Anička by ráda patřila do nějaké vrstevnické skupiny. Ve škole se cítí osamělá, moc holek se s ní nebaví. Možná i proto, že jako jediná chodí do náboženství...

 Její kamarádka Dáša se před časem přidala k několika spolužákům a scházejí se čas od času po škole. Od té doby se Aničky pořád vyptává, jestli se nechce stát součástí jejich party. „A co tam budu dělat?“ „Seznámíš se, pokecáš, budeš s námi chodit po městě a dělat, co nás zrovna napadne.“ To se však Aničce moc nezdá. Nechce se scházet a jen tak na místě přemýšlet, co podniknout. Ráda by z si s někým povídala i o otázkách víry, kterých má spoustu.

Nedávno jí v kostele jedna holka navrhla, že by mohla začít chodit do „spolča“, které se schází každou sobotu na faře. Protože nevěděla, o čem je řeč, začala pátrat po bližších informacích a zjistila, že:

Spolčo (= společenství mládeže)

je skupina přibližně deseti mladých lidí (přátel), kteří se společně setkávají kvůli Kristu a s Kristem. Jeden (nebo dva a více) z nich jsou tzv. animátory – zapojují ostatní a připravují jednotlivá setkání (někdy ve spolupráci s místním knězem či kaplanem pro mládež). Společně se modlí, povídají si o víře a o tom, co zrovna prožívají, čtou Písmo, zpívají, baví se. Zároveň se jako společenství mohou zapojovat do různých aktivit ve farnosti i mimo ni. Spolčo je většinou rozdělené podle věku (13–15 let, 16–18 let, 19–...).

Další informace (třeba o tom, jak spolčo najít) najdete v červnovém čísle časopisu IN! - dívčí svět.

Časopis je možné objednat na http://www.info.in.cz/