Původní příspěvek:
Ahoj holky....:) Pokud máte chviličku, prosila bych vás o radu...Budu moc ráda! jde o to že se bojím, bojím se budoucnosti...je mi 15(skoro 16) a mám přes rok chlapce(18)...vždycky jsem se bavila s lidmi tak o 2-3 roky starší a když jsem se s někým starším úplně novým třeba seznámila, nikdy mi nevěřili, že mi je 14 či 15...teď zpět k mému chlapci...máme se rádi, máme se rádi čím dál víc...naši rodiče se znají, naši ho mají rádi a myslím si, že ti jeho mě taky...:) Je mi krásně, když vím, že se o někoho můžu opřít, že jsem s někým, který mě dokáže potěšit, rozveselit, aj... :) Strašně moc ho mám ráda, rozumíme si a snažíme si říkat všechno, být k sobě upřímní i když je to někdy hoodně těžké...ano, žádný vztah není dokonalý, i my se hádáme, ale díky Bohu za to, že těch hezčích momentů je víc než těch, kdy se hádáme... :) Rádi spolu chodíme na mše do kostela, modlíme se, jezdíme na mládežnické křesťanské akce apod.... problém je v tom, že začínám poznávat to, že jsem se "zakotvila" moc brzo...myslím si, že mám na vztahy ještě čas...ale rozhodně toho nelituju...spíž se bojím, že to nevydrží z toho důvodu, že jsme oba na gymplu a já víc než 9 let ještě studia před sebou (on teda 7..)..je pravda, že někteří manželé spolu třeba chodili od 15, dokonce jich pár znám...V nějakém čísle INu! jsem četla, že je blbost plánovat takto budoucnost...společnou rodinu apod... (ano vím, že to zní blbě, ale když je člověk fakt zamilovaný tak si myslí, že mu to vydrží celý život...jako jáá..) Takové představy jsou krásné, ale bojím se toho, že se nevyplní a budu dost zklamaná...Ale těm představám prostě nejde zabránit! :( ...no dobře...jdu dál..Po delší době chození jsme si řekli, že se spolu nevyspíme, dokaď by nebyla svatba...ale taky s bojím toho, že by svůj názor po pár letech změnil a chtěl se vyspat...pokud bych s ním ještě byla...Nechcu vztah končit jen kvůli toho, že jsem na to malá, protože bych pak přišla o toto štěstí, které mám teď a možná by to mohlo trvat i delší dobu...Někdy se kvůli toho hodně trápím...Strašně bych ráda věděla, jaké má Bůh se mnou úmysly a někdy mě až štve, že to nevím...Stále se ale nepřestávám modlit a věřit v něj... Pokud máte k mému psaní nějaký názor, prosím, napište mi ho... budu za něj hodně moc vděčná... :) holky, děkuju moc, mám vás ráda!
Přezdívka (jméno): Kateřina (15)
|
