Často slýcháme, že dělat radost druhým je to nejlepší, co můžeme udělat. Upozadit naše potřeby a sloužit ostatním je projevem toho, že máme srdce na pravém místě. V evangeliu na mnoha místech čteme o tom, jak Ježíš mluvil ke svým apoštolům o bratrské lásce a službě druhým. Sám byl díky svému vztahu k Otci v lásce k bližním tím nejlepším příkladem. Také ale řekl: „Miluj Hospodina z celého svého srdce a miluj svého bližního jako sám sebe!“ (Srov. Mk 12, 28- 31)

Mít ráda sebe není tedy nic proti lásce k druhým. Právě naopak - obojí spolu souvisí a nemůžeme jedno od druhého oddělit. Já sama jsem si už mnohokrát uvědomila, že když se nejprve postarám o své potřeby a vlastní pohodu, mnohem lépe se mi pak daří vycházet vstříc mým blízkým. Někdy je toho potřeba hodně. Maminka by chtěla pomoci s úklidem domácnosti, sestra zase s angličtinou… a do toho se valí plno povinností ze školy a z práce. Pomáhat druhým a být u toho unavená, otrávená a protivná totiž není moc dobrou službou lásky. Když se v každodenním spěchu na chvíli dokážu zastavit a uvědomit si, jak se cítím, někdy mi dojde, že pokud chci druhým pomáhat s ochotou, trpělivostí a radostí, musím se nejprve postarat sama o sebe. Může to být třeba tím, že si dopřeji delší spánek, zdravé jídlo, čas o samotě nebo oblíbenou činnost, u které si odpočinu a naberu síly.

Můj seznam činností, které mi zaručeně dobijí baterky, vypadá takhle:

• Věnovat se malování, kreslení nebo vyrábění jen tak pro radost. U ničeho si člověk neodpočine tak dobře jako u svých koníčků!

• Poslechnout sportovní kouče z Youtube a vyrazit si zaběhat, i když se mému tělu zrovna moc nechce a doma by bylo potřeba tisíc jiných věcí. Kupodivu se půl hodinkou sportu čas na povinnosti moc nezkrátí a tělo se navíc krásně aktivizuje.

• Udělat si půl hodiny času na péči o pleť. Bylinková napářka, jemný peeling a voňavý zvláčňující krém jsou moje oblíbená kombinace. Když si na tuhle kůru udělám jednou za týden čas, mám pocit, že je moje tvář mnohem spokojenější a sama od sebe se usmívá. :)

• Přiznat si, že někdy musím i já říct „NE“. Pomáhám druhým moc ráda. Kdykoli se mě někdo zeptá, jestli bych mohla pomoci s něčím ve farnosti, ve škole nebo jinde, ráda se zapojím. Někdy se ale stane, že už je aktivit hodně a z velkého množství úkolů pak bývám nervózní. Dokázat říci „NE“, pokud se na něco opravdu necítíme, je také způsobem, jak se postarat o svou duševní pohodu.

• Mluvit s Bohem. Povědět mu o všem, co mám na srdci. Děkovat a prosit nejenom za své blízké, rodinu a kamarády, ale i za sebe. Svěřovat Bohu i malé věci, které mě trápí a možná bych si kvůli nim připadala trapně, když bych s takovými maličkostmi „obtěžovala“ svoje blízké. U Boha však není žádná naše myšlenka bezvýznamná. Nikdy jej naše modlitby neobtěžují. Právě naopak – Bůh vždy naslouchá.

Můj seznam ještě pokračuje v mém deníku, ale teď už je řada na vás. Jak se daří spojovat lásku k bližním a lásku k sobě vám, holky? A co vám zaručeně dobije energii, abyste ji pak mohly s láskou předávat dál? Klidně nám o tom napište!

Krásný víkend plný pohody a lásky k sobě i druhým přeje redaktorka Jitka

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.