Jak prožít Svatý rok milosrdenství? Nabízíme vám malé shrnutí, jak tento rok využít a proč tento rok nenechat jen tak plynout, ale aktivně se zapojit.
Papež František vyhlásil Svatý rok milosrdenství proto, abychom si uvědomovali, že nás Bůh má každého velice rád osobní a něžnou láskou, která se projevuje nejvíce tím, že nám odpouští hříchy.
Zlo (zvlášť těžký hřích), které člověk dělá, není maličkost. Hříšníka uvádí do nebezpečí spásy (tzv. vina neboli věčný trest). Kromě toho zanechává ve světě stopu zla, která zasahuje i do životů jiných lidí (tzv. časný trest).
Když si hřích uvědomíme a s lítostí přistoupíme ke svátosti smíření, Bůh nám s radostí odpouští. Rozhřešení odstraňuje hřích (vinu), ale není lékem na všechno, co hřích uvedl do nepořádku (tzv. časný trest, následky hříchu).
Ve svátosti smíření jsme vyzváni, abychom se aktivně podíleli na odstranění zla způsobeného naším hříchem. Je třeba vykonat uložené pokání (zadostiučinění), ale též např. nahradit škodu či ukradené věci, odvolat pomluvu, omluvit se, uvést do pořádku narušené vztahy.
Jak se ještě léčí onen nepořádek (časný trest), který hříchem vznikl? Jak se dále může člověk podílet na tom, aby byla ze světa odstraněna stopa jeho hříchu a hříchů druhých lidí?
Teď víme, jaký smysl mají odpustky a jak je důležité, že ve Svatém roce je možné získat je velice často.
Po svátosti smíření můžeme získat odpustky, ty jsou důležité pro úplné odčinění hříchu. Odpustky následují po odpuštění hříchů ve svátosti smíření.
Tři základní podmínky
Člověk není schopen sám vlastními silami napravit zlo, které způsobil svým hříchem sobě i druhým. Potřebuje Boží milost, potřebuje pomoc od společenství církve, potřebuje druhé, aby mu pomáhali a on aby jim prokazoval lásku. Jsou však věci, o které by se měl snažit.
Papež František vybízí mladé, aby každý měsíc vždy praktikovali jeden skutek tělesného a jeden duchovního milosrdenství. Proto jsme pro vás připravili zamyšlení a příklady, jak tyto skutky milosrdenství prožívat v praxi. Těšte se na příští čísla. Redakce
„Pomáhej mi, Pane,
abych měla milosrdný pohled a nikdy v sobě neživila podezření a posuzování na základě vnějšího zdání, ale abych dokázala rozpoznat v duši svého bližního to krásné a abych mu byla ku pomoci…,
aby můj sluch byl milosrdný, abych se sklonila k potřebám svého bližního a moje uši aby nebyly lhostejné k bolestem a vzdechům mého bližního… aby můj jazyk byl milosrdný a nehovořil nikdy o bližním špatně, ale abych pro každého měla slova útěchy a odpuštění…,
aby moje ruce byly milosrdné a plné dobrých skutků… moje nohy aby byly milosrdné a vždy běžely na pomoc bližnímu a já abych překonávala svou netečnost a únavu…,
aby moje srdce bylo milosrdné a mělo účast na všech utrpeních bližního.“
Materiál vydala Sekce pro mládež ČBK, redakčně upraveno.