Původní příspěvek:
Ahoj, jsem na tom podobně jako ty. Je mi přes dvacet, jsem na vysoké škole, dosud jsem s nikým nechodila a čas od času mám pocit - teď nevím, zda to dobře vyjádřím - takové té prázdnoty a nenaplněnosti v mém životě...možná to zní nevděčně, ale nemohu si pomoct :( někdy prostě cítím, že moje srdce úplně přetéká touhou mít někoho, kdo by mě měl rád a komu bych se mohla svěřit (teď nemyslím rodiče). Nedávno jsem někde četla, že se dívky modlívaly ke svatému Antoníčku za svého budoucího manžela, takže to asi zkusím :) Myslím, že nezbývá nic jiného, než se svěřit Bohu nebo třeba zkusit novénu k nějaké/mu svaté/mu. Přezdívka (jméno): M
|