Minulý víkend krásně nasněžilo. Přestože od Vánoc už uběhlo pěkných pár týdnů, při pohledu na náš zasněžený kostel a stromy jemně pokryté třpytivou námrazou se mi připomněla vánoční atmosféra. To je krása! Konečně zima jako z ladových obrázků, říkaly jsme si se sestrou. Musíme toho pohádkově zimního počasí využít! Oblékly jsme svetry, které jsme před pár týdny našly pod stromečkem, přes ně teplé bundy a vyrazily na procházku k rybníku za vesnicí.

„To je nádhera,“ rozplývala se Eliška, „možná to bude jediný zasněžený víkend celé letošní zimy.“

„Máš pravdu, musíme si to užít. Poslední dobou jsme mívali zimu spíš na blátě.“

„To je fakt. Docela mi to poslední roky kazí náladu. Mám pocit, že když jsme byly malé, sněhu bývalo víc a celou zimu jsme si užívali sáňkování, bruslení a koulovaček…“ pokračovala ségra.

Zadívala jsem se do bílé krajiny a zamyslela se. „Vždycky, když se dívám na Tři oříšky pro Popelku, přemýšlím, jestli za starých časů mívali opravdu tolik sněhu, jako je v těch pohádkách. A někdy babičky a dědečci vypráví o tom, jak za jejich mladých let bývalo sněhu víc a že byl dokonce lepší a vydržel celou zimu…“

„Myslíš, že v minulosti bývala zima opravdu hezčí?“ přerušila mě Eliška.

„Nevím, to si přece nemůžu pamatovat,“ odpověděla jsem, „ale víš, Eli, myslím si, že je to možná trochu jinak. Když staří lidé vzpomínají, často jsou jejich vzpomínky krásné právě proto, že jsou z jejich mládí, kdy byli plní síly a radosti ze života. Rádi vzpomínáme na to, co bylo hezké a výjimečné. A na ty obyčejnější dny vzpomínáme méně. Možná, že za starých časů byly zimy opravdu bělejší, ale vsadím se, že těch šedivých a blátivých dnů bývalo taky dost. Jen je nikdo tak často nemaloval a nevzpomíná se na ně s takovou nostalgií.“

„To je asi pravda. Sama někdy ve vzpomínkách vidím jen to krásné a obyčejné dny zapomínám,“ přiznává ségra.

„A co se pohádek týče, filmaři mnohdy čekají na pěkné zimní počasí celé týdny, aby pak v těch pár zasněžených dnech natočili nádherný film, který by diváky pohladil po duši a vytvořil dojem pohádkově krásné české zimy. Ale sníh roztaje dřív, než se stihne vše natočit, takže pak musí zavolat na pomoc techniky s umělým sněhem. Vyprávěl o tom i režisér filmu Anděl Páně Jiří Strach v jednom rozhovoru.“

„Takže je možné, že v minulosti těch bílých zimních dnů také tolik nebývalo… Ale dnes zrovna takový ideální zimní den máme! Musíme si udělat nějakou fotku, ať máme na něj památku!“ navrhla Eliška.

Souhlasila jsem. Vytáhla jsem mobil a za chvíli už byla galerie plná fotek. Skákaly jsme ve sněhu, dělaly v závějích anděly, smály se a užívaly si sněhové radovánky podobně jako když jsme byly malé.

Když jsme se po procházce vrátily domů, otevřela jsem složku v mobilu a dívala jsem se na fotky, kde se na pozadí zasněženého pole pěkně vyjímaly naše rozesmáté tváře.

„Myslíš, že jednou budeme tuhle fotku ukazovat svých vnoučatům a vyprávět, jak byly zimy za našich mladých let delší, krásnější a plné sněhu?“ zeptala se z legrace Eliška.

Musela jsem se tomu smát.

I když sníh z minulého víkendu už z většiny roztál, v naší vesničce se ho ještě udrželo dost na to, aby za oknem vytvářel dojem, že je ulice pocukrovaná. Dívala jsem se znovu na fotky z naší krásné procházky a na chvíli mě napadlo, že je škoda, že tento víkend už tak pěkný nebude. Ale hned jsem si musela připomenout, že takhle přemýšlet by byla hloupost. Obula jsem si boty, oblékla teplou bundu a vyrazila na procházku. A i když už dnes krajina kolem naší vesnice ani vzdáleně nepřipomíná scénu z Tří oříšků pro Popelku, přesto ta procházka byla pěkná. Dokonce jsem u lesa zahlédla skupinu srnek, jak lehkými skoky běží přes pole.

Přeji i vám, holky, abyste se dokázaly radovat z toho, co přináší přítomnost. Někdy se nám může stát, že se necháme zlákat k tomu, abychom věřili, že naše každodenní dny by měly být hezčí, výjimečnější a pohádkovější… zkrátka takové, jako naše nejkrásnější vzpomínky. Přitom nám život nabízí nové příležitosti k radosti právě teď. Dnes a každý den. A nezávisle na počasí :)

S přáním hezkého víkendu redaktorka Jitka.

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.