Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

Původní příspěvek:

Milá Ztracená, chtěla bych ti říct, že to, co cítíš je normální a stejnými pocity se trápí mnoho mladých tvého věku. Možná se ti zdá, že všichni kolem tebe se mají super, ale ne vždy je vše tak, jak vypadá. Někdy stačí jen trochu jiný úhel pohledu. Ve tvém věku jsem byla naprosto stejná. Introvert, spíše ušlápnutá, obyčejná holka. Nikdy jsem nepodléhala modním trendům a malování mi bylo cizí. Vnitřně jsem se tak nějak ztotožnila s myšlenkou, že člověk je krásný takový jaký je a nepotřebuje žádné vylepšování. Neznamená to ale, že jsem se rázem cítila krásná. To opravdu ne. Vždycky jsem si připadala jako šedá myška, která prostě ke kráskám nepatří. A co se týče názoru ostatních? Vždycky dokáže pěkně ranit. Z toho jsem bohužel nevyrostla, ale s věkem člověk začíná zjišťovat, že svět je prostě takový a lidé dokážou být krutí. Co si ale myslí jeden, nemyslí si celý svět. Někdy lidé říkají věci, které ubližují jen proto, aby se oni cítili lépe. Většinou mají sami nějaký problém... potřebují si zvýšit své sebevědomí. Hlavní je se tím dlouho netrápit. Čím více na to budeš myslet, tím větší a bolestnější se ti to bude zdát. Nakonec tě to může trápit víc a víc a bude ti to jen víc a víc ubližovat. Přitom to může být jen hloupost, kterou někdo vyřkl zcela bez rozvahy. Právě takové situace z nás sle dokáží udělat silnějšího člověka, pokud se jimi nenecháme srazit na kolena. A teď zpátky k tomu, co tě trápí. Jak už jsem řekla, byla jsem na tom podobně. Ze školy jsem často chodila vyčerpaná a doma jsem dokázala hodiny brečet do polštáře. Ne proto, že bych neměla přátele, nebo že by to ve škole bylo nesnesitelné, prostě jsem to tak cítila. Cítila jsem strašný smutek a depresi. Nepřipadala jsem si krásná a nebyla jsem oblíbenkyní třídy. Většina mých kamarádek i spolužaček dávno někoho měli (a to mluvím o střední škole) a já pořád nic. Dokonce i když jsem se někomu líbila a on se líbil mě, neměla jsem dost odvahy do toho jít. Již předem jsem si myslela, že mě nechá. A pak přišla vysoká... a bylo to stále stejné. Nikde nikdo. Už jsem si říkala, že si nikoho nikdy nenajdu, že už jsem na to moc stará. Pak to ale přišlo... byl sice o něco mladší a skoro rok jsme se oťukávali, nakonec jsme spolu ale začali chodit. Nechtěla jsem tomu věřit, stále jsem si říkala, že má na hezčí, a že to nevydrží. Co ale Pán nechtěl, vydrželo to a dokonce jsme již zasnoubení. Když jsem byla na střední a téměř každý den brečela do polštáře, téměř pořád jsem se modlila a prosila, ať najdu někoho, kdo mě bude milovat. A i když jsem se tak modlila roky a už to téměř vzdávala, nakonec přišel. Deprese postupně vyprchala, introvert jsem stále, ale učím se mít sama sebe ráda a sama sebe si vážit. Nemusím být nejkrásnější na světě nebo nejoblíbenější, ale vím, že mám dary, které mi Pán dal... stále se je snažím objevovat a stále bojuji... Můj snoubenec mi neustále opakuje jak jsem krásná (a to i když mám na sobě tepláky, stihla jsem si něčím pokecat tričko a obličej mám neustále samý flíček)... Bůh ví, co potřebujeme a i když nám připadá, že někdy nevíme kudy kam, ono se časem ukáže, že on ví, kudy přesně nás vede... Někdy to chce jen notnou dávku trpělivosti (i to se stále učím) a víry...
Přezdívka (jméno): Saša - Znojmo

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k vzájemnému setkávání a obohacování. Dodržujte prosím pravidla slušné diskuse a vyhněte se vulgárním výrazům. Příspěvky nedodržující pravidla diskuse budou smazány. Redakce


 Přezdívka (jméno): 
 Email:
 (nebude zveřejněn!)
 Text : 
 
 Napiš číslem   osm set dvacet :

Zpět na výpis příspěvků

 
 
 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz