Původní příspěvek:
Dobrá otázka ;-) Já jsem třeba z křesťanské rodiny, takže pro mě je Bůh člen naší rodiny. Je to takový můj druhý tatínek, se kterým si můžu kdykoli popovídat a svěřit se mu. I když mě někdy nechápou ani rodiče, tak vím, že on mi rozumí. Bůh je takový můj kamarád do deště a zároveň světlo, které mi ukazuje cestu.
Věřím, že všichni jsme Jeho děti, a já chci, aby ze mě měl radost. Proto se snažím žít tak, jak si to přeje. A i když někdy udělám botu, tak vím, že mi dá novou šanci a naději. Proto věřím, protože v dnešním světě, kde každý hledí jen na úspěchy, existuje Bůh, který věří mně, i když nejsem ve všem nejlepší. Tak proč bych mu neměla věřit i já?! Přezdívka (jméno): Rézi
|