Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

holka-s-mobilem-ijp_i30.jpg

Nechci být neviditelná

Zdá se ti, že jsi na všechno sama? Zdá se ti, že všichni okolo tebe jsou daleko lepší a že ti nikod nerozumí? Zdá se ti, že...? Zdání někdy klame :-). A vůbec, co se zdá, to bývá sen. Sny nás ale občas nutí trochu se pozastavit a popřemýšlet.

„Když mi bylo šestnáct,“ začala své povídání paní Karla, „měla jsem velice podivný sen, který mi do jisté míry změnil můj život. V tom snu jsem se probudila jako jindy a šla do koupelny, osprchovala jsem se, oblékla se. Všechno bylo jako jindy. Nebyl to žádný z těch podivuhodných snů, ve kterých se objevují všelijaké příšery, ani že člověk létá po obloze nebo se dostává do tak zamotaných situací, že ani neví, jak se mu něco takového mohlo zdát. Všechno bylo normální. Až moc.

A až na jednu maličkost. Nikdo mě neviděl. Nikdo si mě nevšímal...

Žila jsem v tom snu jako jindy. Jako jindy jsem vyšla ven, byla krásná letní neděle, přišla jsem ke svým kamarádkám… Mluvila jsem na ně. Nevšímaly si mě. Jako bych nebyla, jako bych byla v nějakém biografu a hleděla na postavy, které mě nemohou vidět. Nikomu jsem nechyběla.
Snad chápete, co tím myslím. Žila jsem jako jindy, jen jsem si uvědomila to, co si jindy ne a ne připustit: že nikomu nechybím... Běhala jsme v tom snu... Křičela... Navštěvovala jsem různé známé a dívala se jak si žijí, žijí jako jindy... Všechno bylo jako jindy. Jenom já byla neviditelná, neslyšitelná, nepostřehnutelná... I když jsem se snažila upoutat jejich pozornost, ani trochu se to nedařilo. A já jsem si uvědomila, že jsem jako mrtvá.
Probudila jsem se v slzách, nechápala jsem, jak to, že si mě nikdo nevšímá. A pak mi docházelo, že to byl sen. Prostě takový hloupý sen... A nebylo to víc než sen?
Od té doby se zamýšlím nad tím, co by se stalo, kdybych byla neviditelná. Neslyšitelná. Kdybych náhle nebyla.

Chyběla bych někomu? Vzpomínal by na mě někdo? Vzpomínal by na mě vůbec někdo? Nebo jsem tady na světě dokonale zbytečná, stvoření, které nikdo nepotřebuje, které když se odmyslí, nikomu na tomhle světě nechybí?
Potom se mi už nikdy nic takového nezdálo. Já si ale často kladu otázku: Jsem pro své okolí užitečná, chyběla bych dnes někomu? Zároveň už také vím, že je mnoho lidí, bez kterých by mi bylo těžko. A vědí to vůbec?

Podle knihy Eduarda Martina Andělské dopisy zpracovala redakce

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.

 

Autor fotografie:  Zbyněk Pavienský


Sdílet na:

 
 
 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz