Původní příspěvek:
A ještě něco, až to budeš s někým řešit (samozřejmě s někým, kdo Ti bude věřit a Ty jemu, s psychologem, pracovníkem linky důvěry nebo tak, jak jsem psala já a Věra Anežka), řekni mu i tom řezání. Já vím, že se o těhlech věcech těžko mluví (sama jsem taky před pár lety měla problémy se sebepoškozováním), ale nemusíš se za to stydět, to není že bys byla špatná nebo \"nenormální\", je to bohužel dost častá reakce člověka na nějaké trápení - jak psali i tady na stránkách IN!u v článku \"Když teče krev, nebolí duše\" (http://www.in.cz/clanky/rodina/kdyz-tece-krev-neboli-duse-tjz.htm - jestli jsi ho ještě nečetla, tak si ho můžeš přečíst, i když třeba ne ve všem může na Tebe sedět). Ale je potřeba to řešit, protože si tím vlastně ještě víc ubližuješ (i když v něčem se Ti může zdát, že Ti to pomáhá), a to je škoda... Neboj se, určitě se najde nějaké řešení!
Přezdívka (jméno): Fontinai
|
