Původní příspěvek:
Ahoj Nessy, i mě se stalo, že jsem ve dvanácti přišla o kamarádku. Bavily jsme se spolu už několik let, jenže pak se ke mně začalo chovat hodně panovačně, když jsem jí neporadila při testu, tak se mnou nemluvila a tak podobně. Snažila jsem se jí vysvětlit, že jako kamarádka jí pomáhat chci, ale nemusím jí pomoct vždycky. Když si nic nezměnilo, tak jsem jí řekla, že takhle se ke mně chovat nemůže a přestala jsem se s ní kamarádit. Nejdřív mě to moc mrzelo, ale pak jsme si promluvily a já jsem jí odpustila. Dál už se ale nevídáme. Na podzim jsem pak šla na gympl a tam jsem si našla tři skvělé kamarádky, se kterýma mám hodně společného. Právě plus mínus v těch dvanácti třinácti si člověk uvědomuje, s kým se kamarádí spíš ze zvyku a s kým si má opravdu co říct. Abych tě ale povzbudila, ne všechna kamarádství se v tomhle věku rozpadnou. S jinou kamarádkou jsme se naopak začaly bavit ještě víc. Kdyby se s tebou ta kamarádka chtěla bavit, tak ti určitě na zprávy odpoví. Jestli se s tebou někdy později spojí, tak si můžete třeba promluvit, ale kamarádství si nemůžeš vynutit a snažit se musí obě dvě. Vůbec se nemusíš cítit špatně, že sis našla jiné kamarádky. Buď vděčná, že jsi ty holky potkala a užívej si, že si s nima rozumíš. A možná, že později potkáš ještě další holky, co se stanou tvými kamarádkami. To ale vůbec nevadí, protože v lidském srdci je vždycky dost místa pro nové lidi, kteří se pro nás můžou stát důležití. S novým kamarádstvím nemusí to staré skončit. Přeju hodně štěstí. :) Adélka Přezdívka (jméno): Adélka
|