Původní příspěvek:
Ahoj, nebudu ti namlouvat, že jsem vím, jak se cítíš, protože nejsem ty a vyrostla jsem v jiném prostředí s jinými okolnostmi. Ale řeknu ti, co pomáhá mě. Pomáhá mi, když se snažím přijít na to, co si z té zkušenosti mohu odnést. Když mi umřel děda, se kterým jsem jezdila na výlety, bylo to hodně těžké. Ale to neznamená, že ho nemůžu mít ráda. Můžu a to, co mě naučil můžu předávat dál. Když jsem byla s dědou na zámku, můžu později vzít svého synovce na ten samý zámek a vyprávět mu, co jsem tam před lety viděla a on se tak učí, že svět se mění. Když jsem byla mladší, připadala jsem si zbytečná a říkala jsem si, že to, co dělám já, zvládne každý. Jenže nezvládne. Ne proto, že by neexistoval další člověk, který umí umýt nádobí jako já, ale proto, že rodičům udělá radost, že si mohou spolu vypít kafe namísto mytí nádobí. Určitě jsou lidé, kterým bys chyběla, jen se ti teď shovávají. A pak je tady Bůh, ten se shovává permanentně, jen v nejhorších chvílích se dává odkrýt. Myslím na Tebe+ Přezdívka (jméno): Agneska
|