Původní příspěvek:
Ahoj, sama si vlastně odpovídáš na první otázku, jak můžeme věřit, když to věda zpochybňuje. Víra není o důkazech ale právě o té víře. Jsou věci které nelze vidět a věda je na ně krátká. Je to jasné, nemůžeš dokázat vědou stvořitele vědy. Co se týče toho ,,omezování \"... Já to vůbec nepokládal za omezování. My (tedy alespoň v mé církvi) to nechápeme úplně jako příkazy. Bůh nám dává doporučení, tak jsou například i v originálu (hebrejštině) napsaná přikázání - nebudeš mít potřebu dělat... Vše je o vztahu s Bohem. Pokud s Ním budu mít zdraví vztah, nebudu potřebovat brát Jeho jméno nadarmo atd. Ve vztahu se také snažíš dělat věci tak, aby se to líbilo i tomu druhému a ne jenom tobě. A Bůh nás má rád a chce pro nás to nejlepší, proto říká, že když si necháme některé věci až do manželství, tak ten partnerský vztah bude daleko pevnější a kvalitnější. Hele, já vážně netuším, co by ze mě bylo, kdybych se nenarodila do věřící rodiny, ale třeba moji rodiče oba uvěřili až jako dospělí. Myslím, že každý někdy ve svém životě hledá Boha, ale možná si to nepřizná nebo to neumí pojmenovat a tak se chytne první ,,tajemné věci\" na kterou narazí, jako třeba duchařství atd. Jinak mně by třeba vadilo, kdyby můj budoucí manžel neuznával stejné hodnoty jako já. Jednou jsem slyšela, že nejstabilnější židle je ta, která má tři nohy. A stejně tak by měl být i vztah postavený na třech pilířích - já, partner, Bůh. Ale to je jen můj vlastní názor... Tak snad jsem ti dostatečně odpověděla. Ať se ti daří.
Přezdívka (jméno): Rézi
|
