Katy (30.1.2019 19:47) Ahoj holky, v pondělí budeme psát z fyziky test na elektřinu(elektrický proud v látkách, magnetismu...). Zatím to moc nechápu a už nemám moc času na učení. Už teď jsem z toho dost nervózní, kdykoli si na to vzpomenu, úplně mě polije horko.... :-) Nevíte o nějakých internetových stránkách, kde bych si mohla procvičovat? Moc vám děkuji a mějte se hezky (i o vysvědčení:-) ). Katy | |
Aneta (29.01.2019 16:46) Ahoj Markéto (Kačko?), zkus cviky na břicho, zejména sedy-lehy (i šikmé), half-over, cris-cross a lift. Pokud nevíš, jak cviky vypadají, najdi si je na nějakých fitness stránkách. Nezapomeň cviky cvičit minimálně dvakrát denně, každý z nich opakuj vždy 20x. Měj se na plese hezky, Aneta | |
Markét (24.1.2019 22:14) Ahoj holky, udělala jsem maturitu. Chtěla bych být herečka. V dětství jsem moc na dramaťáky nechodila, v kroužku jsem účinkovala jen tři roky, pak jsem neměla čas. Myslíte, že je možné podat s tímto přihlášku na hereckou školu? Moc díky za odpověď. A ještě jedna otázka: Kam by bylo nejvhodnější jít? Děkuji a mějte se hezky, Markéta | |
Věra Anežka (27.01.2019 17:31) Ahoj Markét, přihlášku na hereckou konzervatoř si podat můžeš.Ale nedělala bych si dopředu naděje.To proto abys nebyla zklamaná a smutná,když by tě nepřijali.Můžeš si kromě přihlášky na hereckou konzervatoř, podat přihlášku na ještě jinou vysokou školu. Je lepší mít něco v záloze,v případě že jedna možnost nevyjde. Držím palce. Měj se. Věra Anežka | |
Adél (27.01.2019 12:53) Ahoj, vztah na dálku je těžký. Hlavní je, abyste si ve vztahu mohli plně důvěřovat. Protože pokud si Tvůj přítel myslí, že Ti nemůže plně důvěřovat, že si říkáš, že Tě možná nemá tak moc rád, může se s Tebou chtít vyspat na důkaz, že ho máš opravdu ráda a že mu věříš. Právě proto, jak psala Ana, bych společně strávený čas využila k tomu, abyste navzájem posilovali důvěru toho druhého a budovali vztah, který je založený na sdílení se. Pokud Tvůj přítel uvidí, že se mu svěřuješ, uvidí, že mu věříš a že je pro Tebe důležitý (nakonec, asi se nebudeš svěřovat někomu, na kom Ti nezáleží). | |
Marie (30.01.2019 17:01) Ahoj :-) mám vztah na dálku už rok a půl a s přítelem jsme se ještě ani jednou neviděli. Oba dva víme, že jsme pro sebe ti praví, ale musíme si počkat, až bude ten nejvhodnější čas a my se uvidíme. Je to pro oba dva strašně těžký. Teď nemluvím o sexu, mluvím třeba jen o přítomnosti toho druhého. Za ten rok a půl jsme poznali, že sex až tak důležitý není. Prošli jsme si strašně těžkýma zkouškama a stále procházíme, ale jeden druhýho podporuje a náš vztah se prohlubuje. Měj se krásně a přeju vám oběma hodně štěstí v životě. :-) | |
Ana (25.01.2019 12:45) Ahoj, vedu různý skupinky a tábory už roky a spíš bych se zaměřila na prožití přátelství, než nutně duchovní tematiku u her. Spíš dětem víru nabízet a být (vedoucí) otevření k rozhovorům a svědectví. Ale můžete třeba vyrábět růžence nebo kříže z přírodnin, pokud máte zkušenosti tak i vyřezávat (biblický motiv), zajímavá zkušenost pro mě osobně byl růženec během loupání jablek. Je důležité dát příležitost prožít boží blízkost a s tím se pojí správný čas. | |
Alex (16.1.2019 23:08) Ahoj holky, mám otázku.. Poslední 2 měsíce mám ve třídě pokaženou reputaci.. Kvůli hádce s mou kamarádkou (která je nejoblíbenější holka ve třídě, a všichni jsou na ní nalepení) se se mnou teď nikdo nic moc nebaví. Mám tam 2 kamarádky...kterým ale moc nevěřím. Chovaj' se fakt skvěle jenže...moje kamarádka mi řekla jak si o mně povídaj'. A nechcete slyšet to co mi řekla (ale to bylo před měsíce teď to je doufám klidný). takže se vás chci zeptat.. Mám jim věřit..? Budu moc ráda za váš názor!! Díky! | |
:) (19.01.2019 09:33) Ahoj! Ty svoje spolužáky znáš asi nejlíp, takže se taky může jen ty nejlíp rozhodnout. Jestli nemáš jistotu, že jsou takoví, jak se chovají, tak bych asi první počkala, než si budu opravdu jistá, že jim můžu věřit. Můžeš se s nimi třeba zatím normálně bavit, ale neříkej jim důvěrnější věci. Na Tvém místě bych se ale asi snažila usmířit s tou kamarádkou. Měj se! Držím palce! :) | |
Judita (16.1.2019 17:10) Ahoj holky, jsem v primě na gymplu v Čáslavi, a z fyziky jsem dostala čtyřku s váhou osm. Když k tomu mám ještě dvě jedničky - co bych měla mít na vysvědčení? Doufám, že to nebude horší než dvojka, protože jinak mi to rodiče asi pěkně spočítají. Je mi z té známky do breku... Moc díky... :( Judita | |
Rosemarie (17.01.2019 16:52) Čau Judito. Záleží na tom, jak velkou váhu mají ty jedničky. Jinak orientační průměr (pokud se vám neukazuje na bakalářích, jako třeba nám) se vypočítá tak, že sečteš hodnoty známek a vydělíš je počtem známek. Takže v tvym případě máš asi tak 2 (jestli jsou ty jedničky taky s váhou 8). Ale věř, že známka na vysvědčení není jen průměr - záleží také na tom, jestli to opravdu chápeš, nosíš - li úkoly, jak dáváš pozor při hodinách... Pokud by ti ale vycházelo něco opravdu špatného, můžeš se s učitelem dohodnout a opravit si tu čtyřku, popřípadě si napsat ještě další opakovací test :-). Hlavně nezapomeň, že známky nejsou zdaleka to nejduležitější na světě. Držím palce Rosemarie | |
Judita (22.01.2019 12:58) Ahoj Rosemarie, moc Ti děkuji. Bohužel - ty jedničky měly váhu jedna. Koneckonců jsem si napsala nový test, ze kterého jsem dostala jedničku s váhou osm a jednu jedničku s váhou jedna. Teď mi vychází průměr 2,20. V hodině se moc nehlásím - za celé pololetí jsem se přihlásila snad jen třikrát - což je fakt málo. Ještě jednou moc díky, Judita | |
Adél (14.01.2019 17:17) Ahoj Mariko, recitace je občas pěkně záludná. Já osobně recituju ráda, ale i tak mám občas trému. Když se učíš básničku, tak si ji třeba můžeš přepsat, nahrát svoji recitaci do záznamníku do mobilu, přednášet ji doma rodičům a sourozencům. Před zkoušením se soustřeď na svůj dech, nenech se vystresovat spolužáky, nepřemýšlej nad tím, co by se stalo, kdybys to před tabulí zapomněla, a až budeš recitovat, mysli jen na to, abys správně vyslovila každou větu. A kdybys to náhodou popletla, nezmatkuj a navaž tam, kde to ještě bylo správně. Hodně štěstí :-) A. | |
Limi (13.1.2019 00:10) Ahoj holky, je mi osmnáct, ještě chodím do školy. A ráda bych si pořídila vlastního psa. Psa už sice máme, ale mě osobně nevyhovuje. Ne že bych ho neměla ráda - to ne, ale chci mít vlastního, takového, o kterém už dlouho přemýšlím. A to je kolie dlouhosrstá. Nevím, jestli by byla možná tato věc: Se mnou by byl pokaždé, kdybych byla doma. A kdybych byla ve škole, byl by s naším psem, dole u rodičů. Každé ráno bych s ním šla samozřejmě ven, a kdykoli bych přišla domů ze školy, šla bych zase ven se psem:-) Nevadilo by mi to. Dělala bych to s láskou. Jenže - malý problém jsou rodiče. Nevím ještě, jak se k tomu vyjádří, přes to, že jsme o tom několikrát mluvili. Myslíte, že kdybych jim slíbila, že se budu učit lépe a že se zlepším v matematice..., že mi toho psa dovolí? Moc vám díky. Mějte se hezky a ahoj, Limi | |
Ana (14.01.2019 13:10) Ahoj, myslím, že jak píšeš, je to potřeba probrat s rodiči. Taky promyslet výdaje za psa (granule, veterina, psí hračky...), hlídání když budeš chtět jet pryč na víkend. Pes není na pár měsíců a možná bys chtěla jít na VŠ, tam to může být taky komplikace (se psem těžko seženeš ubytování v cizím městě). Není to o tom, jestli ti to rodiče dovolí, ale jestli máš dost času se psovi věnovat (výcvik, pohyb psa minimálně hodinu denně). Osobně bych počkala a pořídila si ho až nebudu bydlet u rodičů. | |
Mona (8.1.2019 13:55) Ahoj. Je mi 18 let, nikdy jsem s nikym nechodila, s klukama sotva promluvím slovo. Hodne tím trpím, sžírám se den co den. Všechny kamarádky s někým chodily nebo chodí. Jenom já se topim mezi romantickými knížkami a filmy. Toužím po tom, aby mě někdo miloval, toužím po tom tak moc, ze se nechavam opojet tou iluzi. V celém těle mi poletuji motylci, spatne se mi dycha a srdce mi busi tak moc, ze mam pocit, ze se mi vyskoci z hrudi. Nepredstavuju si urcitou osobu, ale představuji si ten pocit, jaky to je, kdyz vas nekdo miluje a objímá v náručí. Byla jsem v kine na Bohemian Rhapsody, Rogerse Taylora hraje Ben Hardy, a ja se zamilovala do jeho postavy, kterou hraje, i do nej samotneho. Jelikoz ho nemuzu mít, tak stale dokola posloucham pisnicky od Queen, koukám na videa s ním. A muzu se z toho zbláznit. Mam to jako drogu. Je to spatne, ze se takhle nechavam zdrogovat? Kdyz se mi nejaky kluk zacne nejak dvorit, ja se ho snazim vystrnadit pryc. A on nakonec odejde. Jsem z toho spatna a zoufala. Modlím se za to k Bohu, ale mam strach, ze mi vybere nejakyho moulu, ikdyz se modlim slovy "at je to kdokoli a at je kdekoli...". Jsem vybyrava a sobecka. Jste na tom taky tak? Děkuji za rady, odpovědi, i za Vase přiznání. | |
Lizy (09.01.2019 16:25) Ahoj, jsem na tom podobně je mi skoro 15 a navíc se před klukama hrozně stydím. Takže když na mě nějaký promluví tak vůbec nevím jak reagovat a snažím se tvářit normálně, ale přitom jsem červená až za ušima. Holky ve třídě už dávno někoho mají a to mně hodně štve. A taky mám moc ráda romantické filmy jenom moc nečtu knížky. | |
Katy (09.01.2019 18:33) Ahoj... Jsem na tom úplně stejně. Zamilovala jsem se do filmové postavy (bohužel, ten herec už zemřel) a nevím co dál. Upřímně v sobě ten pocit živím ráda, protože vím, že o mě nikdy kluci mít moc velký zájem nebudou. Někdy si říkám, že až najdu toho pravého, zapomenu na všechno a bude pro mě tím princem na bílém koni on, ale bojím se, že už teď srovnávám každého kluka s mým idolem, kterému se (protože je to fiktivní postava) nemůže samozřejmě nikdo rovnat... | |
Jani (09.01.2019 21:09) Ahoj, myslím, že je důležité umět žít "sama" - abys byla šťastná tak, jak jsi. Nemá cenu s někým chodit jen proto, abys "někoho měla". To přeci není smysl chození. Chozením se mají lidé více poznávat a uvažovat, zda se k sobě hodí atd. Jinak času máš přece dost, není kam spěchat. Určitě je lepší žít v reálném světě než fiktivním, protože ŽIVOT NIKDY NEBUDE JAKO VE FILMECH. Nikde na světě nenajdeš tak dokonalého muže, jako jsou Tví hrdinové. Nebuď do nich zblázněná, protože pak budeš každého kluka s nimi porovnávat. A i kdyby to byl fajn kluk, Ty budeš mít pořád na mysli svůj idol a neoceníš jeho dobré stránky - to už sama víš. "Láska", kterou nám ukazují filmy, nemůže být reálná. Ta nejlepší naprosto nesobecká láska pochází od našeho Otce. On miluje dokonale. (Jestli jsi neviděla film "Umučení Krista", tak doporučuji. Nebo alespoň toto: https://m.youtube.com/watch?v=qcV9Yi37vXs) A objímá Tě v náručí. Miluje Tě tak moc, že to ani nemůžeme pochopit. Dokonce za Tebe dal svůj život. Žít v reálném světě je lepší taky pro to, že se naučíš mluvit s opravdovými lidmi. Doporučovala bych brát kluky jako kamarády, je lepší je nejdříve poznat a když si s někým budeš rozumět, pak můžete uvažovat o případném chození. Moc nechápu, že když chceš s někým chodit, proč tento "sen" nepřeneseš do reálu, ale jen o tom pořád sníš. Nebylo by lepší nemít jen představu, ale skutečnost? Sny se neuskuteční, pokud pro ně něco neuděláme. Takže mluv s lidmi! "Jak se máš?" "Co tak rád děláš ve volném čase?" ... Pros Boha o odvahu někoho oslovit a On Ti ji dá (to mohu potvrdit - je to má zkušenost). Bůh pro nás vždy zamýšlí jen to nejlepší, a On ví, co to je. To my mnohdy ne. | |
Adél (10.01.2019 10:08) Ahoj. Taky jsem byla na filmu Bohemian Rhapsody, takže tak trochu vím, jak se cítíš. Je mi sice 15, ale vím, jaké to je být do někoho podobně zblázněná. I já jsem měla ráda jednoho kluka, který byl pro mě ale ještě nedosažitelnější než jakýkoliv herec. Vídala jsem ho skoro denně a bylo víc bolestivé vidět ho a nemoct s ním trávit čas než být zamilovaná do herce, kterého ode mě nedělila jen šílená dálka a jazyková bariéra, ale také propast mezi životem a smrtí. Bylo pro mě utrpení být mu tak blízko a přitom se cítit jako za skleněnou stěnou. A protože jsem se trápila dlouho, jednou jsem se rozhodla ho nechat jít, hlavně když bude šťastný. Bolelo to, ale teď, o dva roky později, se mi to tisícinásobně vrátilo. Moje zkušenost je trochu jiná než tvoje, ale je normální se zamilovat, ať je to někdo blízký nebo herec. V žádném případě nejsi sobecká, protože za city nikdo nemůže a každý si přeje být v životě šťastný. A každá holka si přeje mít někoho, kdo ji bude chápat a držet v náručí. Proto si nevyčítej, že se cítíš tak, jak se cítíš, ale časem přijdeš na to, že se musíš rozhodnout, jestli se kvůli němu budeš trápit nebo budeš hledat ve tvém okolí. Pokud ti můžu poradit, já jsem našla opravdovou lásku ve vztahu s Ježíšem. Teď už vím, že tenhle vztah je pro mě ten nejdůležitější, a jsem si jistá, že až budu připravená, On sám mi otevře srdce k tomu, kdo pro mě bude ten pravý. A věř mi, On opravdu nechce, abys byla nešťastná. Protože tě miluje nejvíc že všech. Hledej ho a dá se ti poznat jako milující Otec.Budu se za tebe modlit. A | |
Mona (10.01.2019 12:45) Ahoj holky, dekuji moc za rady. Ja nevím proc to delam (odhaneni kluku), ja mam asi strach, jeden kluk me hodne zranil a to jsme spolu ani nechodili, byli jsme hrozne velcí kamaradi, nalhala jsem si ze me miluje, ale on me nemiloval. Uz jsiu to 3 roky. Byla jsem k nemu tak upnuta, ze me to zranilo. Bojim se upnoit na realnou osobu. Mam strach, ze mi ublíží ještě vic. Uz ted jsem hrozne upnuta na svoji nejlepsi kamaradku. Nechci ji ztratit. | |
Adél (10.01.2019 19:37) Možná je to ten důvod (samozřejmě jenom částečně), proč jsi zamilovaná do někoho, s kým nejsi v přímém kontaktu. Protože herec nemůže přijít a říct, že tě nemiluje. A možná proto od sebe odháníš i ostatní kluky, protože se možná podvědomě bojíš je pustit k sobě blíž a možná bys je odehnala, i kdybys nebyla zamilovaná do toho herce. Jak říkám, mě to taky hodně bolelo, než jsem toho kluka nechala jít, ale vím, že když Pán Bůh uzdravil moje srdce (které bylo doslova na tisíc kousíčků :-), může uzdravit i to tvoje. | |
Adel (24.01.2019 20:41) Ahoj Mono. Jsem na to asi podobně. Asi dvakrát už se mi zdál sen, kdy jsem se prostě jenom bavila s kluky, a cítila jsem jejich zájem a ten krásný pocit. A teď strašně toužím po lásce. Vím, že mě Bůh miluje, a moc si toho vážím, jenomže cítím, že potřebuju taky tu lidskou lásku. Mám z toho část výčitky, protože si myslím, že bych měla milovat jedině Boha, a protože vím, že mě stejně žádný kluk nikdy nebude chtít. Zároveň ale věřím Bohu, že On ví, co potřebuju a že mi to dřív nebo později dá, když mu budu věřit. Přeju Ti, abys našla toho pravého. Věřím, že ho pro tebe Bůh někde má, jenom ještě nenadešel ten správný čas. Neboj se, On ví, co a kdy je pro Tebe nejlepší. Stačí mu důvěřovat... | |
M. (7.1.2019 19:54) Ahoj holky, k Vánocům jsem si přála něco mezi dlouhou bundou a kabátem. Dostala jsem černý kabát. Mně se i celkem líbí (ač jsem si tedy přála něco jiného), ale pár lidí už se mi smálo nebo řeklo, že v tom vypadám jako stará babička...Mrzí mě to...Rodiče mi chtěli udělat radost a dopadlo to takto....Stydím se v něm chodit (přinejmenším do školy). Co mám dělat? | |
Katy (08.01.2019 21:31) Ahoj, nemusíš se rozhodně stydět za to, v čem chodíš. Vím, že je to těžké, ale musíš se s tím nějak poprat. Já to vždy dělám tak, že si řeknu AŤ SI KAŽDÝ MYSLÍ CO CHCE, HLAVNÍ JE TO, CO SI O MNĚ MYSLÍ MÍ NEJBLIŽŠÍ A CO JE VE MNĚ, NE NA MNĚ. Zkus si to také říkat pokaždé, když se tento problém vyskytne. Ten kabát je určitě hezký, protože by Ti ho rodiče jinak nekoupili:-) Nevšímej si jich. To ONI jsou hloupí a ne Ty. To oni nevědí, co je hezké... Měj se hezky, Katy | |
Kristýna (30.12.2018 23:05) Ahoj holky, je mi 12 let a chtěla bych si vydělat nějaké peníze, protože si chci našetřit na skokové hodiny. Několikrát jsem prodala pár věcí na bazaru, ale bylo jich hodně málo. Nevíte o nějaké práci, kterou bych mohla dělat ideálně doma? Už mě sice napadlo, že bychom mohli s bratrem hrát nějaká divadla, na Vánoce a Velikonoce prodávat nějaké domácí výrobky, psát domácí časopisy o přírodě... Ale to všechno by muselo být s povolením od úřadu, že? O ty hodiny mi opravdu jde a nevím, jak si ty peníze jednoduchým způsobem vydělat (kapesné na to nestačí). Moc vám děkuji a přeji zdraví v novém roce 2019. Kristýna | |
A. (07.01.2019 10:55) Ahoj Krystýno. Taky bych si chtěla našetřit nějaké peníze, ale bohužel to nejde, nebylo mi ještě 15. Na brigády se může chodit až od 15 let. Myslím, že do 15 let není možné vydělat si sama nějaké peníze. Můžeš se zeptat rodičů, jestli by Ti třeba nedaly nějaké peníze za uklízení bráchové pokoje, nebo za něco, co není Tvou povinností, sama to takhle nemám, ale kámošky z toho peníze mají. Nebo požádat rodiče, jestli by Ti to nezaplatili a Ty jim to pak můžeš splácet. Hodně úspěchů na skokových hodinách. A. | |
Maja (07.01.2019 19:43) Hele, sice Ti není 15, ale takovou brigádu můžeš mít takovým trochu podvodem (o kterém ví i samotné vedení). Stačí, když se na poště prohlásí člověk na 18 let třeba na rozdávání letáků, ale budeš to dělat Ty. Pak ty peníze dostane sice ta osoba na kterou je to napsané, ale peníze patří Tobě, takže Ti je dá. | |
Hanča (27.12.2018 18:03) Ahoj, jsem v deváté třídě a brzo se budu hlásit na střední. Vůbec nevím kam... Dost mě to štve a mám smíšené pocity. Na jednu stranu bych chtěla mít ten všeobecný přehled z gymplu, na tu druhou mě štve, že tam žádné to zaměření není. Vím, že to je trochu proti sobě, ale... Jak jste se rozhodovaly vy? Navíc mi přijde, bez urážky, ale že dost škol má teď opravdu docela špatnou úroveň a dětska tam chodí, jen proto, že musí. Chtěla bych školu, která by mi toho hodně dala- učením, ale i třeba možností na dobrý kolektiv, dobrými učiteli, hezkým zázemím.. Nevíte o nějaké takové škole, kam by se dalo dojíždět z České Třebové (-:? Víc jak půl hodiny bych úplně v dopr. prostředku strávit nechtěla... Vím, že jsem dost náročná, ale kdybyste náhodou o něčem takovém věděly, budu moc ráda za tipy (-: (nezáleží na oboru školy) Předem moc díky za odpověď ♥... | |
škola (03.01.2019 17:16) ahoj nevím sice co je v tvém okolí, ale protože píšeš že na jednu stranu by jsi chtěla na gympl a na druhou ne, protože z toho není žádné zaměření, doporučila bych ti nějaké lyceum (technické, pedagogické, ekonomické atd...) Lycea mají výhodu v tom že je to něco jako gympl ale zárověň už tam je i nějaké zaměření... Hodně štěstí při výběru školy :) | |
Katy (04.01.2019 14:37) Ahoj, pokud jsi věřící, mohu Ti doporučit církevní gymnázium. Já jsem na tom v Kutné Hoře a mohu říct, že pokud by jsi nedojížděla zdaleka, tak to dojíždění za to stojí. Učitelé jsou prima a kolektiv také. Když jsi tam nováček, tak jsou ti ze starších ročníků ochotni pomoci a jestli hledáš slušný kolektiv, tak jedině na CG můžeš najít „slušňáky“. Takže Ti doporučuji Církevní gympl. Hodně štěstí při výběru. Katy | |
Kaktus (04.01.2019 18:26) Ahojky :) Já bych doporučovala Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Jsem tam sice prvním rokem, ale dobrý kolektiv i učitele tu máš zajištěné. Minimálně se stojí za to podívat na jejich stránky (www.agkm.cz). Taky bys tam mohla být na intru, což je možná i výhoda, protože nejlepší holky jsou právě na intru :) Hodně štěstí při rozhodování :) | |
:) (05.01.2019 20:02) Ahoj! Chápu, že Kroměříž není blízko, ale určitě Ti můžu doporučit zdejší Arcibiskupské gymnázium. Co se týče vyučování, je celkem obsáhlé a škola je na vysoké úrovni. Kolektivy ve třídě jsou podle mě taky fajn a o dost lepší než třeba na místním státním gymplu. Je tu taky internát a široká nabídka kroužků. Tak máš aspoň takovou nabídku. :) Měj se krásně a neboj, určitě si vybereš dobrou školu. :) | |
Mája (27.12.2018 11:52) Ahoj holky, mám takový dotaz na ty co studují VOŠ nebo VŠ. Pokud jste na VOŠ, odečítají se vám také bakalářské roky? (3+1 rok studia zdarma) např. kdyby někdo studoval rok na VŠ, pak šel studovat rok VOŠ a nakonec by šel studovat zase něco jiného na VŠ. má stále ty 3 roky, nebo si už musí platit za studium.? Děkuji moc! Mějte se krásně. | |
Strana: 1 << 61 62 63 64 65 66 67 68 69 >> 1224 |