Původní příspěvek:
Ahoj. Já jsem tímhle taky prošla. Nakonec jsem to ze sebe ve zpovědnici vysypala, ale jela jsem na zpověď do velkého města, aby to nebyl kněz v mé vesnici:-) Je to prostě choulostivé. Dneska už se na to ale dívám jinak a říkám si, proč jsem to tak strašně řešila. Ony tyhle věci prostě patří k našemu dospívání a není to nic hrozného! Kněz si vyslechne ve zpovědnici různé věci. My holky si vždycky děláme starosti s tím \"co si o nás pomyslí\", ale kašli na to. Je jedno, co si myslí ten kněz. Důležitější je tvůj důvěrný vztah s Bohem. On to stejně ví - ví všechno, zná tě do největší hloubky. A má tě rád právě takovou, jaká jsi. A co je nejdůležitější - on je láska a MILOSRDENSTVÍ - takže všechno, úplně všecičko je schopen odpustit. Nic co uděláš tě nemůže odpoutat od jeho lásky, pokud to nechceš ty sama. Myslím, že ďábel se snaží, abychom ty naše hříchy strašně řešili, abychom se v nich babrali a nechali se jimi zraňovat. Ne. Tohle nedělej. Prostě to odevzdej Pánu a už to neřeš. Nech to být a otevři se jeho pokoji a radosti. Hleď s nadějí a radostí do budoucnosti a neohlížej se zpátky. Přezdívka (jméno): Via
|