Prostě to tak nějak k podzimu patří a tečka. Nebo ne? Přemýšlely jste někdy nad tím?

Je to jednoduché a přitom pro stromy životně důležité: listí opadává, aby stromy přežily. Z promrzlé půdy by voda na celý strom nestačila. Stromy proto stahují všechny látky z listů, které jdou zužitkovat (minerály, proteiny, atd.) do zásobní tkáně kmene a kořenů. Listnaté stromy pak vytvoří mezi  větví a řapíkem listu vrstvičku podobnou korku, a ta přeruší zásobování vodou. Listy usychají, ztratí zelenou barvu, zbarví se do nádherně podzimních barev, jak je všichni známe, a nekonec spadnou na zem.

Barevné listy vznikají tak, že list ztratí chlorofyl (zelené bavrivo). V létě tento chlorofyl překryje všechny ostatní barvy v listech (karoten a xantofyl), ale na podzim, kdy se zeleň ztrácí, tehdy naopak vynikne nádherné žluté a červené zbarvení.

Ale co jedle, smrk nebo borovice? Jak je možné, že ty zůstanou zelené i v zimě? Jsou to stromy, které jsou přizpůsobené suchým místům. Ani v zimě "nemají žízeň", a to i přesto, že zásobují i jehličí a veškerá voda je zmrzlá v kořenech stromů. Jedle a smrky totiž téměř neodpařují vodu, vystačí si jenom s malým množstvím a nemusí tak vodou šetřit jako jejich listnatí kamarádi. Mají ochranný mechanismus, který spočívá v mnoha dřevnatých vyztuženích, silném voskovém povrchu a také trubicovitém tvaru jehličí s malým povrchem. Je to důmyslně "vymyšlené", co říkáte?:)

Užijte si krásné podzimní procházky. Marie

(časopis IN!dívčí svět)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.