Já (03.10.2015 14:37)
Ahoj, nevím jestli jsem to dobře pochopila, ale snad ano :) Jestli má o tebe asi zájem a tobě se líbí, to je přece důvod k radosti, ne? :) Prostě si s ním piš dál, bav se s ním, modli se za něj a ono se to snad nějak vyvine ;)

Věra Anežka (27.09.2015 21:43)
Ahoj Fany.Já jsem měla stejný pocit.Taky se mi líbil jeden kluk a řešila jsem to stejně. Ale teď vidím že to byla pěkná blbost. Když se ti nějaký kluk líbí a ty jemu ne,možná to bude znít tvrdě,tak s tím nic neuděláš.A už vůbec ho nezískáš tím že ho budeš jak sama píšeš otravovat.Promiň,ale já se toho kluka musím, zastat. To že se mu nelíbíš ty ale tvoje sestřenka není jeho namyšlenost. Oni kluci to mají trochu jinak než mi holky.Prosíš o radu,pokusím ti poradit.Pokud sám nic neudělá nemá cenu se snažit. Tys mu najevo sympatie dala.A že on se nechytil nijak neovlivníš. Píšeš že si moc přeješ aby si tě trochu oblíbil. Tímto způsobem si jeho oblibu nezískáš. A poslední rada.Když o tebe kluk nemá zájem nic s tím nenaděláš.A musíš hledat dál. Kluků po světě běhá dost. A pokud změníš přístup,určitě nějakýho kluka získáš. Nemusíš se děsit.Příležitostí se seznámit budeš mít v životě ještě hodně.Nevím kolik ti je let. Ale věř mi že nikdy není pozdě. Uvedu ti příklad dvou válečných veteránů. V ÚVN (Ústřední vojenská nemocnice) je domov pro válečné veterány. Vojáky a vojačky kteří se vrátily z vojenských misí.Oblasti kde byli nasazení v bojích.Jsou to lidi ve věku našich babiček a dědečků. A i tam došlo ke krásné svatbě.K uzavření manželství mezi příslušnicí a příslušníkem naší armády.Proč ti to píšu? Abys viděla že i ve stáří může vzniknou krásný vztah. Přeju ti at' najdeš někoho s kým ti bude fajn.Věra Anežka

:) (28.09.2015 19:49)
Ahoj, vůbec se tím netrap! Pokud cítíš, že tě nemá rád, tak se vůbec netrap tím, že jde pryč. Chápu, jsi zamilovaná a pořád máš takový nutkavý pocit, že musíš něco udělat, ale nedělej klidně nic. Kluk se musí taky snažit a pokud se nesnaží tak bych se na to vybodla, fakt.

:( (28.09.2015 23:35)
Ahoj Fany :) No, bohužel musím souhlasit s holkama předemnou (první dvě, další tu (zatím?) nejsou). Zažívám něco podobnýho, co Ty. Zamilovala jsem se do kluka a on o mě nejeví zájem. Tváří se, jako bych ho otravovala (a asi otravuju) a i když se s ním nebavím (moc se s ním nebavím) se tváří, jako by mu moje přítomnost vadila. Mrzí mě, že se to mezi námi stalo a i to, co mezi Vámi. Kluci jsou tak nastavený a přiznám se, že jsem často naštvaná, že to tak je, ale zase si říkám, že kdyby tak nemyslel, nezamilovala bych se do něho, protože by nebyl kluk. Snažím se dělat, že mě nezajímá, ale protože bych nevydržela mít "vyrovnanou pózu", tak se spíš tvářim naštvaně taky. Možná je to ještě trapnější, než kdybych se na něj dál zamilovaně usmívala, často přemýšlím jestli to je ode mě upřímný a čeho tím chci dosáhnout. Ale zase, mám ho ráda i mě štve. Jsme na tom asi podobně. Taky se s ním vídám čím dál méně a přes to všechno se bojím, že ho z očí ztratím úplně. A i když jsem už to, co psaly holky, četla a slyšela několikrát, stejně po přečtení jejich příspěvků se mě opět zmocnil pocit beznaděje a smutku. Možná jako i Tebe. Prostě se nedokážu vzdát naděje, že by jednou bylo zase všechno v pořádku a mohla bych se s ním bavit, možná i něco víc. Ale je to hodně naivní. :( Budu na Tebe myslet a pomodlím se za Tebe. :) Nejsi v tom sama. ;)

Zuzzi (26.09.2015 15:25)
Ahoj :) Taky jsem měla podobný problém. Trápilo mě, že se lidi moc se mnou nebaví. Že jsem většinou musela za něma chodit sama. A když už jsem se s někým bavila, tak jsem většinou poslouchala. Byla jsem tichá (a stále jsem). Postupem času jsem zjistila, že jsem také důležitá, i když jsem přeci jen tichá, druhému můžu pomoci tak, že mu budu naslouchat. A tak jsem se přijala taková, jaká jsem. Bůh mě takovou stvořil. Tichou. :) Taky jsem zjistila, že není na škodu jít za druhým a zeptat se, jak se má, co dělal o víkendu. I když to ve většině případech znělo trapně, přece jen se našlo nějaké dobré společné téma, o kterém se můžem bavit. A já jsem také taková, že se víc bavím, když jsme ve dvojici, než když je nás tlupa. Hlavně se musíš přijmout taková, jaká jsi. A musí ti být jedno, jestli se ztrapníš, nebo ne. Kdosi moudrý řekl: "Zeptáš-li se, budeš vypadat jako hlupák 5 min, nezeptáš-li se, budeš vypadat jako hlupák celý život." A tak já se to snažím dělat. Také pros Boha za to, aby ti dal odvahu přijmout se a odvahu ke všemu dobrému. Věřím, že někde na tebe ten pravý kamarád/ka čeká :) Ale taky pro to musíš něco dělat. Když ti někdo připadá sympatický, tak jdi za ním a mluv s ním. Ptej se ho na všechno, co tě napadne. Buď si do oka padnete a nebo ne. Když ne, z toho se přece svět nezboří, na světě žije dalších 7 miliard lidí ;) A kromě toho, máš toho nejlepšího kamaráda na světě. A to Ježíše! :)

Papírová vlaštovka (26.09.2015 22:12)
Ahoj, tak tohle znám velmi dobře. :) Je mi 19 let a nejsem vůbec společenský typ. Sice si ráda povídám s jedním člověkem a někdy si připadám docela sympatická :), když ale mám mluvit ve skupině, nic mě nenapadá . Navíc mám tichý hlas, pokud už se někde odvážím promluvit, musím to zopakovat, protože mě nikdo neslyší.(Takhle třikrát zopakovaná poznámka už pak ztrácí smysl :)) A když už se na nějakou akci přece jenom dostavím, typická otázka zní: proč nemluvíš a ty jsi taková tichá,že ? Což vám příliš sebevědomí nepřidá. Tak jsem radši zůstávala doma, protože to bylo pohodlnější, nikdo mě nekritizoval, nesrovnával a já si žila ve svých představách. Na druhou stranu jsem toužila po opravdových kamarádech, které doma většinou nezískáte. Když jsem šla do prváku na střední,taky jsem se bála jak zapadnu, ale naštěstí jsem si tam našla takovou skupinku, ve které mě berou takovou jaká jsem a ve které se nebojím mluvit,což mě překvapilo a na druhou stranu i povzbudilo, že nejsem tak nechtěná jak jsem si myslela. Postupem času se krůček po krůčku snažím naučit žít.(bez zbytečných komplexů, které mají většinou původ v mém strachu)Můj problém je taky v tom, že chci být dokonalá za všech situací a věci zbytečně řeším např. když se mi něco nepovede pořád na to musím myslet a říkám si, co si o mě asi myslí ostatní (a nedávno jsem zjistila, že když se mi něco nepovede, ostatní na to zapomenou, protože si pamatují hlavně to, co se nepovedlo/povedlo jim, anebo jsou rádi, protože vědí že nejsou sami komu se něco nedaří :))Když jedu na nějakou akci prosím Pána Boha, aby byl se mnou a pomáhal mi, aby seděl vedle mě ve vlaku, držel mě za ruku atp. je to velká opora. Taky prosím Pána, aby mi dal správná slova co mám mluvit. Takže důležitá je pro mě modlitba.(neboť Bůh nás má tak rád, že si to ani nedokážeme představit a nikdy nás neopustí). Také si často říkám, že mám důvod být šťastná, protože můžu žít, chodit,mám co jíst,není u nás válka…..a vůbec se nemusím ohlížet na ostatní co si o mě myslí, protože Bůh mě stvořil takovou jakou mě chtěl a takže to vlastně se mnou nemůže být tak hrozné jak si občas myslím. Není tedy důvod se před ostatními schovávat, vždyť jsou na tom stejně jako já. Navíc jsem vždy vděčná za to, pokud najdu nějakého podobného introverta jako jsem já. :) Asi ti to moc nepomůže, ale já ti to prostě chtěla napsat.:) Měj se krásně a přeji Ti, abys potkala skvělé lidi, kteří Ti pomohou vidět, jak velkou máš cenu a jak jedinečná jsi.:)

Sariklen (26.09.2015 23:25)
Ahoj Ner :) Ani nevíš, jak Ti rozumím a jak Tvůj příspěvek mi připomíná mne samotnou před několika lety. Podle toho, co popisuješ, asi jsi měla problémy s lidmi ve třídním kolektivu? Že se s Tebou nechtěli bavit a tak. Snad to teď na nové škole bude lepší, i když vím, jak to dokáže člověka poznamenat. Mně se sebevědomím pomohl Bůh, když jsem uvěřila, věci se začaly obracet k lepšímu :) Ne hned, ale postupně. Taky jsem si říkala, vždycky, když jsem někam šla, že se na mě všichni dívají a tak, s vrstevníky jsem si nerozuměla... Ale Bůh mě prostě změnil a já teď, troufám si tvrdit, mám docela zdravé sebevědomí a svoje spolužáky beru jako úžasně originály a lidi, které má Bůh rád a kteří potřebují Jeho lásku. Takže se od nich neodtahuji a snažím se jim pomáhat, modlím se za to, a jde vidět změna. Vztahy mezi námi jsou mnohem lepší, než tenkrát :) Ještě před tím ale, než se tahle změna stala, našla jsem obrovskou podporu ve svých nových věřících kamarádech. Mají mě rádi prostě takovou, jaká jsem a nemusím si před nimi na nic hrát, nebo se bát, že řeknu něco špatně :) I když i tohle potřebovalo čas a ze začátku jsem radši moc nemluvila :D Ale Bůh mě v tom opravdu vedl a dále vede :) Jeho pomoc je úžasná! Takže rada? Nevím, jestli jsi věřící, ale vím, že Bůh je schopný Ti pomoci. Popros Ho o to :) Ať Tě povede. A hlavně si uvědom, že jsi Boží milovaná dcera, na kterou Bůh hledí s obrovskou otcovskou láskou. Miluje Tě! :) Drž se a doufám, že se to všechno zlepší!!!! :)

Hanča (27.09.2015 14:00)
Ty jo, skoro jako bych to psala já :D já třeba nedokážu říct svůj názor nebo se nějak zapojit do konverzace když je kolem mě víc než jeden člověk..:/ můj problém je asi takový, že mi vadí, že jsem introvert, nedokážu se s tím smířit, chci být slyšet, chci být vidět, ale bojím se..přijde mi že to nedokážu..častokrát mi přijde, že jsem úplně neviditelná a že si mě nikdo nevšímá..kamarády sice nějaké mám, ale nejsem zrovna nějaká oblíbená..poslední dobou mě taky hodně štve, jak mi všichni říkají, že jsem tichá..vždycky mi přišlo že mluvím tak normálně, ale není to tak..a štve mě to :/ ale myslím, že není nic, co by Bůh nemohl změnit..;) tak snad jsem ti aspoň trochu pomohla tím, že v tom rozhodně nejsi sama :) i mě potešilo, že nejsem jediná, kdo se tak podobně cítí :) držím palce v nové škole a ať všechno dobře dopadne :)

Bangy (27.09.2015 16:15)
Ahoj :), být tebou, tak aspoň někdy dám najevo to, že ti to je líto. myslím, že pokud to navenek bereš s humorem, tak tě s ním vidí i ostatní a netuší, že tě něco trápí. ;) Dej to najevo a oni si toho všimnou.

Evka (28.09.2015 01:27)
Ahoj, na začátek řeknu že ti úplně rozumím, docela přesně jsi totiž popsala i mé pocity. Takže co bych ti poradila... Já jsem taky první rok na střední a znala jsem ze začátku ve třídě jen jednu holku která se se mnou moc nebavila. Začala jsem se rozhlížet a co nejrychlej jsem se zařadila mezi další nenápadné holky které se nezajímají jen o nejnovější drby kdoským a tak. Nebavím se s nima každou přestávku a ani bych jim nesvěřila důležité tajemství (aleto se může změnit ;) ) Podle mě je důležité najít si partičku která tě vezme (ano, vím moc dobře jak to může být těžké, sama se hodně překonávám) a to co nejrychlej, na začátku jsou lidi otevřenější ale jakmile si najdou 'partu' tak se semknou a málokoho pustí dál. S některýma třeba najdeš společné téma, já například jsem se začala s jednou holkou bavit o jedné knížce a obě jsme zjistili že na ní ta druhá ujíždí :D To byla hodně dlouhá debata o postavách, fanfictions a tak :D Nikdy nevíš čím tě může okolí překvapit ;) Hodně štěstí, budu na tebe myslet ;)

štěstí ti přeju! :D (28.09.2015 15:49)
ahoj, mám to podobně. Často se nemám o čem bavit s kamarádkama a připadám si blbě, trapně a hlavně strašně neschopně...A kluci jdou skoro! taky mimo mě... Moc si jich nevšímám nemám zatím proč... I když už je mi 16 :D víš co? zkus si třeba s někým dopisovat (napiš sem na holky holkám a já myslím, žejich bude :), nebo na postcrossing se zaregistruj a nabije tě to! Nebo přestupem na střední ( pokud už tam nejsi se to taky může změnit).buduj vztahy v rodině i se sestřenkama nebo bratrancem, ale často stačí i nejlepší babička, dělej co máš ráda :) Sportuj :) A nemáš v okolí (škola) někoho podobného jako ty? Zkuste si třeba vyrazit na nákupy a kecejte o oblečení, škole a potom se třeba najde něco , co máte společného...Co spolčo? Nebo v létě kresťanský tábor? Ach jo, já zrovna ti mám, co radit... Přeju ti ať se to zlepší, často stačí jen chtít. Ale mě to taky moc nejde :D Doufám, že jsem ti aspoň trochu poradila! Jsme na tom stejně :DD Pomodlím se za tebe!

:^) (29.09.2015 00:06)
Ahoj Ner :) Nemusí to být tak zlé, jak to vypadá. :) Pán každého stvořil tak, jak ho chtěl a proto každý člověk musí být něčím užitečný a zajímavý. :) Já například nikdy nebyla moc seznamovací typ. Když příjdu do nové skupiny, kde už se ostatní znají, bojím se jít dál. Někde mě bez problémů přijali, někde to bylo težší a ještě stále je. Přiznám se, že ať už jsem byla jedním z těch, co byli na kraji, nebo jedna z těch, co kamarády mají, vždycky jsem přemýšlela, že bych měla jít za těmi, co jsou (vypadají) sami. To, že se člověk nezapojuje neznamená, že je špatný a nezábavný. Snad každý se někdy nezapojoval, je jen málo lidí, co se začnou bavit všude. (Podle mě :D) Problém je v tom, že i když třeba vypadám v té skupině otrkaně, ve skutečnosti se stydím za tím dotyčným jít. Ale když se to pak povede, tak mám radost a mám chuť se seznamovat s dalšími a seznamovat i je. :) Nebo třeba se bojím s někým začít bavit, abych ho sobecky nezatáhla, kam nechci, když třeba ta skupina nepříjmula ani mě, aby měl možnost být s těmi oblíbenějšími. Takže tím jsem chtěla říct, že to nemusí být tím, že jsi nudná, ale že někdo ještě nesebral odvahu. :) Jdi mezi lidi, určitě někde najdeš někoho, kdo se bude chtít bavit. :) A jak už tu bylo řečeno, Ty máš někoho, kdo Tě má bezmezně rád! :) Pán je vždy s Tebou! ;) A ještě k těm klukům, chápu, že Tě nebaví poslouchat drby a "slepičení" apod... :) Jen, když budeš (nebo máš) nějakou dobrou kamarádku a bude zamilovaná, nezlob se na ní, když občas někdy něco řekne o svém princi. :D Přeci jenom, zamilovaný člověk toho má plnou hlavu a já se třeba své dobré kamarádce svěřím. Mohla by to vnímat jako nezájem. Ale zase všeho s mírou, je spoustu věcí, o čem se dá bavit. :) Přeji Ti, abys našla kamarádky, a hlavně ty pravé :)

KLM (29.09.2015 20:36)
Ahoj Ner, určitě v tom nejsi sama,chvíli jsem si myslela, že píšeš o mně :D Na základce jsem si "nesedla" se svým třídním kolektivem, mysleli si, že jsem divná, když moc nemluvím a neprojevuji se. Nevím, čím to je, že jsem jsem taková, ale pravděpodobně jsem cosi zdědila po mamce a mám to v povaze... No co, myslím, že když jsi introvertka, jsi určitě hodně zajímavý člověk :)) Já jsem to ale zjistila až v devítce... Viděla jsem před sebou vysvědčení se samými jedničkami a řekla jsem si: jo jsem dobrá! :) Samozřejmě že jsem po celou dobu ZŠ byla perfekcionistka, chtěla jsem být ve všem nejlepší a skoro jsem se pořád učila. Ještě teď na střední s tím bojuji... Odevzdala jsem se ale Pánu Ježíši a každý den se snažím modlit modlitbu: Pane, odevzdávám se Ti- odevzdávám Ti své srdce, mysl, oči, uši, ústa, ruce, duši, svou budoucnost minulost i přítomnost.... Je pravda, že nástup na střední tvoji osobnost od základů určitě nezmění, ale můžeš zkusit začít žít jinak. Například, když se ráno vzbudíš, a zrovna prší, neříkej si: to bude zase příšerný den! Spíše poděkuj Pánu za nový den a novou šanci žít lépe než ten předchozí den... Raduj se z maličkostí, třeba z toho, že venku je krásně, jsi zdravá a máš rodinu. Na střední škole v prváku jsem byla hrozný nervák, ale seznámila jsem se s pár spolužačkami (měla jsem čistý štít) a objevila jsem svou novou vlastnost:smysl pro humor :) Jestli je u tebe ve třídě někdo, kdo by potřeboval pomoci s něčím, nebo je na tom podobně jako ty(moc se neprojevuje, je v pozadí), zkus se o něj/ni víc zajímat... Určitě tě to bude stát nějaké to úsilí, ale lepší je zkusit mluvit, než být zamlklá ryba.... Vím, že to je těžké... Důvěřuj Pánu a svěř se Mu s každou svou myšlenkou, řekni Mu, že bys chtěla,aby tě vedl, popros ho za lásku k sobě samé. Zkus si třeba najít nějaký sport-např. se občas proběhni, projdi se(s pejskem)... Doufám, že jsem ti aspoň nějak pomohla(snad jsem nepsala moc neuspořádaně) :)) Je mi sice 16, ale taky mám pořád trápení se svým sebevědomím... Ale snažím se překonávat... Pomodlím se za tebe a svěřím tě Pánu, určitě ti pomůže... Je všemocný.... Měj se! :)

Ani (02.11.2015 16:04)
Ahoj Ner,jsem prvním rokem na střední a jsem na tom úplně stejně. Nechceš si psát? Můj email Annes.g@seznam.cz budu ráda,když se ozveš :)

Maruška (25.09.2015 13:26)
Děkuju moc za odkaz :)

Lucka (25.09.2015 18:19)
Taky děkuju. :)

Zuzzi (26.09.2015 15:06)
Děkuji za odkaz, bylo to moc krásné! :)

ann (28.09.2015 15:38)
díky, dívala jsem se na to i s našima :) (a ano, bylo to kapku trapný,ale ... :DD)

terča (24.09.2015 06:15)
Ahoj :) já zůstávam někdy sama doma a alespoň si odpočinu , ale mám 4 sourozence takže ten klid se nalezne malokdy :) zas bych ale nemohla být pořad sama potrebuji odreagovaví Teď sem taky v osmé třídě :) holky ze třídy se malují , já jediná ne ale nikomu to nevadi berou me takovou jaka jsem a mozna jeste vic jak nejaky zmalovany holky :) Měj se pěkně :)

kata (24.09.2015 11:46)
Ahoj, vyjadrim se jen k liceni... pokud nevadi.. ja jsem zacalarasenku pouzivat nekdy nazacatku 7. tridy.. mozna este driv.. nekdy v 6... potom se mi zhorsila plet a zacli se mi delat nepekny pupinky tak jsem si koupila korektor a pudr a zacla jsem si davat i korektor.. (nekdy v 7) a tedka o prazdninach sem si zacala delat i dolni linky :) mozna se vam to zda moc ale pripadam si tak dobre a mocmi to nepride :) snad sem poradila :)

anež (24.09.2015 15:38)
ahoj já se maluju občas, jsem ve druháku :) většinou jenom korektor a pudr, někdy řasenka... Doma ráda sama jsem, protože se to moc často nestává. Celkem mám ráda, když přijdu ze školy domů a jsem třeba hodně smutná, že se můžu hned vybrečet, postěžovat si... Když jsou doma naši a brácha tak je mi blbý být smutná, když mají taky moc starostí...

Kiky (14) (24.09.2015 16:03)
To je náhoda! Chodím teď do 8. třídy. Doma jsem dost často sama. I přesto, že mám dvě starší sestry a nejbáječnější maminku. Sestry s námi nebydlí, a povím Ti, že náš dům je pro 2 osoby až přílíš velký :( Do školy se líčím, ale jen decentně, jen pro dodání seběvedomí ;) Řasenka, BB cream a jelení luj bohatě stačí :)

olga (24.09.2015 16:13)
Díky za odpověď. :) U nás se moc holky nemalují, jen asi osm a to nás je 20 holek + 14 kluků. No já se taky nemaluju, a nijak mi to nechybí. Jen jsem přemýšlela, kdy se asi začíná. Třeba že bych od devítky??? :D Taky se měj prima!

Maruška (24.09.2015 16:52)
Ahoj :) Já jsem docela ráda sama doma. Mám tři mladší sourozence a tak jsem ráda, když si od nich trochu odpočnu :) Takže mi to nevadí, být sama doma :) A v osmičce teď taky jsem. :D A zatím se nemaluju... Já by jsem se malovala, ale taťkovi se to moc nelíbí... :( Většinou třeba jen lesk na rty,ale řasenku jen někdy,ale i tak to je spíš vyjímka :) A ty se maluješ?? :) Pěkný den! Maruška :)

Lucka (24.09.2015 18:32)
Ahoj Olgo :) Pokud nemám něco na srdci, co bych chtěla své rodině svěřit, tak mi nevadí být doma sama. :D No, jsem v 9tce a maluju se od konce 7., řasenku, protože jsem hrozně světlá. :D Nebo spíš řasy mám světlý. :D Občas make-up a lesk na rty. Přeji hezký den, zase já, Lucka :DDD

Nikča (24.09.2015 19:46)
No já doma ráda nejsem... hlavně večer máme velký dům... no snad to chápete. Radši jsem s přáteli a pokud mám být doma sama pozvu kámošku :) chodím do devátý a u nás se v osmý holky už malovali :) i já občas když jsem měla náladu se zkrášlit :) no nesmí se to moc přeplácat ale řasenka a korektor či krém se hodí vždycky :) no hlavně se malovat furt není ani přirozený a nepřipadáš si víc svá navíc by to byla později každodenní povinnost :)

olga (25.09.2015 16:27)
Ahoj holky, a ještě jeden dotaz: jak to vzal váš taťka nebo oba rodiče? Jo a díky za vaše názory a odpovědi. :) Jsem ráda, že tady se můžu ptát prakticky na všechno. :D Pěkné dny! PS: Píšete tady pod přezdívkou nebo ne? Omlouvám se, kdybych se někoho dotkla, jako že je to osobní a tak... Já teda jo. ;)

Lucka (29.09.2015 13:34)
Mamka mi ze začátku líčidla půjčovala, takže jí to nevadilo a taťkovi je to jedno. :D Teď zrovna jménem, ale většinou pod přezdívkou. :D

Gobs (21.09.2015 19:38)
Nemám kluka, ale asi bych ho někam pozvala. ;)

Angie (23.09.2015 13:33)
Ahoj. Jo, tento problém jsem také řešila. Hledala jsem nějaké články o tipech na dárky a zaujal mě tento magazín s různymi tipy na dárky www.kupdarek.cz/magazin/ tak může být pro tebe inspirací.

N (25.09.2015 18:46)
Ahoj, třeba bych mu udělala nějakou knížečku z vašich fotek a zážitků nebo mu něco vyrobila..poukazy sou taky dobrý;)

Ani (21.09.2015 08:40)
Ahoj, před nějakým časem se na totéž někdo ptal v poradně, zkus tam mrknout :). Jinak to vlastně je protivíře, protože na základě tvého data narození nějaký člověk (tj. cizí člověk, který tě vůbec nězná) předpovídá budoucnost (tj. jakoby věděl, co se stane, co uděláš, jak zareaguješ - popírá tvou svobodu jednání). I Bůh dává člověku svobodu jednat a rozhodovat se, proč by tedy měl nějaký jiný člověk vědět, co se stane (a ještě tvrdit, že lidem narozeným v dubnu se přihodí podobný osud). Možná máš pocit, že horoskop "sedí", zkus si přečíst i jiná znamení, možná ti sednou taky (prostě je to napsané tak, aby to vyšlo: buď vám dnes na hlavu spadne květináč nebo se jinak praštíte do hlavy; je jasný, že když budu sbírat papír pod stolem, tak se o něj můžu praštit).

olga (21.09.2015 17:12)
Taky si myslím, že to není moc dobré. Někdy mi přijde, že to je fakt udělané tak, aby to na všechny sedlo. :( Hlavně se podle toho neřiď!!! Jinak pěkné dny všem a hodně sil! :D PS: Holky, jak často tady jste?

Lucka (22.09.2015 13:40)
Ahoj :D No, horoskopy jsou dělané tak, aby se alespoň částí shodovali s každým. Záleží na tom, jak moc sugestivní člověk je, kolik si toho "uvědomí", že patří k němu. Více sugestivní člověk se nejenom že ve svém znamení najde, ale to, co tam je navíc vezme za své. Potom se může stát, že Tě cizí člověk bude pomocí horoskopů ovládat (nemusí Tě znát, myslím tím, že si třeba nějaká novinářka v redakci nad kafem vymyslí, že budeš mít neštěstí v lásce, tak to pak budeš vyhledávat ve svém životě a když Tě první kluk poté naštve, rozhodneš se, že máš hledat jinýho, že Vám to nebude klapat celkově, i když to bude maličkost a bude jinak hodný). Horoskopy, vědmy,... tak vlastně ovládají životy ostatních a staví se na místo Boha, což JE HŘÍCH. Takže za mě asi tolik. :)

Lucka (22.09.2015 13:41)
Pro Olgu :D : Every day :DDD

olga (22.09.2015 16:47)
Dík. :) A chodíte máte někdo nějaké zkušenosti s nakupováním na Aliexpresu??? Díky moc za ně a mějte se famfárově! :D

Smíšek (22.09.2015 19:26)
Ahoj, proti víře to je, protože když tomu věříš, tak to v podstatě podvědomě ovlivňuje tvoje myšlení i jednání a navíc to sepsal nějaký člověk co tě nezná a určitě nevěřil v Boha. Takže to nečti a už vůbec tomu nevěř. Jsou to BLÁBOLY. Slyšela jsem i to, že když si něco takového někdy přečteš, ale nevěříš tomu, tak to hřích není. Ale zase k čemu to číst, když tomu nevěříš a není to pravda, že? Prostě to nečti. Doufám, že to pochopíš, a že jsem ti pomohla. Měj se hezky. :)

Ellie (23.09.2015 18:27)
Ahoj, myslím že samotné čtení nevadí - neměla bys tomu věřit. A proč to číst, když tomu nebudeš věřit?

N (25.09.2015 18:48)
Ahoj, podle mě to je hrozná blbost, nemůžeš přece ovlivnit, kdy se narodíš..

A. (21.09.2015 08:45)
Ahoj, povaříme až rozvaříme jablka (často promícháváme, na začátek a podle potřeby podlijeme vodou, ještě je na konec rozmixujeme), osladíme, přidáme třeba skořici a nalijeme do sklenic, pevně utáhneme a v zavařovacím hrnci zavaříme. Jo a část ani nezavařujeme, ale rovnou sníme. Je dobré toosladit, protože (alespoň mě) ta jablka trochu ztrpknou tím rozvařením a domácí přesnídávka je daleko méně sladká, než kupovaná z obchodu. Taky můžeš přidat rozvařené jiné ovoce a udělat si mix (třeba meruňky nebo jakoukoliv zdánlive nemožnou kombinaci, nezapomeň ovoce oloupat, tam kde by se slupka nerozvařila, aby tě to neškrábalo v krčku) ;) Dobrou chuť!

olga (21.09.2015 17:10)
Čauky! Já sleduju pohledem učitele a pomáhá mi to i k zapamatování probírané látky, takže tohle je moje rada! Přeju ti hodně té pozitivní energie! :D

já (24.09.2015 18:36)
Napadlo mě, že by mohla pomoct představa, že se vlastně učíš o Božím stvoření... :D

N (25.09.2015 18:51)
Ahoj, mě pomáhá, když si řeknu, že se ta hodina a minuta a vteřina už nikdy nebude opakovat a snažím se jí prožít, co nejvíc naplno..mám pak takouvou větší chuť se učit;)

olga (18.09.2015 16:49)
vyplněno mám ráda ty vaše dotazníky :) jsou pěkné

Věra Anežka (21.09.2015 17:12)
Ahoj Maruško! Jsem vášnivá čtenářka časopisu In! dívčí svět. Bohužel nemám ani jeden rok tj. 11 čísel časopisu In! dívčí svět kompletní. A sháním všechny čísla časopisu In! dívčí svět co vyšly a byla bych ráda když bys mi je věnovala. Nevím jestli jsi z Prahy. Já bydlím sice v Praze,ale není problém mi je poslat poštou pokud nebydlíš v Praze.Prosím dej vědět kolik by všechny čísla časopisu In! dívčí svět stály.Napiš prosím tě sem do diskuze Holky Holkám.Děkuju moc.Adresu bych napsala až když se domluvíme že mi je pošleš.Měj se fajn a opatruj se.Pán ať ti žehná.Věra Anežka

Maruška (24.09.2015 20:23)
Ahoj Věro Anežko, děkuji za Tvůj zájem o IN! Já mám všechna čísla od nultého čísla, které vyšlo v lednu 2005 (IN! začal vycházet pravidelně až o prázdninách 2005), až po konec roku 2012, snad jen s výjimkou ledna 2008 a února 2010, dnes jsem časopisy třídila a připravovala pro případné zájemkyně. Tak mi můžeš napsat (na adresu mariiah310@gmail.com), o jaká čísla bys měla zájem.Cena bude spíše symbolická,primárním účelem téhle akce není vydělávat na ostatních :-) tak se nemusíš bát. Podrobnosti tedy už prosím mailem :-)

olga (18.09.2015 16:52)
Ahoj, moje teta a bratranec ji mají. Jako malí měli průjmy a vyrážky. Bylo jim špatně. Nevypadali moc zdravě. Myslím, že ji máš? Doufám, že ne, i když to není jedna z nejhorších nemocí. Pěkné dny! :)

B (20.09.2015 00:12)
Ahoj,mám známé kteří mají bezlepkovou dietu. Když jedli lepek projevilo se to tím,že měli hrozný průjem,bolelo je břicho a celkově měli trávicí potíže, které trvalý dlouho.

ahoj (22.09.2015 20:23)
Někdy se to moc nepozná. Holky které znám ale byli hrozně malí a hubený dokud se to nezjistili. Ahoj :)

Lenka (02.10.2015 22:56)
Ahoj, já ji mám. Diagnóza byla zjištěna v 19 letech. Příznaky jsou různé. Já jsem zvracela a měla jsem průjem. Z 55 kg jsem zhubla na 44 kg.

Jiřina Štětnická (10.03.2016 15:25)
Já jsem krvácela všude po těle, měla jsem asi 6 dní příšerné bolesti tam dole a po těle opruzeniny a bradavice. Už je to skoro 5 let, ale neboj přežiješ to.

Diki (18.09.2015 15:08)
Ahoj Eliško :), nemáš v okolí kromě té kamarádky někoho jiného? Starší sestru? Tetu? Babičku? Nebo třeba tatínka (pokud s ním máš dobrý vztah a nevadilo by ti toto řešit s ním)? Je problém v tom, že o tomto nemůžeš mluvit pouze s mamkou, nebo s lidmi obecně? Nebo si můžeš promluvit s paní gynekoložkou, pokud ti nevadí... :) Promiň, víc už asi nevím co bych poradila :( Měj se hezky! A zvládni to!

T. (18.09.2015 18:11)
Ahoj Eliško :) já bych si snažila najít někoho, s kým si o tom můžu svobodně promluvit a trochu už tomu rozumí (třeba kamarádčina maminka) a s tvojí maminkou by ses mohla pokusit znovu pozvolna obnovit-vytvořit vztah. můžeš začat třeba tím, že si o s ní začneš každý den aspoň chvilku povídat o nezávazných věcech. není to o dlouhých rozhovorech, ale o pstupném sbližování se jako s přáteli. Krásný den :)

anonym (18.09.2015 20:46)
ahoj,mám s mamkou taky takový problém. taky jsme s mamkou neměla vůbec dobrý vztah ohledně svěřování.Taky jsem mamce neřekla že jsem dostala měsičky,dozvěděla se to až když se na to ptala doktorka.Ale nejen s tím obecně jsem se mamce bála svěřovat z různými problémy. Ted se to ale lepší,začala jsem se svěřovat z drobnostmi a postupem času jsem získala důvěru,lepší vztah...Skus to taky nejdříve se začít bavit a svěřovat s drobnostmi a postupem času to snad půjde lépe..Držím ti palce...

Zizi (18.09.2015 21:39)
Ahojky Eliško! :) Tak mě napadlo, jestli bys to nechtěla napsat do poradny tady na webu. Myslím, že Ti určitě dobře poradí. :) Já bych Ti taky ráda dala nějakou radu, ale z redakce to bude jistější... Měj se hezky a myslím na Tebe! :)

lili (19.09.2015 13:46)
Ahoj, to je mi líto, že to tak máš:( S tou menstruací...asi bych se řídila radami lékaře, četla bych příbalové letáky k těm lékům ap. Pokud by tvoje problémy pořád přetrvávaly, neboj se doktora navštívit znovu, třeba i sama. K těm hormonálním práškům. Nejsem odborník, ale asi není úplně nejlepší, aby jsi brala hormonální prášky, ale možná že tvoje doktorka k tomu má pádný důvod ti je předepsat. V nejhorším můžeš svého gynekologa vždycky změnit. Nemůžeš se s tím svěřit třeba nějaké tetičce nebo starší kamarádce, co už má děti? Co psycholožka ve škole? Je mi to fakt líto, co prožíváš:(

Pro Elišku :) (20.09.2015 07:50)
Ahoj Eliško :) Mrzí mě, co se Ti děje... Jde o to, jestli Tvoji mamku nezajímáš, jestli se s ní hádáš nebo jestli se před ní "jenom" stydíš. Pokud je to "jenom" o studu, tak ho určitě mít nemusíš. Představ si, že jsi na místě mamky a Tvoje dcera na Tvém. Taky by se před Tebou stydět nemusela. :) Pokud se s ní hádáš nebo ji nezajímáš a před ostatními se nestydíš, můžeš se svěřit třeba babičce, tetě nebo, pokud jsi ještě na zš nebo víceletým gymplu, nějaké učitelce, s kterou máš dobrý vztah (v 15 můžeš být i v prváku, ale tam bys ty učitele teprve poznávala, tak je to na Tobě, jestli bys do toho šla). Ony by Ti jistě poradili jak ohledně osobních věcí (zná to každá), tak i jak to s mamkou vyřešit. :) Pomodli se za tuhle situaci a Bůh Ti pomůže. :) Měj se hezky a držím palce. :)

Maruska (20.09.2015 14:07)
Asi bych zkusila nejakou linku bezpeci, poradnu, nebo se sverit oblibenemu uciteli.

lili (17.09.2015 13:31)
Ahoj zázvorko, věřím, že tě to trápí:(Možná záleží na tom, do jaké skupiny lidí jdeš. Píšeš, že s některými lidmi by ses ráda bavila, že ti přijdou zajímaví. Zkus si uvědomit, čím ti přijdou zajímaví a zajímej se o tu stejnou věc. Zkus proniknout do problematiky toho oboru, aby jsi o tom něco věděla a mohla si pak s nimi rovnocenněji pokecat. Nemyslím tím nějak se opičit, to ne, jen si prostě o tom zjisti nějaké informace. Teda doufám, že jsem ten příspěvek dobře pochopila:) Nebo mě ještě napadá najít si nějaký koníček a seznámit se tam. Alespoň si tak s někým pokecáš o stejné věci. Nemysli si, že pokud nehýříš vtipy, tak nejsi zajímavá. Nemusíš vtipkovat a přesto můžeš být oblíbená. Zajímej se o druhé, usměj se, nabídni pomoc, nenuť se do hovoru, pokud nechceš. Člověk nemusí být pořád "top". Hlavně se tím moc nestresuj, buď přirozená:) Držím palce, ať se to zlepší:)

:-) (17.09.2015 16:22)
Ahoj :) nevím čím to je, ale tady tuhle tu situaci, o které píšeš, řeším já, úplně tento samý případ...Jsem smutná z toho, že mi nejde komunikace s lidmi, moje kecy ve třídě jsou trapné a i když řeknu nějakou tu ´´hlášku´´ která se často používá, nikdo se jí nezasměje...trápím se kvůli toho strašně moc, a nevím co s tím dělat:( někdy je pro mě nelepší raději mlčet i když je to těžké...jsem sangvinik a se mnou se vždycky všichni bavili, ale teď už ne a nevím co dělám špatně:( vím, že tohle rada není ale jsem ráda, že v tom nejsem sama:)

brouk (17.09.2015 17:15)
V tom ti moc neporadím, ale řeknu ti, já také mívám občas také problémy. Na útěchu: nejsi v tom sama! :D

Pro Zázvorku :) (20.09.2015 08:22)
Ahoj zázvorko. :) Jak už psala Lili, je to možná o společnosti, ve které se nacházíš. Tak, jak popisuješ, se cítím ve skupině, která je pro mě důležitá. Jsem tam jedna z těch mladších a do té doby jsem se tolik se staršíma nebavila. Ne vždycky se s lidmi, co Ti příjdou zajmaví, dá bavit. Bohužel je to z vlastní zkušenosti. :( Mě pomáhá před těmi dominantnějšími, ale nezvládne to každý, když se prostě nesnažím být vidět a snažit se být milá. Udělat jim radost třeba jenom úsměvem, nechodit do konfliktů. A "podat ruku" dalším "na kraji", které se stydí jít dál. A kromě téhle skupiny mi to pomohlo i ve třídě. Jde ale o to, jak moc "inteligentní" spolužáky máš. :D Jinak s tí. Taky bojuju. Je to podle toho, kde jsem. Držím Ti palce. :)

bebe (20.09.2015 11:07)
mam to uplně stejně... :(((

jája (17.09.2015 13:42)
Ahoj V, věřím, že je to složitá situace. Jestli tě využívá, nebo ne...těžko říct, může to být jen tvůj subjektivní pocit. Někdy je za "tvrďáckým" nebo ignorantským chováním pouze stud. Třeba tě má rád, jen se bojí s tebou navázat konverzaci. Třeba se stydí před tebou nebo spolužáky a tak nasadil takovou image. Nebo to může být jinak. Asi bych to zatím úplně nezahazovala, můžeš se ho občas zeptat, jak se má, nebo mu něco pochval atd. Můžeš zkusit navázat řeč a uvidíš, jak se chytí. Když bude vystupovat odtažitě, bez zájmu, nebo povýšenecky, nebo nějak jinak negativně, tak ho pusť z hlavy. Časem tě to přejde, zapomeneš na něj a dáš tak šanci někomu lepšímu. Zasloužíš si přece někoho, kdo si tě váží:)

Pro V. (22.09.2015 13:26)
Ahoj V., chápu Tvůj problém... Asi bych mu ukázala, že se mnou takhle jednat nebude... Nedávala bych mu žádné podněty k tomu, aby si o mě myslel, že se mi líbí a ukázala nezájem, aby si buď uvědomil, že jsi holka, s kterou se bude buď bavit (normálně vycházet) a pak teda občas po Tobě něco chtít, nebo když se s Tebou nemá zájem bavit, tak ať Tě nevyužívá. Ale je to jen můj pohled, nevím jestli psychologicky funguje a jestli je to správně i lidsky. (Kdybyste prosím ještě někdo napsal Váš pohled na věc, byla bych ráda abych neradila něco, co není správné, děkuju :)) Přeji Ti ať to doladne, jak má :)

Diki (18.09.2015 15:15)
Třeba "papírky" jak tomu říkáme s holkama :) Každá si vezme papírek a napíše větu. Pak papírek s větou pošle (doprava/doleva). Na základě věty nakreslíte obrázek, napsanou větu zahnete a obrázek pošlete dál. Podle obrázku napíšete větu a obrázek zahnete a pošlete. Podle věty obrázek atd. Doufám, že to je pochopitelné. Vždy se u toho nasmějeme! :)

hra (18.09.2015 20:53)
ahoj jedu hru bych měla... koupí se lentilky a brčka... úkolem hry je aby každá hračka přenesla z jednoho místa na druhé co nejvíce lentilek za určitý čas pomocí brčka.

Maruska (20.09.2015 14:10)
Treba tahle: http://www.hranostaj.cz/hra64. Dalsi si vyhledej na stejne strance.

Sariklen (16.09.2015 20:24)
Ahoj :) Napadá mě toto video: https://www.youtube.com/watch?v=3XqypfUZp1Y Když ještě nějaké najdu, pošlu odkaz :) Měj se krásně a snad se bude Mládeži líbit, pokud se rozhodneš jim ho pustit :)

Sariklen (16.09.2015 20:33)
Tak nesu další :) https://www.youtube.com/watch?v=5tJqXRXiR70 https
://www.youtube.com/watch?v=ozRek-7tGqY https://www.yout
ube.com/watch?v=sXPBdAFZGw0 https://www.youtube.com/wat
ch?v=O2uoIXqQ4ro https://www.youtube.com/watch?v=P9-Ct2
FKiA8 https://www.youtube.com/watch?v=67P7uNc06ag http
s://www.youtube.com/watch?v=8B0v35I6EwM
(Slovenské, snad neva :)) https://www.youtube.com/watch?v=r-un20KYwJM https:
//www.youtube.com/watch?v=EYm73rTXS8E To
je vše, co jsem našla :) :)

Sariklen (16.09.2015 20:36)
Ještě dvě a končím :D https://www.youtube.com/watch?v=9s2BR2CXZ2s https
://www.youtube.com/watch?v=J7xIDYZSgWk

Worship (17.09.2015 16:59)
Ahoj, díky moc. Určitě to pustím, jsou super. :-D Ať se ti daří!

ROSA (16.09.2015 11:50)
Nejlepší knížka "Milované Princezně"! http://www.gimel.cz/index.php?g=kniha_she
perd_sheri_rose_milovane_princezne__milostne_dopisy_od_t
veho_krale_db2812

Flea (17.09.2015 09:26)
Hrníček s oblíbeným motivem?

Julka (17.09.2015 09:30)
Hrníček s oblíbeným motivem? Miniplyšák na školní batoh?

🌟🌟🌟 (17.09.2015 19:31)
A co ráda dělá? Pokud ráda vaří tak třeba zástěra, chňapka či vařečka. Nebo se ráda parádí? Lak na nehty či náušnice. Je sportovec? Tak třeba sportovní láhev. Pokud hraje na hudební nástroj , mohl by jí udělat radost nějaký předmět s notami či houslovým klíčem. Je výtvarkyně? Tak něco v tom stylu. Čte knihy? Nebo mě napadá nějaké hezké tričko z In!shopu. Nebo se zamysli, co by udělalo radost tobě a děj jí to.;-) Přeji úspěšné rozhodování:-) ;-) :-D !

dárek (18.09.2015 20:50)
ahoj, je to takový nápad. jestli máš nějaké fotky s kamarádkou můžeš ji vyrobit originální fotoalbum,v obchodě se dá sehnat nebo si vyrobit scrap book,je to vlastně takový sešit kde se nalepí fotky a dozdobíš si je podle sebe ...

Evka (14.09.2015 18:48)
Ahoj, já jsem v prváku, a na ty přípravné kurzy jsem chodila. Moc je nedoporučuju, nedozvíš se v podstatě nic nového a to co jsme brali mi v příjmačkách ani nebylo.... A navíc jestli tam bude chodit někdo z tvé třídy můžeš se ho vždycky zeptat ;)

míša .D. (14.09.2015 19:31)
já jsi myslím, že záleží na tom, jak si myslíš, že ti škola jde. jestli spíš jde, tak si nedělej starosti a uč se jen na své škole.

N (16.09.2015 21:24)
Čauky, mě to taky přijde zbytečný, já se připravovala ve škole a doma. Doporučuju si koupit ňákou sbírku SCIO testů, nebo prostě toho, z čeho budeš dělat přijímačky. Taky bych být tebou zkusila přijímačky nanečisto, jestli máš tu možnost. Ale hlavně jde o tvůj pocit..přeju hodně štěstí;))! ..ještě jedna věc: když jsem udělala přijímačky, možná mě nejvíc mrzelo, že jsem si ten poslední rok na základce tolik neužila a furt se nervovala..zkus se tomu vyvarovat, fakt to nestojí za to!;)

Maruška (10.09.2015 15:59)
První věta se dá říct i takhle: "Když něco děláš, dělej to pořádně." nebo "Máme-li někým být, buďme nejlepší.". A takhle se máme živit tím, v čem jsme dobří, rozvíjet svůj talent a nesnažit se napodobovat ostatní. No a ta úvaha... Napadlo mě popsat řetězec "Pepa napodobuje Frantu, Franta Honzu, Honza Tomáše..." a uvažovat nad tím, rozebírat to, jaká by pak byla společnost bez jedinců. Nebyli by vědci ani umělci...