Původní příspěvek:
Ahoj,neurazilas mě.Jen chci říct,že já je se svýma problémama neobtěžuju ani o nich pořád nemluvím.Jde o to,že tyto holky mě dost pomlouvaly.Navíc je to bohužel v naší farnosti normální.Myslím seskupování lidí ignorování ostatních,posezení po mši v režii jenom jedné skupinky lidí,to že se náš farář baví jenom s někým a ostatní ignoruje.Já se na ně kvůli tomu nezlobím to ne.Jen mě mrzí to,že mi dávají svým chováním najevo jako že tam nepatřím.Přitom je to moje domovská farnost. Když jsem byla rozhodnutá že do ní začnu chodit a časem se to změní,tak jsem se pěkně spletla.Bylo to stejný.Takže já jsem se po mši snažila s někým dát do hovoru,ne o mých problémech ale o něčem jiném.No a ta kamarádka se na mě jenom podívala jako co jin lezu do hovoru a když jsem řekla no nic,měj se ahoj,tak mi ani neodpověděla.A ještě se koukala jestli nejsem někde blízko.Je to těžký a docela to chování lidí a faráře v naší farnosti bolí.Kolikrát se ptám sama sebe proč to tak je,copak jsem jiná? A ve finále je mi tak smutno a špatně psychicky,že to musím týden rozdýchávat.Možná ti to příjde že jsem vztahovačná,ale tak to není.Farnost má přece být společenství lidí kteří se mají navzájem podporovat a příjímají každého.A mají se snažit o to být si navzájem btatry a sestrami.To bohužel u nás ve farnosti není.U nás ve farnosti jsou skupinky který nikoho mezi sebe nepustí.Z každý mše jsem odcházela sama a bylo mi smutno.Ale díky za tvou reflexi.Věra Anežka Přezdívka (jméno): Věra Anežka
|