Původní příspěvek:
Ahoj Jenuvéfo, něco podobného znám až moc dobře:). Teď už pár let chodím se starším klukem, ale jak dlouho nám trvalo, než jsme si to ujasnili a začali se chovat přirozeně i na veřejnosti:D. Pro nás oba to je první vztah a to už nám není náct a taky jsme oba spíše uzavřenější. A asi právě proto to pro nás bylo těžké. Když jsme byli sami, bylo jasné, že spolu chodíme- držení za ruku, vážné debaty, pusa..ale na veřejnosti a ve farnosti jsme se chovali, jako, že se neznáme. Taky mě to hodně mrzelo a nevěděla jsem,co si teda o našem vztahu myslet. Ale zkrátka ani já jsem pořádně nevěděla, jak se na veřejnosti chovat a bylo to pro nás určitým způsobem jednodušší. Nechtěli jsme se vystavovat jako líbající třináctiletí zamilovaní na rohu ulice a dlouho nám trvalo a možná stále trvá učení se nalézt tu hranici.
No už to moc natahuju, ale prostě si myslím, že jsi na tom stejně jako já před pál lety. Připadáš si, že se za tebe stydí- aspoň já jsem si tak připadala. A vlastně nevíš, jestli spolu chodíte nebo ne. Nevím, co ti poradit, asi to chce čas. Zkus s ním o tom mluvit, ale počítej i s tím, že tě třeba moc nepochopí. Myslím si ale, že se to časem urovná a dopadne to dobře :). pomodlím se za váš vztah protože rozumím jak se cítíš. + Přezdívka (jméno): ak
|