jsou opravdu velice různorodá aneb To prostě jenom tak nevymyslíš:)...

Pozvání na rande

Psáno na malém lístečku: Ahoj, šla bys se mnou po škole třeba na zmrzlinu? Pokud ano, usměj se. Pokud ne, udělej salto vzad.

Krásná, ale nevoněla

Šli jsme spolu kolem květinářství a on se rozhodl mi koupit růži. Rozplývala jsem se nad tou milou pozorností, ale když jsem si chtěla přivonět a sáhla jsem prsty na květ, zjistila jsem, že je umělá. „Cože? Proč umělou?“ říkala jsem si sama pro sebe. V tu chvíli mi došlo, že vůbec netuší, co koupil. Je to prostě ta nejkrásnější růže, kterou tam měli. Smíchu jsem se neubránila.

Napsal mi esemesku

Snídaně – Nemůžu jíst, myslím na tebe, lásko.

Svačina – Nemůžu jíst, zase myslím na tebe, lásko.

Oběd – Nemůžu jíst, protože stále myslím jen a jen na tebe.

Večeře – Promiň, nemůžu přijít, mám strašný hlad.

PS redakce: Kdo mu to věří? :-)

První vyznání lásky

Zrovna jsme seděli s mým klukem v jednom fastfoodu a jedli hranolky. On mi vzal jednu ruku a do druhé jsem si já vzala limonádu, abych se napila. Podíval se mi upřeně do očí a pak z úst vypustil dvě krásná slůvka: „Miluji tě.“ Na tom samozřejmě není nic legračního, ale když jsem uslyšela, jak vyslovuje ta slova, dojalo mě to a trošku jsem se díky limonádě zakuckala, no a potom mi v zápalu boje s kašlem vyletěla z nosu šílená nudle. Takovej trapas! Po chvíli jsme se tomu začali oba smát. Naštěstí!

PS redakce: Nejíst, nepít, nekuckat.

Májové pozdravy

S Honzou jsme šli na procházku zahradou a zastavili se pod košatou třešní. Stojíme tam, mluvíme o svých pocitech a snech, když v tom na strom přilétlo hejno vrabců. „Nevadí,“ řekli jsme si. I přes jejich hlasité švitoření jsme si povídali, když v tom mi na lokti přistálo „pěkné pozdravení“ od jednoho z vrabčáků. Strnula jsem a zčervenala až za ušima a dělala, že nic. Netrvalo dlouho a jiný vrabčák zase zasáhl Honzu. „Fuj, Honzi, máš to ve vlasech,“ směrovala jsem ho v záchvatu smíchu. V ten moment nám bylo jasné, že tady se dnes pobaví víc vrabci než my dva. Ale zase na druhou stranu, málokterý první máj si od té doby tak dobře pamatujeme.

Povzbuzení

Není nikdo, kdo by ti koupil růži nebo tě pozval pod strom plný vrabců? Nevadí. Máš jistě spoustu kamarádů, se kterými zažíváš super příhody a legrační situace. Tak si jich užívej a na lásku si klidně ještě počkej.

redaktorka Ilča