Původní příspěvek:
Milé slečny
rozhodla jsem se Vám přinést mé svědectví/zkušenost s těžkým hříchem...
Ve třinácti jsem začala nějak objevovat vlastní sexualitu a docházelo k věcem, které by se tak úplně dít neměly. Měla jsem dojem, že je to něco nesprávného, ale bála jsem se to ověřit. Pravda ke mně však dorazila. O rok později jsem propadla masturbaci a nedokázala jsem přestat. Pohltilo mě to. Každým dnem jsem si říkala "dnes naposledy", ale nikdy nebylo. Litovala jsem toho. Dostalo se mi poznání, které mě vtáhlo do své hříšné krásy. Byla jsem z toho smutná, modlila jsem se o pomoc, nešlo to. Zhruba po roce začaly nastávat fáze, kdy jsem dokázala na chvíli přestat, ale nevydrželo to dlouho. Po dalším půl roce začínaly být prodlevy delší, ale po čase jsem opět podlehla. Teď je tomu dva roky, co jsem spadla do tohoto hříchu a jsem z toho snad už venku.
Poslední rok jsem chodívala ke zpovědi často, minimálně jednou za měsíc, když to šlo, dvakrát a ze začátku jsem u svátosti smíření hluboce plakala bolestí. Chodívala jsem vyznávat své hříchy proto, že mi tato udělovaná svátost pomáhala s hříchem bojovat. Pokaždé jsem se pokusila začít odznovu, získávat sílu, odolávat pokušení a postupně, rozhodně to nešlo rychle, se mi to dařilo více a více. O prázdninách jsem chodila dokonce každý týden.
Co Vám tím chci sdělit je to, že tomuto hříchu lze podlehnout velmi snadno a rozhodně to není nic, co by nebylo nějka vzácné u lidí. Hlavně dospívající s tím bojují, protože je to spojené s příchodem poznávání v oblasti sexuality, vlastního rozvoje. JE DŮLEŽITÉ, abyste si pamatovali, že BŮH VÁS MILUJE. JEŽÍŠ VÁM ODPOUŠTÍ. PŘIJÍMAJÍ VÁS SE VŠEMI CHYBAMI.
Pokud bojujete s něčím takovým, nelámejte hůl, ale bojujte. Přijde mnoho neuspěchů, mnoho špatných nálad, mnoho bolesti, ale pokud budete chtít, vyléčení přijde. Není to nic, z čeho se dostanete rychle. Samozřejme, pokud máte silnou vůli, nárazově se vám třeba povede s tím skoncovat, ale to neznamená, že to není běh na dlouhou trať. Opravdu pomáhá chodit ke svátosti pokání co nejčastěji. A nezapomínejte, že v tom nejste sami. To, če lítáte v těžkém hříchu, neznamená, že s Vámi Ježíš není. Je. A touží po vašem uzdravení, po vašem obrácení, po Vás.
Modlete se. Choďte ke zpovědi. Snažte posilovat vůli i v jiných věcech, drobnostech, které Vám mohou pomoci ji posilnit i v těchto hříšnostech. Pokuste se s někým vyřešit či řešit vaše osobní problémy, protože kolikrát právě tyto problémy ústí do pádu hříchu. Možná budete mít pocit, že nejste hodni Boží lásky, že je od vás Bůh odvrácen. Omyl. To jen vy máte strach a sami se od něj vzdalujete.
Bojuje s tím mnoho lidí. Bojuje s tím dlouho. ALe to neznamená, že se to nedá vybojovat. Jen to chce opravdu lítost, vůli, sílu a hlavně Boha. Možná procházíte fází, kdy se vám s tím moc přestat nechce a je to pr vás těžší. Nevadí, je to normální, také jsem si tím procházela.
Věřte mi, pokud je ve vás aspoň tak myšlenka toužící po uzdravení, udělali jste k němu první krok. Teď ještě zbývá vypořádat se s těmi dalšími.
Doufám, že vám mé poněkud delší zpráva v něčem trochu pomohla. Mějte se krásně a milujte. A věřte. A doufejte. Neztrácejte naději.
Přezdívka (jméno): M.
|
