Původní příspěvek:
Ahoj:) líbí se mi jeden kluk..problém je, že mě nezná nebo spíše nemluvili jsme spolu. Problém je, že já pořád nějak věřím, že mám prostě čekat, dokud se něco nestane ( naposledy jsme se ,,viděli" před 3 měsíci). Prostě mám nějakou ,,naději" která mi vnucuje to, že mám být trpělivá a že Bůh dělá zázraky. Jenže mě už to bolí, pořád mít nějaké ,,naděje", že někde bude a že se něco stane. :( co myslíte, co mám dělat Přezdívka (jméno): netrpělivá
|