Původní příspěvek:
Už několik let o sobě vím, že jsem na holky. Jen na holky! Nikdo to o mě neví a já s tím bojuju sama. :'( Často ve slabých chvilkách si strašně přeju najít si přítelkyni. Navíc si vztah s klukem nedovedu představit, tak jsem to cítila odjakživa. Jenže jsem smířená s tím, že se jednou budu muset vdát a mít děti. Beru to jako samozřejmost a dlouho mi trvalo to přijmout. Jenže... Je to správné? Bude takový vztah skutečný? Nechci zůstat sama. Ale nebude to potom hřích chodit/žít s klukem, který o mě nebude vědět, že jsem lesba? Přestože si chci časem najít kluka, mám pochyby a strach. Co byste dělaly na mém místě? Přezdívka (jméno): Jitka
|