Původní příspěvek:
Neboj, já si na svým prvním rande udělala takovej trapas, že Tobě se to určitě nepovede!
Po spolču mě ten kamarád šel doprovodit. Téměř celou cestu jsem do něj klavírovala, že chci být zvěrolékařka, že to se zvířaty umím a podobné věci. Už dlouho předním jsme meli domluvené, že někdy může jít k nám a zrovna mamka s taťkou byli pryč, tak jsem využila situace a pozvala ho dál.
Náš lidumilovný pes neměl nic jiného na práci, než utýct brankou, do které jsme společně vcházeli.
Já jsem okamžitě zavolala bráchu, aby ho šel hledat, ale můj idol se dal do běhu, že ho sám chytí, tak jsem běžela za ním.
Chytli jsme ho, teda spíš oon ho chytil a vyvýšil u mě skóre.
Pak, protože jsme se zdrželi nad honěním psa u nás byl malou chviličku, ve které jsme se pořád dokola ptali: \"Jak se máš?\" A nic jinýho jsme si neřekli.
Pak jsem ho šla k brance doprovodit a měla jsem pocit, že když jsem mu uvařila čaj a ukázala svůj uklizený pokoj, že jsem ho okouzlila.
Pak jsem našemu pejskovi řekla: \"Na tohodle kluka si zvykej, budu ho zvát častěji!\"
Tenkrát jsem si říkala, že mi nosí štěstí, kdyš chytil mého psa.
Ale na víc už nedošlo, zůstali jsme kamarády a to taky není vůbec špatný. Přezdívka (jméno): K03
|