Původní příspěvek:
Neboj se, co si kněz pomyslí, on není ve zpovědnici sám za sebe, ale zastupuje samotného Ježíše. Neboj se a v příští zpovědi to určitě řekni, tak upřímně, jak jen to dovedeš. Jinak se tím budeš trápit ještě dlouho, třeba i celé roky a budeš si pořád říkat, jestli je to vlastně v pořádku a jestli se zpovídám platně, jestli nepřijímám svatokrádežně atd? Vím dobře, o čem mluvím, prošla jsem si něčím podobným, kdy jsem tento hřích v dětství taky u zpovědi nevyznávala, protože v té době si se mnou zpytování svědomí dělali rodiče a ti o tomto hříchu nevěděli. Nakonec jsem si až v dospělosti mnoho let poté udělala generální svatou zpověď, kde jsem to všechno řekla, a strašně se mi ulevilo. Ve svaté zpovědi není místo na nějaký stud, na nějaké \"co si o mně ten kněz pomyslí?\" Nepomyslí si nic, ten už toho slyšel. Buď upřímná, buď pravdivá, pokud něco chceš ve zpovědi zatajit, před knězem sice budeš vypadat lépe, ale ne před Bohem. Hlavu vzhůru a dej to co nejdříve do pořádku. Držím palce! Přezdívka (jméno): Bar
|