Krásný valentýnský víkend všem, kdo jej slaví i těm, kteří neslaví :­)

14. únor se už tak nějak samozřejmě nazývá svátkem lásky. Se všemi těmi kytkami, dárky a úsměvy. Naštěstí se nemusíme omezovat jen na jeden den v roce a klidně se můžeme mít rádi 365 a čtvrt dne. No není to úžasné, probudit se ráno s úsměvem, po snídani dostat dárek a večer dojemnou sms, že nás má někdo rád?

Řeknete si: Klišé!

My říkáme: Omyl!

Každý den bychom se měli usmát, dát někomu malý (byť nehmotný) dárek a říct našim nejbližším, že je máme rádi. To není klišé, to je výzva a mnohdy celoživotní odhodlání.

Takže směle do toho :­)

Abychom sv. Valentýna ale tak docela nezamluvily, máme pro vás pár postřehů z našeho redakčního slavení svátku zamilovaných.

Svátek svatého Valentýna je pro mě den jako kterýkoliv jiný. Avšak vždycky okolo tohoto svátku, podle našich časových možností, mě můj kluk pozve do kavárny na něco sladkého, já mu dám čokoládu a jsme prostě spolu. Jinak ale nepodléháme marketingovému tlaku a máme se rádi celý rok :) Martina

Osobně musím doznat, že Valentýn jako svátek zamilovaných neslavím. Jako takový beru nicméně „na milost“ spíše první máj, který mi je bližší už jen tím, že jde o svátek náš, čistě český. Další výhody prvního máje oproti čtrnáctému únoru vidím i v celkové atmosféře a počasí – jako vyznavač tepla, horka, vedra, parna, slunečna... jsem obecně na všechny příjemnější, pokud je na teploměru minimálně 15 a více stupňů Celsia. Věřím ovšem, že ani Valentýn nemusí sloužit pouze jako zlatý důl pro nákupní centra. Za jeho „vedlejší efekt“ se dá určitě považovat i připomenutí toho, že někoho máme rádi a můžeme mu udělat radost. Ať už je to maminka, taťka, ségra, kamarádka, babička nebo třeba váš milý :). Helča

Já osobně Valentýna neslavím. Od oslav tohoto svátku mě odradila všeobecná povinnost darovat milovanému nějakou pozornost, a to za všech podmínek. Strašně ráda obdarovávám blízké a nepotřebuji k tomu den, který mi řekne: "dnes musíš". Naopak se mi moc líbí, když ten druhý vůbec netuší, že něco dostane a pak je pořádně překvapený. Valentýn je pro mě den jako každý jiný, jen k nám, podle mého názoru, doputoval celý růžový z Ameriky, s obrovskou zamilovanou nálepkou. Ilča

Valentýna jsem nikdy nijak extra neprožívala. Ne, že by mi ten pán nebyl sympatický, ale prostě jsem nechápala ten přeslazeně­růžově­srdíčkový humbuk okolo. Navíc jsem nikdy neměla po ruce kluka, který by hrál zamilovaného a na kterého bych to hrála já. Dokonce ani takového, se kterým bychom si na nic hrát nemuseli a opravdu zamilovaní byli. Nijak jsem se ale nehroutila ani nehroutím ­ je okolo mě spousta šťastných párů, se kterými můžu děkovat za to, že se našly. A jsem si jistá, že můj princ na bílém koni taky jednou přijde. Pak možná Valentýna oslavíme maličkým dárkem a slovy: "Díky za to, že jsi." Bětka

Nakonec se chceme podělit o Valentýnskou vzpomínku řádové sestry Faustyny:

Na Valentýna před pěti lety jsem se přihlásila do kláštera. Vůbec jsem nevěděla, že je Valentýn, to mi došlo až zpětně. V kapli jsme tehdy při modlitbě četly: "Všechno, co jsem obětoval, daroval jsem s čistým srdcem." A to mě zasáhlo. Pak jsem se přihlásila (skoro jsem netušila, co takové přihlašování znamená), sestry mě přijaly a jak jsme vycházely, dala mi představená obrázek, na kterém byla růže a ten krásný citát z rána. Takže Valentýn je pro mě vzpomínkou na první vážnější krok ve vztahu k tak trochu jinému Příteli.

Krásného Valentýna, přeje redakce IN!