Původní příspěvek:
Ahoj Katy, to je mi líto, že to takhle dopadlo. Možná si ta Tvoje kamarádka ani plně neuvědomuje ten svůj problém nebo si nechce přiznat, že nějaký problém má. Myslím, že je to poměrně častá reakce. Třeba jí ten její poměr k jídlu připadá v pořádku, pokud doma žádné normální jídlo nedostane. Ono je to těžké, Ty i když s ní kamarádíš, tak nikdy nemůžeš vědět přesně do detailu, jak to v jejím životě a v její rodině vypadá, a já to už vůbec nemůžu vědět. Podle toho, jak to popisuješ, nevím, jestli to opravdu je porucha příjmu potravy, nebo spíš jde o to, že jí doma nedávají pořádné jídlo. V pořádku to ale určitě není. Nevím ale, jestli má smysl to teď ještě nějak víc řešit - asi by se to nemělo nechávat jen tak, jenže je riziko, že čím víc to budeš řešit, tím víc se ona naštve. Asi bych jí to teď už nevysvětlovala, spíš bych to na Tvém místě nechala nějakou dobu uležet, třeba si uvědomí sama, že to s ní myslíš dobře. Zkus to svěřit Bohu, tu svou kamarádku i celý váš vztah. A případně se o tom poradit se svými rodiči nebo s někým jiným z dospělých.
Přezdívka (jméno): Fontinai
|
