho dárku chceč investovat. A pokud víš že je třeba kutil nebo něco podobnýho, tak bych mu koupila třeba nějakou knížku o tom co ho baví. Já tohle řeším každý rok u šváry. A pokaždý mu koupím nějakou kosmetiku. Tím nic nezkazíš.Doufám že jsem ti pomohla. Přeju pěkně prožitý advent.Věra Anežka | |
Ovečka Shaun (22.11.2016 23:12) Ahoj Holky, chci se zeptat ohledně víry proč věříte v Boha? atd..... Já jsem k víře vychovávaná nikdy nebyla tak mě zajímá proč někteří lidé věří. Snad mi odpoví aspoň někdo i když nejsem věřící když jsem se ptala rodičů tak řekli, že se musím rozhodnout sama, ale že podle nich Bůh není prý by nebylo na světě takové zlo atd..... Tak nevím teď se zase ptám Vás věřících. A taky by mě zajímalo jestli věříte od malička nebo vás k té víře něco přivedlo? Děkuji a přeji pěkné dny:-) | |
Věra Anežka (23.11.2016 12:14) Ahoj Ovečko Shaun, pokusím se ti vysvětlit proč věřím v Boha. V Boha věřím protože mi víra pomáhá a díky ní jsem chápavější k druhým lidem. K víře jsem byla vedená od malička. A protože ráda pomáhám potřebným jsem si jako biřmovací patronku vybrala sv Anežku Českou.Víra je něco co se nedá vnutit. Ale jedno vím a to je dobré abys to věděla i ty.BŮH TĚ NEZRADÍ A NEZKLAME.Vím to ze své vlastní zkušenosti. V roce 2006 jsem byla v ohrožení života a jen díky Bohu jsem přežila.Není pravda,že Bůh není. Pán Bůh je jen jsou lidi kteří jsou líní ho hledat.A ještě jedna věc,kterou ti chci říct. Pán Bůh se nikomu nevnucuje. Budu se za tebe modlit to je to co můžu pro tebe v danou chvíli udělat.A ještě něco.Když mě zradili kamarádi, tak Bůh mě nezradil nikdy. A když mi je sebe hůř vím že to zvládnu. Tolik moje zkušenost proč věřím v Boha.Držím palce a budu se za tebe modlit. Drž se. Věra Anežka | |
Pralines (23.11.2016 16:17) Ahoj, moje rodina věřící sice je, ale určitou dobu v dospívání jsem s Bohem určitým způsobem bojovala a nevěděla, kudy se chci vydat.. Musela jsem se také rozhodnout sama, každý musí :) ať už to ví, nebo ne- obojí má své výhody i nevýhody- vycházet z věřící rodiny a uvěřit sám.. Proč věřím? Nevím, kolik ti je, co ti můžu doporučit a co pochopíš :) Ale jedno je jistý- hledáš.. zajímalo by mě proč, ale jsem přesvědčená, že zjevně máš v sobě pocit nějaké určité prázdnosti- nějaké volné místo, které nelze ničím zaplnit.. každý ho má, někdo ho za ten život jen umlčí a zaháže jinými starostmi. Ale důležité je to, že každý.. i ateisté, i kdokoliv jiný.. něčemu věří.. v něco věří.. právě proto, že víra je to jediné, co nám může zaplnit TO prázdné místo.. Takže bych se spíš zeptala možná jinak :) Proč věřit zrovna v Boha? Jestli nedokáže to prázdné místo.. naplnit nic z tohoto světa.. jaká je pravděpodobnost, že to ani z našeho známého světa není? Že je to něco víc.. podle mě je to víc, než pravděpodobný, dává mi to smysl. Ani tak nechci mluvit o náboženství, ale osobní vztah s Bohem je pro mě to jediné, co dokáže to prázdné místo v srdci nahradit. Mimochodem mám rodinu, snoubence- nejsem sama, není to prázdné místo z nějakého nedostatku tady na Zemi.. K otázce- proč je Bůh zlý.. možná bych jen řekla, proč rodiče nechávají své děti dělat chyby.. Proč nezasáhnou vždy? Učíme se z toho, dávají nám svobodnou volbu- je to na nás, jak se rozhodneme a co uděláme. Přitom jsou ale v ideálním případě k dispozici s radou a pomocí vždy, když o to požádáme a chceme- Přesně tak, jen mnohem dokonaleji je to i u Boha. Pokud chceme, poradí nám, může nám ukázat cestu.. Ale když o to nestojíme, nevnucuje se nám. Kdo nikdy nezalhal? Kdo nikdy nepodvedl? Jsou to malé věci, ale z těch malých vzniká to "zlo".. jsou za tím také lidé, co chtějí vlastní prospěch a začalo to třeba jen malým podvodem a nedobrou myšlenkou.. Zlo není, je to pouze nepřítomnost dobra- a pokud ho ve světě odmítáme, pak tu být nemůže. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, snad ti to nebude vadit :D :) A snad ti to i nějak pomůže a odpoví na nějaké otázky.. Pravdou je, že je opravdu rozhodnutí na tobě. Bůh upřímnému srdci odpoví a nechá se nalézt, pokud budeš chtít :) Stačí se ho zeptat, požádat ho :) Chce se ti nechat poznat.. Čeká jen na to, až mu to dovolíš :) | |
J. (23.11.2016 18:03) Ahoj ovečko :), chci se pokusit Ti odpovědět, tak, jak to vidím já, podělit se o svou osobní zkušenost. Moji rodiče jsou věřící a od mala mě vedli k víře, takže i já jsem věřící, chodím do kostela, modlím se... V dětství, na základní škole mě nikdy nenapadlo, že bych mohla pochybovat o tom, že Bůh je, brala jsem to jako samozřejmost. S nástupem na gymnázium jsem jaksi začala více přemýšlet (jaké je vlastně mé povolání, co je cílem mého života, jaký smysl má můj život...). Začala jsem pociťovat stále víc pochybnosti, najednou mi připadalo, jako by má víra byla v troskách, byla jsem z toho zoufalá a nevěděla jsem, co dělat. A tehdy jsem si uvědomila, že víra vůbec není samozřejmost, ale že je to dar a velká milost od Boha. Nikdo nemůže nikoho sám ze sebe přesvědčit o správnosti svého vyznání a už vůbec ne nutit. Někdy nepomáhají ani rady rodičů, člověk bývá znechucený, nazlobený, nechápe, jak se mohou dít takové zlé věci, říká: kdyby Bůh byl nedopustil by to... Pociťovala jsem taky různé chvíli, kdy jsem se cítila osamocená, zmatená, nedokázala jsem se modlit, nebo jsem se zlobila na Boha. Ale právě v těchto chvílích jsem přišla na to, že bez Boha si svůj život nedokážu představit, že bez Něj by nic, a tedy ani můj život neměl smysl. Toužila jsem Ho znovu najít, být si jistá tím, že je. Tohle všechno trvalo skoro celý školní rok, kdy jsem byla v prváku. Pak přišly letní prázdniny a já měla na sebe i na Boha víc času :) Hodně mi pomáhalo čtení různých knih, které se zabývají otázkami víry nebo chození do přírody. Velkou úlevu mi přinesla letní duchovní obnova u sestřiček, kde jsem se s tím vším mohla jedné sestře svěřit. Hodně pomáhá, když si o tom můžeš s někým popovídat, už jen to, že tě s ochotou vyslechne, takže duchovní obnovy nebo i jiná setkání vřele doporučuji. Rozhodla jsem se, že chci být věřící, i když mě to něco stojí, a že chci hledat dál. Chodím na mše sv., a snažím se číst Písmo sv. = Bibli, ta člověka opravdu hodně oslovuje a vede. Pokud jsi ještě Bibli nikdy neotevřela, můžeš to zkusit. Lidé se hodně nechávají odradit, zdá se jim to složité, nepochopitelné... Ale později, zjistíš, že všechna ta slova v ní v sobě něco mají, že v ní totiž mluví Bůh. Stále čas od času na mě nějaké pochybnosti přichází, ale zároveň znovu pociťuji, že Bůh je se mnou, že mě miluje. A jí toužím po Něm, toužím ho poznávat, i když je to někdy těžké, protože on dává smysl mému životu i všemu okolo mě. Jemu se mohu svěřit se vším, i s mými pochybnostmi, hříchy... Víra se těžko dokazuje. Je to důvěra, odevzdání de do Božích rukou, že On mě povede i temnotou. Ještě k tomu zlu ve světě: Bůh nechce zlo, ale dopouští jej. Záleží na lidech, co si zvolí, On dává každému svobodu, nikomu se nevnucuje. Pokud si lidé volí zlo, má to i své důsledky, třeba válku, ale Bůh za to nemůže, spíš je Mu nás líto, trpí dodnes v každém člověku, jako Ježíš na kříži. Tady na zemi nikdy nemůže být ráj, sám Ježíš nám skrze Písmo říká, že války, hlad, bída zde budou, kvůli hříchu.. a nakonec pomine i Země. A tak i já, když si uvědomím spoustu nespravedlnosti na světě, vzpomenu si na Ježíše, že jen On je opravdová láska a pokoj, u něj mohu vždycky čerpat, a to také právě z jeho kříže. Omlouvám se za tu délku, trochu jsem se rozepsala... Rozhodnutí je plně na Tobě, je dobré si o tom i s někým popovídat, každopádně Ti moc přeji, abys také našla cíl svého života, abys dokázala být otevřená a upřímná sama k sobě a nikdy to nevzdala. Víra je opravdu krásná a oceníš ji tím víc, čím víc tě stojí. Hledat Boha stojí za to. Oceňuji, že jako nevěřící jsi projevila zájem, byť by to byla pouhá zvědavost. Snad jsem Ti trochu pomohla. Měj se hezky, ať se Ti v životě daří. Držím Ti palce :) J. | |
J. (23.11.2016 18:05) To že je na svete zlo je asi častý argument od neveriacich, ale Boh dal ľudom slobodu a možnosť si vybrať, tak sa každý môže rozhodovať. A aj keď sú veci zlé, Boh ej vždy s nami. Neviem odpovedať na všetko, len proste verím. V podstate som z kresťanskej rodiny, ale len pred pár rokmi som do toho vstúpila trochu hlbšie. Viem že bez Neho by som tu nebola a On je tu vždy pre mňa. Len v Bohu je pravá radosť a nádej. Si asi vo veku kedy hladáš odpovede a je dobré že sa nebojíš pýtať. Veľa šťastia prajem ;) | |
:) (23.11.2016 18:23) Ahoj, jsem z věřící rodiny a ráda bych ti zkusila přiblížit, proč si myslím, že Bůh je a věřím v Něho. Jsem klasické dítě z rodiny, kdy jsme od malička chodili v neděli do kostela. Často mě to tam nebavilo, protože jsem vůbec nechápala, co se tam děje. Ale nějak jsem dětsky uvěřila, že Bůh logicky musí být, protože bych tu jinak nebyla. Jsem totiž nejmladší ze šesti sourozenců. Kdyby moji rodiče byli nevěřící, mohli by si říct, že jim stačí dvě nebo ještě možná tři děti, ale to oni neudělali. Přijali nás jako Boží dary. A můžu ti potvrdit, že život v takové velké rodině má své nevýhody-finanční apod. -ale mnohonásobně více výhod- doma je veselo, když něčemu nerozumím, můžu se zeptat, sbírám zkušenosti od starším atd. Už si ani nedokážu představit život bez mých sourozenců :). Od malička jsem sice byla hodně sama ve škole co se týče mého křesťanství, ale rodiče mě stále nějak podporovali,. takže jsem se nevzdávala. Mnohdy to bývalo hooodně těžké, ale vždy jsem si svou víru nějak ubránila. Věděla jsem, že Bůh a Ježíš prostě existují, ale zatím jsem nebyla plně uvědomělá, jak to tedy ovlivní můj život (to, že věřím). Zlom nastal v okamžiku 1. sv. přijímání, kdy jsem měla pocit, že konečně patřím mezi ty privilegované, co si každou neděli počkají v řadě na zázrak Hostie jménem Ježíš. Postupně jsem do svého vztahu s Ním investovala stále víc a víc a věř mi, že mě to nikdy neomrzelo tak, že bych úplně přestala chodit do kostela. Vím, že spousta lidí nevěří v Boha kvůli toho, že jsou všude války, hlad apod. Ale Bůh přece lidem dal svobodu, jestli se chtějí přiklonit k dobru či zlu. Ať už se rozhodnou pro cokoliv, Bůh je bude pořád milovat, protože je Láska. A taky- podívej se kolem sebe: copak by šlo, aby z ničehonic, bez jakéhokoliv smyslu vznikl tento náádherný svět? Stačí se podívat na hvězdy, západ slunce, květiny, různá zvířata, na lidi, na naše dokonale fungující tělo. Už jenom to, že vidíš, je zázrak. Copak by sis sama mohla dát zrak? Nebo by šlo, aby manželé sami stvořili své dítě? Mám o tom silné pochybnosti. Zjišťuji, že život s Bohem je mnohem krásnější a plnější než život bez Něho. Sama to na sobě pozoruji, jak se vlivem modlitby měním :)) Hezký den i tobě :)) | |
Kati (23.11.2016 23:12) Ahoooj :))) Pocházím z věřící rodiny. Ale od mala jsem nesnášela chodit každé nedělní ráno do kostela. Nebavilo mě to tam. Ve škole se mi smáli kvůli víře a mela jsem jen 1 kamarádku. Život byl pro mě složitý. Ale asi před 3 lety o prázdninách se něco změnilo. Nedokážu to popsat. Ale citila jsem, že jsem ráda, že Boha znam :) Neskutečně mi pomáhá!!! Měj se fajn ;) | |
Musichetta (24.11.2016 15:49) Ahoj :) Já jsem k víře taky moc vedená nebyla, nebo jen tak částečně, dá se říct, že i mě rodiče nechali, abych se sama rozhodla. Přišla jsem k víře postupně, asi hlavně díky tomu, že jsem chodila na církevní školu, stýkala jsem se s věřícími kamarády, občas jsem přišla do kostela... a tak jsem postupně zjistila, že na té víře něco je. Nejvíc na mě ani zapůsobilo, že pokaždé, když jsem byla v kostele, cítila jsem klid, jako bych objevovala svoje "lepší já". Zjišťovala jsem, že moji věřící kamarádi žijí jinak než já, a líbilo se mi to, a taky jsem poznala, že když mě něco trápí a modlím se za to, Bůh mi pomůže. A došlo to až tak daleko, že jsem se ve svých 16 letech dala pokřtít a začala jsem žít s Bohem :) Proč věřím? Prostě proto, že jsem poznala, že Bůh je a že s ním je život lepší než bez něj. Je to úžasné vědět, že je tady Někdo, kdo je pořád s Tebou, záleží mu na Tobě, protože Tě má rád, a nikdy Tě nenechá "ve štychu", vždycky se na něj můžeš obrátit. Život s Bohem dokáže být i dost akční, není to vždycky jednoduché, ale stojí to za to, nikdy jsem nepřemýšlela o tom, že bych toho nechala a vrátila se k životu bez víry. A pokud jde o to, co říkají Tvoji rodiče, že kdyby byl Bůh, nebylo by zlo, to je, myslím, věc, kterou je dost těžké pochopit. Ale je to prostě tak, že lidi mají svobodnou vůli a můžou se rozhodnout pro dobro nebo pro zlo. Bůh nás nechce mít "naprogramované", abychom dělali, co chce On, dává nám svobodu, a to i s tím rizikem, že si někdo vybere zlo. Ale v Katechismu se píše, že Bůh dopouští, aby se stalo něco zlého, jenom proto, že to nakonec dokáže proměnit v ještě větší dobro :) Taky Ti přeju pěkné dny a mnoho štěstí při hledání pravdy :) | |
B. (02.12.2016 20:34) Ahoj. :) Toto téma je opravdu velmi rozsáhlé a povídat by se dalo dlouho. Určitě by bylo lepší, kdyby ti tu napsal i někdo, kdo nejprve v Boha vůbec nevěřil a uvěřil až později. To sice já nejsem, ale pokusím se ti odpovědět. Když se zamyslíš nad smyslem života člověka, který v nic nevěří a po smrti pro něho nic není, dojdeš k tomu, že je vlastně zbytečné žít. Totiž jíst, spát a využívat toho všeho kolem tebe tě nijak nenaplní. To dělají i zvířata. Znamenalo by to, že lidstvo je jen taková hříčka přírody. V DNA opice se něco porouchalo a vznikl z toho člověk. :D Nemělo by smysl dělat něco dobrého. Ale tak já žít nechci. Žiji pro Boha. Bůh mě naplňuje radostí a silou žít a alespoň se snažit dělat dobré věci. A Bůh je Dobro. Opravdu dlouho by se dalo povídat. Kdyby tě to zajímalo více, mohla by sis ve tvém okolí najít někoho, s kým by sis o tom mohla povídat. Třeba tak starého jako ty. Nebo třeba tady na stránkách INu by byl někdo ochotný si s tebou o tom psát. :D No měj se krásně. Doufám, že najdeš odpověď na to co se ptáš. | |
Tinka (22.11.2016 22:51) Ahoj holciny! Pomalicky ale verim ze isto a ruka v ruke s Panom sa "vyhrabavam" z anorexie a tiez verim, ze zacinam novy zivot... moja terapeutka mi teraz vravela ze aby som sa uzdravila je nutne aby som pribrala (pri poslednom merani vyska 177cm, vaha 42.3kg) ...chapem...no zaroven sa toho aj trosku bojim. Myslim ze uz som nieco pribrala lebo som zacala viacej jest ako doteraz. 6x denne papavam ale mam strach ze sa prejedam...hoci necitievam po jedle ze by som bola nejak prejedena len proste jem viac nez doteraz a to ma trosku desi. A preco pisem? Chcela som vediet ako sa strravujete Vy a co Vam pomohlo pribrat(napr. Vzor jedalnicku, ak ste niekedy tiez priberali...myslim ze by mi to velmi pomohlo prestat sa bat toho ze sa prejedam...+ casto ma prepadaju myslienky na jedlo a neviem sa od nich odputat...mate nejake rady co by mohlo zabrat? ... p.s. chodim na prechadzky (denne tak 3 hodiny chodim) ...mala by som jedalnicek este o to navysit alebo je to v pohode? ...p.s. toto chodenie mi obcas ide riadne na nervy...lebo by som mozno radsej citala knihu ale potom si vycitam ze predsa pohyb musim mat nech nie som leniva a ked nesportujem aktivne, o to viac musim chodit...co hovorite Vy na to? Sportujete? Co Vam pomaha citit sa v pohode a udrzat si vahu a peknu postavu?...velmi velmi pekne dakujem kazdej jednej z Vas ktora sa podeli co i len o jedinu malicku radu...:-) pozehnane dni! | |
Ana (24.11.2016 15:57) Ahoj, určitě musím sledovat hodiny, protože se občas prostě zapomenu najíst. A taky mám minimální porce, co musím sníst (a fakt se k tomu musím donutit, i když teď zrovna nemám chuť, protože když nejím celý den, mívám špatnou náladu, jsem unavená a fakt nejsem milá na druhý). Minimální porci i složení jídělníčku ti nejlíp pomůže tvoje doktorka (nebo někdo takový) a fakt to dodržuj (i kdybys měla přijít pozdě), nezapomínej si dělat svačinky s sebou a nestyď se za to (když si vezmeš něco navíc, můžeš se i podělit, ale nezapomínej na sebe). Chodit 3 hodiny je fakt hodně! A číst si fakt není lenost - obohacuje to hlavu (duši), najdi si knížky, které tě budou bavit tak, že se nebudeš moci odtrhnout (třeba ti tu někdo doporučí) a taky takové, kde se něco dozvíš :) Vela šťastia :) | |
Maruška (22.11.2016 13:42) Ahoj holky :) Vánoce se blíží a já bych potřebovala poradit co koupit svému klukovi. Jsme spolu necelý rok, ale skoro žádný dárek mě nenapadá. Nemáte vy nějaký nápad?? :) Má motorku, taky občas rybaří,.. Moc děkuju za nápady co jste třeba daly i vy svému milému, nebo typy, odkazy. :) Moc děkuju a přeju krásný listopad :) | |
brouk (20.11.2016 17:35) Ahoj holky, přemýšlím nad tím, že si založím fb. Láká mě ho mít - lepší komunikace, lepší přístup k informacím. Nemám telefon, ze kterého by se dalo se na něj přihlásit, takže se nebojím, že bych na něm byla závislá. ;) Ale bojím se, že se s ním nenaučím zacházet, nebudu vědět, jak tam dávat fotky, jak měnit různá nastavení atd. :( Jak to vidíte by? Je mi 15, zatím jediná soc. síť, na které mám účet, je Skype. Měla bych si ho založit? Ano nebo ne? Moc vám děkuji za vaše názory! PS: Lze ten účet zrušit? | |
Mars (22.11.2016 13:01) Ahoj brouku :-) Pokud si chceš založit fb pro lepší komunikaci, tak se neboj a založ si ho. Pokud nevíš, jak s ním zacházet, popros třeba kamarádku/kamaráda, aby ti pomohl a vše vysvětlil. Je to jednoduché :-) Myslím, že facebook zrušit nejde (ale s tím si nejsem jistá), ale není problém se na něj přestat přihlašovat :-) Fotky se přidávají snadno :-) Nahoře budeš mít takové okýnko s nápisem "přidat příspěvek" a tam už si vybereš, jestli fotku nebo video :-) Musíš mít ale fotku uloženou v PC nebo v mobilu :-) | |
zuzu (22.11.2016 16:51) Ahojky Vánočko, já osobně pro taťku vyrobím domácí nutellu, nebo jsem taky uvažovala že udělám do formiček srdíčka z čokolády, ozdobím je a nějak naaranžuju do zavařovačky:) A nebo bys mohla třeba nějakým originálním způsobem darovat ponožky (těch není nikdy dost:D). Měj se hezky! | |
Sara (16.11.2016 22:45) Ahojte, chcela by som nový mobil. Čo by ste mi poradili, čo by podľa vás mal mať smartfón ? Je to v tejto dobe asi nezvyčajné ale fakt mám doteraz klasický mobil, takže preto sa pýtam. A ako to je s wi-fi vlastne- ked si ju potom zapnem, môžem sa pripojiť na nejakú sieť na internet a je to zadarmo, hej ? A ako je to s operačným systémom. Viete mi niekto v krátkosti jasne odpovedať ? Vďaka | |
Niki (27.11.2016 20:22) Ahoj, vse se odviji od toho kolik jsi ochotna do mobilu investovat. Obycejny dotykac ma pristup k wifi, fotak, predni kameru, pak takove ty bezne veci jako kalkulacka, kalendar, stopky... Spoustu veci muzes postahovat z netu. Nejake chytre aplikace, slovniky, hry. Ale to urcite znas. S wifi se to ma tak, ze pokud je wifina free - napr na verejnych mistech, namesti, restaurace a tak - muzes se pripojit kdykoli. Staci rozkliknout porozbaleni horni listy ikonku wifi a ze seznamu vybrat volnou wifinu. Pak jsou ale wifi u kterych se ti zobrazi takovy zamek. To znamena ze je zaheslovana, musis znat heslo. U zubare, v restauracich ti ho reknou ale na ostatni zaheslovane wifi se zkratka nepripojis a jsi bez internetu. Promin jestli rikam neco co uz davno vis, ale radeji to beru zesiroka. Pokud mas wifi doma, staci heslo do mobilu zadat jednou a mobil se ti bude pripojovat automaticky k teto domaci siti pokud budes mit funkci wifi zapnutou. A ano, wifi je zadarmo. Existuje jeste jedna moznost jak se pfipojit na internet a to jsou mobilni data. Ty uz se ale plati. Zato muzes mit internet kdekoliv chces. Treba v autobusu. Doporucila bych ti vybirat mobil ze stredni tridy. Takove ty nejlevnejsi nemaji cenu, ikdyz rozdil mezi telefony se pomalu stira. Jde o to co od telefonu ocekavas. Do budoucna jiste ocenis dobry fotoaparat, aby se ti mobil nesekal, aby mel dobrou vydrz baterie (mimochodem co se vydrze tyce, budes pri prechodu z klasickeho tlacitkoveho mobilu nemile prekvapena) Proto jedine, co ti poradim: nekupuj ty nejlevnejsi mobily. Vem nejaky okolo 5000-7000 tisic kc (opravdu nevim jak je to v eurech), drazsi nema moc smysl, pokud jsi v mobilsvete nova. Z vyrobcu ti doporucim samsung. Pracuje na operacnim systemu android (dle meho nazoru nejlepsi os pro mobily) dobra rada: nekupuj nokie. Ty pracuji na systemech windows ktery v mobilech dela neplechu a neni zdaleka tak podporovany jako android ci ios. IOS je operacni system pro iphony. Jsou to takove mobily u kterych se plati za znacku. Nerikam ze jsou spatne, jen rikam, ze jejich cena neodpovida funkcim. A posledni rada: zjistuj si informace a vytvor si na jednotlive firmy, mobily vlastni nazor. Snad ti ten muj nejak pomohl:) | |
Sara (29.11.2016 23:45) Vďaka za odpoveď. Niektoré veci som vedela, ale som rada že si mi to tak pekne spísala a objasnila. Je mi jasné že také iPhony sú zbytočne predražené kvoli značke no a ja som si nakoniec vybrala Lenovo. Má Android a myslím že podla popisu aj dobrú výdrž batérie. Na fotenie mobil až tak nepotrebujem, kedže mám kvalitný normálny foťák. Dúfam že s novým mobilom budem spokojná a tebe ešte raz vďaka za poskytnuté info :) | |
Veronika (21.11.2016 23:29) Ahoj Terko, nevím, kolik je Ti let, ale pokud bys chtěla básně, které mají hloubku a nutí zamyslet se...... Vladimír Holan ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Že po tomto životě zde mělo by nás jednou vzbudit úděsné ječení trub a polnic? Odpusť, Bože, ale utěšuju se, že počátek vzkříšení všech nás nebožtíků bude ohlášen tím, že prostě zakokrhá kohout… To potom zůstaneme ještě chvíli ležet… První, kdo vstane, bude maminka… Uslyšíme ji, jak tichounce rozdělává oheň, jak tichounce staví na plotnu vodu a útulně bere z almárky kávový mlýnek. Budeme zase doma. Nebo.... ELEGIE NA SMRT OTAKARA HORKÉHO KTERÝ PSAL BÁSNĚ A HRÁL NA KLARINET V CIMBÁLOVÉ MUZICE Jan Skácel Byl chlapec a už není a kdo to zahraje a kdo to zazpívá a kdo vypoví to náhlé oněmění A kdo se přimluví za lidské utrpení kdo se dopočítá ztraceného jmění a kdo mu podá růži jako za živa A kdo ohlédne se kdo se podívá A co se stane co se vlastně změní když člověk byl a znovu tady není kdo zahraje to kdo to zazpívá Nebo...... Jan Skácel: Modlitba Studánku dej mi blízko u lesa A nehlubokou Jenom na dlaň vody A do ní žabku která vodu čistí Na podzim povybírám napadané listí V zimě se budu starat aby nezamrzla A v srpnu zavedu tam lidi žíznivé A to je všechno Snad je v moci tvé Udělat pro mne malý důlek vody Ve kterém by se odrážela nebesa Měj se hezky, ať už si vybereš jakoukoliv báseň, ať se podaří ji zarecitovat a vyhrát soutěž ;-) | |
rhbg (15.11.2016 17:08) Ahoj, třeba Hrabě Monte Christo, Tři mušketýři, Pýcha a předsudek, Rozum a cit, Jana Eyrová, Daisy Millerová(H. James), Malý princ, Harry Potter, Pán Prstenů, Hobit, Tom Sawyer, Záhady Udolfa, Emma (J. Austenová), Dlouhá cesta (a další romány od J. Sparkse). Zlodějka knih, Bílý tesák, Inkoustové srdce, detektivky od A. Christie, knihy od Ch. Dickense, T. Dreiser- Sestřička Carrie, Bídníci, Malvína z Bretaně, W. Colins (Žena v bílém, Měsíční kámen), Gulliverovy cesty, Mansfieldské panství (J. Austenová), Malé ženy,.... Doufám, že si něco vybereš :) | |
MAgda (16.11.2016 16:23) Ahoj.... Já úplně MI-LU-JU sérii Čistý (další díl je - Splynutí a pak Oheň), dále pak super série je Monument 14 (zase další 2 díly, ale ty nevím jak se jmenují stačí když si napíšeš Monument 14 :D) teď zrovna čtu knížku ze série Pátá vlna(další knížka se jmenuje Nekonečné moře a poslední díl je Poslední hvězda) a nakonec poslední série jménem Selekce (další pak Elita, První a pak už jsou další knížky ale hlavní příběh nebo spíš první je TA selenkce atd.) Další super knížky jsou DEN CO DEN MŮJ ŽIVOT U SOUSEDŮ PRVNÍ LÁSKA DOPISY NA KONEC SVĚTA OSTROV LHÁŘŮ a nakonec JEDNOU ANO DVAKRÁT NE Snad si něco vybereš :D MAgda | |
Diki (17.11.2016 11:20) Ahoj, ráda bych ti doporučila romantickou sérii Selekce, je to poměrně nová série a myslím si, že by tě mohla bavit, pokud máš ráda romantické knihy :) Pokud bys chtěla zavítat do pohádkového světa, tak vřele doporučuji trilogii Škola dobra a zla, je to vážně skvělé a i když je to pohádkové, tak to nadchne i starší čtenáře :) Přeji krásné podzimní dny! | |
Mars (21.11.2016 13:55) Ahoj, moc se mi líbila knížka "Nejsem jako vy" od Jodi Picoultové. Příběh je psán z pohledů několikati osob, a jedna z nich je kluk autista. Stane se tam "vražda" a teď se to tam všechno popisuje, jak to kdo prožívá a ještě ty problémy toho autisty... No, řekla bych, že kniha je moc povedená. Akorát se hůř shání, ale určitě by ji měli mít ve větších knihovnách :-) Dále se mi líbila kniha "Myši". (Akorát teď nevím autora) Je velmi zajímavá a je na přemýšlení, co všechno může projít a co už ne. Začátek je úplně o něčem jiném než konec :-D Takže pokud Tě první stránky nechytnou, překonej se a přelouskej je. Uvidíš, že to bude stát za to :-) | |
Kája :-) (23.11.2016 20:33) Doporučuji knížky od Johna Greena. Třeba Papírová města nebo Hvězdy nám nepřáli. Potom knížku od Petry Braunové: 3333 km k Jakubovi. To je fakt skvělá knížka. Rozhodně doporučuji. Určitě si ji přečti. Další: Ruta Sepetysová- V šedých tónech: u toho jsem brečela, ale je opravdu nádherná kniha . Francisco X. Stork- Marcelo ve skutečném světě | |
Katka (14.11.2016 22:22) Ahojte, mám 13 rokov... a v stredu by som chcela ísť na GodZone (kresťanský hudobný koncert). Lenže zápletka je v tom že som nachladnutá, myslím tým že ma pobolieva hrdlo a mám sopel, a mama ma nechce pustiť. Ideme tam vlastne dievčatá z nášho stretka (aj s mníškou ktorá tie stretká vedie) vlakom asi hodinu, potom bude 3-hodinový program, a zase vlakom naspäť. Neviete mi poradiť ako sa dať rýchlo do kopy, alebo aspoň ako presvedčiť maminu? Vopred ďakujem za vaše odpovede. | |
J. (16.11.2016 22:40) Viem že už píšem neskoro, ale dúfam že si nakoniec išla. Na Gonzone tour som už niekoľko krát bola, a tento rok sa chystám v piatok :) Bola by škoda keby si kvoli zdravotnému stavu nešla a prišla o to povzbudenie a zážitok :) A nabudúce sa takéto príznaky len horúci čaj a pekne si pospať a podla mojej skúsenosti to za pár dní prejde aj samé. | |
králík (14.11.2016 17:55) Ahoj holky, poslední měsíc si připadám jako totální nula. Svět kolem mě jakoby se mnou nechtěl mluvit. Dokázala jsem lehce zabavit celou třídu ale teď mám pocit, že nedokážu zabavit vůbec nikoho. Nějak mi dochází nápady už nevím jak si mám povídat se spolužáky. Máte nějaké typy jak z toho ven? | |
rhbg (15.11.2016 21:28) Ahoj králíku, určitě pomáhá modlitba. A to na všechno. Věř, že s čímkoliv přijdeš k Ježíši, nebude to u Něj zapomenuto. I když se ti možná zdá, že je marné/zbytečné se za to modlit. Zkus Mu odevzdat svou momentální situaci. Myslím, že nikomu nejde stále být "bavičem třídy". Jsou situace, kdy na to prostě není "atmosféra" nebo "nálada". Myslím, že se na svou situaci díváš moc černobíle. Zkus se na sebe podívat z ptačí perspektivy- možná by se s tebou ostatní rádi bavili, jen na to není čas, příležitost apod. Jen vlivem okolností, že si na tebe někdo neudělá čas, z toho nemusíš vinit sebe, že ty jsi ta 'nula'. To nikdo neříká a ani to není pravda. A co se týče rozhovorů se spolužáky, probírej s nimi jejich starosti- až už od školních po ty rodinné či holčičí. Nebo se jich zeptej, co plánují dělat o víkendu, o prázdninách apod. Zkrátka: myslím, že to je jen tvůj pocit, že momentálně nejsi "star" třídy. Lidi se mění a s nimi i ty a tvůj pohled na ně a na svět. Možná si se u jiných lidí dostala ve třídě do pozice "věčného baviče a šaška", ale už je tvoje vtípky omrzely. Nevadí! Zůstaň přirozená! Měj se ráda! Ať se ti daří. | |
Květina:-) (22.11.2016 22:10) Milý králíku, nevím, zda ti to pomůže, ale můžu ti říct, že se to tak občas stává. Občas se nám něco nepovede, pak třeba nevíme o čem se bavit s lidmi kolem sebe, teď k tomu to listopadové počasí a už si připadáme špatně. Myslím, že to občas zažívá každý. A s tou komunikací - je Někdo, s kým se můžeš bavit kdy chceš a o čem chceš a nemusíš mít strach, zda se to zrovna hodí nebo jestli je to zajímavé téma. Ať se ti daří! | |
Bětka (8.11.2016 20:09) VITARIÁNSTVÍ Ahoj holky, seznámila jsem se s knězem, který je vitarián. Přišlo mi to jako hloupost, aby katolický kněz jedl jen ovoce, zeleninu, semínka.., ale hodně jsem s ním o tom mluvila a chci zkusit vitariánskou stravu. Proto se ptám Těch Vás, které žijete tímto životním stylem, jestli je dobré rozhodnutí stát se vitariánkou, jestli jste někdy neměly nutkání vrátit se k "normální" stravě, a třeba i nějaké recepty? :) Moc děkuju! ;D | |
Na dně. (7.11.2016 16:41) Ahoj holky, už delší dobu - pár let, trpím velmi nízkým sebevědomím- hodně se kritizuju, podceňuju, připadám si strašně neschopná, škaredá, všechny pohledy, které na mě padnou, si beru nějak k srdci, bojím se, co si o mě lidi budou myslet a poslední dobou se tím užírám čím dál tím víc. Když to tak píšu, připadají mi tyhle problémy docela trapné a při každém slově vidím, co by mi na to někteří poradili, ale žádná z těch rad nepomáhá.. Je to zabudované hluboko ve mně a netuším, co s tím dělat. Přijde mi, že mě to strašně ničí a že se to jenom čím dál tím víc zhoršuje. Nevím, jak si pomoct, proto kdyby vás něco napadlo, napište. Moc díky. | |
Lucy (08.11.2016 17:53) Příčina tvého nízkého sebevědomí můžou být rodiče. Třeba když si byla malá, mohli ti snižovat sebevědomí. Mě to otec dělával taky a nějak mi to uvízlo v hlavě a musím dělat vše perfektně, také se občas podcenuji. Co tvý kamarádky? Zeptej se jich co se jim na tobě líbí. Já osobně si myslím že každá holka má nějakou svoji přednost. U mě to jsou třeba oči a vlasy. Neříkej mi že na sobě nenajdeš něco pěknýho. Máš nějaké koníčky? Zkus si třeba napsat seznam toho co jsi v životě dokázala, klidně i maličkosti. Najdi si nějaký svůj cíl, uvidíš až se k němu dostaneš, sebevědomí ti poroste. | |
Krásný podzim! :-) (09.11.2016 07:26) Ahoj, i když jsem to přímo nezažila, vím že to může být hodně těžké. Mám jen takový malý tip: zkus si přečíst knížku Hany Pinknerové Jedno potěšení týdně. Je sice určena spíš pro naše přepracované maminky, ale čiší z ní taková radost. Taková, že po jejím přečtení si myslíš že skoro neexistují žádné starosti, které by se nedaly zpříjemnit maličkostí. Další tip - pěkný blog Cennější než perly. Autorka hodně píše o významu modlitby. Takže nejdůležitější tip: za všechny se modli. Taky za ty, co Ti třeba ubližují. Odevzdávej vše Pánu a Panně Marii. Můžeš se taky modlit růženec. A ještě citát na závěr: "Nedělej si starosti o tom, co si o Tobě myslí ostatní, ti mají dost starostí s tim, co si o nich myslíš Ty." :-) Měj se krásně! | |
T. (09.11.2016 21:32) Ahoj, někdy s tím mám taky problém, ale jednoho dne jsem si prostě řekla, že mě takhle život nebaví, když se pořád podceňuju. Proto jsem se rozhodla, že to takhle dál nejde a začnu s tím něco dělat. 1. když se mi něco nepodaří, řeknu si, že jsem jen člověk a nikdo s lidí kolem mě není dokonalý (ale doukážou s tím pracovat) prostě, že hned nezačnu jančit, že jsem blbá a podobné narážky na sebe. 2. každý večer si vzpomenu, co se mi ten den povedlo a trochu se za to pochválím (nebrat to jako samochválu, ale pochvalu-když Tě nepochválí nikdo jiný udělej to sama-naučí Tě to oceňovat i malé věci) 3. mít sama sebe ráda takovou jaká jsi (brát se i se všemi nedokonalostmi-příp. pokud to jde něco s nimi udělat) 4.Když poprosíš v modlitbě, Ježíš Tě rád vyslyší!!! VĚŘ SI A MĚJ SE RÁDA :D :* :D P.S.:Když budeš mít ráda sebe bude i snažší mít ráda ostatní | |
* (18.11.2016 12:26) Ahoj, myslím, že to znám. Jednou z věcí, co můžeš udělat, je nevěnovat těmto pocitům moc času. Mít dostatek jiných aktivit a "záložních" témat, o kterých přemýšlet. Jakmile si začneš něco vyčítat, obrať list a zamysli se nad složitou matematickou úlohou, námětem na knížku atd. Pokus se najít někoho, kdo Tě pochopí aniž by mu připadaly tvé problémy "trapné". Mimo to, proč Tě tak zajímá, co si ostatní o Tobě myslí? Pokud se na to budeš pořád ohlížet, budeš dost svázaná - stejně se nikdy nezavděčíš všem. Hodně štěstí - a pokoje. | |
Marťa (29.11.2016 00:08) Drahá "Na dně", ...tvůj pocit znám moc dobře. Stokrát ti někdo může říct, že to, co jsi v prvních větách napsala není pravda, ale Ty sama tomu věřit nebudeš, nepřipustíš si to...sama jsem takové období měla. Zkus se na to podívat takto: Všichni jsme stvořeni Bohem, jsme stvořeni k obrazu Božímu...a vážně myslíš, že Bůh by stvořil něco nehezkého, něco co by se jemu samotnému nelíbilo? Já teda myslím,...vím...že ne! ;) On tě stvořil přesně takou jakou Tě chtěl mít. Jsi jedinečná. Dal Ti určité schopnosti a vlastnosti charakteristické pouze pro Tebe! Možná tyto schopnosti a vlastnosti nevidíš, ale neboj máš je, jenom je musíš objevit a začít využívat ;) Bylo by to ještě na dlouhé povídání...a tak raději ti doporučím knížku "Úchvatná!", mě osobně hodně dala. Napsali ji manželé John a Stasi Eldredgeovi. Přeji ti úspěšné hledání sebe sama ;) + | |
Radka (4.11.2016 19:01) Ahoj holky, je mi 15 a snažím se udržovat si svou váhu nebo zhubnout. Pravidelně cvičím a snažím se hýbat, ale nějak to nepomáhá... :( Řekla jsem si, že budu jíst jen když budu mít hlad, jenže já skoro nikdy hlad nemám. Nepotřebuju jídlo... Nemám hlad ani po 6 hodinách, ani po 10 (přes noc) a proto mi vadí, že jím. :( Pořád tak přece přibýrám a to já nechci...Jak to vyřešit? Poradily byste mi prosím jak zhubnout, nebo jak cvičit, aby to bylo efektivnější? :) Děkuji! | |
Ana (07.11.2016 16:09) Ahoj, hodí se mít v jídle řád (aby tělo vědělo, kdy se má na naplnění žaludku "těšit") a jíst klidně i 6x denně. Mě se takhle váha spravila dost ;) Pak jsem taky měla zásadu "ne víc, než jedna sušenka denně" a nesladím si pití a ani moc nesolím (prý sůl zadržuje vodu v těle a má spoustu dalších nevýhod). A co se pohybu týče, myslím, že pro začátek stačí vystoupit o zastávku dřív (pokud to není 30 km :D). Celkově doporučuju pravidelnost a dostatek pití (ale ne colu). A netrápit se váhou příliš (všimla sis, že se mění během dne i během měsíce? a to jsou hormony, ne tloustnutí do špeků);) | |
mája (07.11.2016 17:53) Ahoj. Určitě bych nedoporučovala hladovku pro tělo to je prostě šok. Když celý den nejíš a pak si dáš třeba rohlík tělo si řekne: "Aha mělo jsem hlad tak si toho co nejvíce uložím na příště." Když budeš jíst pravidelně nebude si tvoje tělo všechno ukládat a nebudeš mít tolik "zásob". Jako asi každý ti doporučuji jíst co nejpravidelněji (Asi 5krát denně, ale můžeš i více) po menších částech. I když třeba nemáš hlad zkusila bych to. :) Držím palce. | |
M. (07.11.2016 19:24) Hele, to, že jíš jen když máš hlad a i tak ti to vadí, je špatně, na takové věci si dávej pozor. Jídlo potřebuješ! Já bych jen zkusila omezit sladkosti a jíst více ovoce a zeleniny. Rozhodně bych nezaváděla nějaké šílené diety! A poradila bych se o tom s někým, kdo tomu rozumí. Taky bych popřemýšlela o tom, jestli je na místě chtít nějak zdravě hubnout či si udržovat váhu, nebo jestli si to jen namlouvám. | |
Maru (17) (07.11.2016 21:26) Ahoj Radko. :) Problém bych viděla spíše v tom nejezení. Ideální je jíst tak 5-6x za den, spíše v menších porcích, než třeba celý den nejíst a pak si dát pořádnou večeři. Pokud svému tělu nezajistíš dostatek živin (a jejich pravidelný přísun), tak si většinu toho, co mu po těch 6 hodinách dáš, uloží na "horší časy" = tam, kde se to nám obvykle moc nelíbí. :) Většina holek se k udržení dobré váhy musí "projíst" - omezení příliš sladkých či tučných věcí, pravidelné stravování, ideálně podle potravinové pyramidy (např. tady ta http://knihovna.anabell.cz/publikace/product/view/1/3 )... A určitě k tomu patří i zdravý pohyb (ale nezapomínej na důležitou regeneraci svalů). Ať je to něco, co Tě baví - mě třeba strašně nudí běh, ale podařilo se mi něco shodit v tanečních, kde jsme se hýbali neustále a ještě k tomu to bylo opravdu zábavné (přičemž jsem ještě v tu dobu omezila čokolády a hlavně "čokolády"). :) Takže... Jíst více, vyváženě a pravidelně, párkrát si pořádně protáhnout tělo a hlavně... usmívat se. ;) Páč s úsměvem jde všechno líp. | |
Strana: 1 << 83 84 85 86 87 88 89 90 91 >> 1224 |