Advent i Vánoce jsou plné různých křesťanských tradic a svátků. I díky tomu máme možnost si uvědomit, že tahle doba je o něčem víc, než je shon, shánění dárků a pečení cukroví.
Název pochází z nejznámější adventní písně „Rorate, coeli de super”(Rosu dejte nebesa shůry), která vznikla v 16. století ve Francii. Jedná se o zhudebněné verše proroka Izaijáše. V Čechách od dob Karla IV. vznikaly zpěvy pro dobu adventní, ze kterých se postupně vyvinuly české roráty. Písně na biblické texty, hudba inspirovaná chorálem. Tyto zpěvy připomínají očekávání spásy a vyvedení ze zajetí. Ukazují, že Bůh plní své sliby a posílá svého Syna, aby vykoupil člověka.
3. stol., Turecko
Když se otec dozvěděl, že jeho dcera uvěřila v Krista, rozzlobilo ho to tak, že ji sám popravil. Rozkvetlé větvičky třešní, které si dáváme do vázy, symbolizují příchod nového života – Ježíše, kvůli kterému sv. Barbora položila život.
3. stol., Řecko – 6. prosince 345/351 Myra, dnes Damre, Turecko
Sv. Mikuláš je nazýván přítelem dětí, je patronem zajatců, ochránce dobré svatby a pomocník v nouzi. V předvečer svátku chodí i u nás „sv. Mikuláš” v doprovodu andělů a čertů a rozdává dárky (sladkosti, ovoce, uhlí…) podle toho, jak byly děti hodné. Ve východních církvích je Mikuláš po P. Marii nejuctívanější světeckou postavou.
3.–4.stol.
Sv. Lucie byla křesťanka a chtěla zasvětit svůj život Bohu. Mladý muž, který o ni usiloval, udal úřadům, že je křesťanka. Když se víry nechtěla zříci, byla mučena a nakonec zabita. I Luciino jméno symbolizuje blízký příchod toho, který je Světlem. Latinské „lux”, z něhož pochází jméno Lucie, znamená světlo.
Je to jediný den adventu, kdy se dávají na oltář květiny. Všechno vyjadřuje předvánoční radost – ať už název Gaudete (radost) nebo růžová liturgická barva.
Nápad šířit betlémské světlo vznikl v Rakousku. Od roku 1986 je sem každoročně letecky dopravováno z Betléma a dále se šíří do 25 zemí a institucí (např. OSN) Evropy. K nám bylo poprvé přivezeno skauty
roku 1989. A proč světlo? Tak je v Bibli nazýván Ježíš.
První betlém se objevil ve 13. století a vděčíme za to sv. Františku z Assisi. Mnohá města a vesnice se mohou chlubit také živým betlémem. Naši betlemáři zobrazují vedle hlavních postav často celou vesnici. Jeden z největších betlémů světa najdeš v ČR v Jiříkově na Rýmařovsku a má přes 143 dřevěných soch v životní velikosti.
1. stol.
Neohroženě hlásal evangelium a byl proto ukamenován. Stal se tak prvním svědkem Ježíše Krista, který za svou víru zaplatil životem. Štěpán je patronem koní, proto se v den jeho svátku žehnají koně, oves a obilí pro jarní setbu. A nemůžeme zapomenout ani na tradiční štěpánskou koledu: „Koleda, koleda, Štěpáne…”
1. stol.
Podle tradice se Jan, nazývaný Miláček Páně, po smrti císaře Domiciána vrátil do Efesu, kde ho velekněz chrámu bohyně Diany nechal vypít kalich vína s jedem. Jan udělal nad kalichem znamení kříže, zbavil tak jed jeho účinku a víno vypil. Na připomínku této události se začalo žehnat víno a podává se se slovy: „Pij lásku sv. Jana.” Zdůrazňuje se při tom přikázání lásky, které Jan zmiňuje ve svých spisech. Zprávy o tomto zvyku pocházejí ze 12. století.
Katka (časopis IN!dívčí svět - prosinec 2008)