Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

vanocni-jablicko-eke_i67.jpg
Advent a Vánoce

Vánoce v cizině

Vánoce se ve světě slaví různě. Nabízíme malou ochutnávku:)...

Itálie

V Itálii žiji už několik let, ale na Vánoce vždycky jezdím domů na Moravu. Jako au-pair, jsem prožila Vánoce tady v Itálii. Stejně jako u nás se Vánoce slaví v rodinném kruhu, 24. prosince se rodiny sejdou u večeře (většinou jedí ryby, jako my), dárky ale děti najdou pod stromečkem až 25. ráno. V mých očích nejsou italské Vánoce tak krásné jako ty naše. Je to možná tím, že jsem je neprožila ve věřící rodině, ale taky tím, že Italové nemají tolik zvyků, nesejdou se u stromečku, nezpívají koledy, nerozbalují dárky společně… a taky nepečou cukroví. Mají ale typické vánoční sladké pečivo, které kupují v obchodě a jmenuje se panettone a pandoro. Je to něco jako lepší vánočka. Maruška

Pro Italy jsou symbolem Vánoc jesličky. Na Svatopetrském náměstí stojí v nadživotní velikosti a vedle vždy září svíce, kterou zapaluje papež, jako symbol míru.

Filipíny

Filipínci obecně rádi slaví všechny náboženské svátky. Někteří tvrdí, že na Filipínách jsou nejdelší vánoční oslavy na světě, protože lidé se na Vánoce začínají připravovat už v září. Jako všude na světě, i na Filipínách jsou Vánoce především svátky pokoje. Filipínci kladou velký důraz na vánoční ozdoby – kromě tradičních vánočních stromků (většinou umělých, protože v tropech se nedaří jehličnanům) se téměř ve všech rodinách vyvěšují veliké bambusové hvězdy ozdobené barevným papírem nazývané „parol“. Na Filipínách je velmi oblíbená vánoční novéna – série devíti mší, které začínají ve čtyři hodiny ráno. Filipínci mají vlastní koledy ve filipínštině, ale pokud jde o dárky, jsou poněkud „amerikanizovaní“, takže dárky rozdává Santa Claus na Boží hod vánoční. Pokud jde o jídlo, je třeba si uvědomit, že na Filipínách se běžně po celý rok jedí ryby, proto je na svátečním stole šunka. Reena Tatranská

Takovéto radostné Vánoce na Filipínách prožívá zhruba třetina obyvatel. Ti, co žijí pod hranicí chudoby a bydlí ve slumech nebo na skládkách, jsou vděčni za teplou polévku od dobročinné organizace.

Španělsko

Štědrovečerní večeře ve Španělsku je stejně slavnostní jako tady v česku. Stromeček, betlémky a koledy. Lidé jdou na půlnoční mši, která se španělsky nazývá la misa de gallo (kohoutí mše), podle legendy proto, že to byl kohout, který jako první oznámil Ježíšovo narození. V „moderních“ rodinách nosí dárky Papa Noel (obdoba Santa Clause). Většina rodin ale stále slaví Vánoce jako narození Ježíše Krista a dárky dětem nosí až Tři králové. Děti přes noc připravují vodu pro velbloudy, mléko pro Tři krále a boty na dárky. K snídani se jí taková jakoby vánočka stočená do kruhu. Je posypaná kandovaným ovocem, které znázorňuje drahé kamení z pláště králů. Také se do těsta dává figurka. Kdo ji najde stává se králem.

Na svátek Betlémských neviňátek jsou pořádány zábavné programy, při kterých se dělají sbírky pro potřebné děti.

A ještě jedna zajímavost ze slavení Silvesta. O půlnoci se při každém odbití zvonu sní jedna kulička hroznoveho vína – pro štěstí. Mara-María

Rakousko

Vánoce jsem prožila v rakouské rodině. Probíhaly hodně podobně jako u nás, jen to bylo o něco slavnostnější. Trávili jsme je na samotě, nejbližší vesnice byla 7 km. Sešla se celá – i širší – rodina, asi dvacet lidí. Měli jsme slavnostní večeři na statku, Rakušané byli oblečení do krojů a jedli jsme maso, což ale v Rakousku asi není moc tradiční. Potom se čekalo, než někdo nachystal ve druhé místnosti dárky, a pak se zpívaly koledy, rozbalovaly dárky, i já jsem dostala několik dárků a talíř cukroví.

Vánoce v Irsku

Irský vánoční 'cake' a 'pudding' (směs různých druhu rozinek, melasy, mouky, cukru, vajec a alkoholu, v prvním případě pečená a v druhem vařená v páře) se připravuje na počátku listopadu, aby se do Vánoc pěkně rozležel.

24. prosince jdou věřící Irové na půlnoční mši. Na druhý den ráno nemohou děti dospat a běží rozbalovat dárky. Pak následuje tradiční snídaně složená z několika chodů. Pak nastává čas rodinných návštěv a slavnostní vánoční večeře: krocan s nádivkou, brambory v několika úpravách, růžičková kapusta a dva další druhy zeleniny, po kterých přijde zmíněny pudding podávaný teplý se šlehačkou či zmrzlinou, a případně ještě teplé ovocné košíčky 'mince tarts' a irská káva. Martina O´ Byrne

Korejské Vánoce

V Jižní Koreji většině lidí Vánoce nic moc neříkají. Většinou je tráví v nákupních centrech, kde rozdává sladkosti Santa Harabujee (svatý dědeček) v modrém (i červeném) oblečení. Naproti tomu věřící se scházení v kostelech, kde je mnoho kulturních akcí a zajímavých programů, které pro ostatní organizují. Na Štědrý den děti nenajdou ani stromeček, ani spoustu dárků. Vánoční stromky jsou spíše vzácností a k radosti musí stačit jeden dárek. Pokud se na společnou večeři nejde do restaurace, podává se k večeři klasické korejské bulgogi a dort. Je to velký vánoční dort, který musí být hodně barevný a nazdobený. Největší slavností je Boží hod vánoční. Věřící se sejdou na mši svaté a pak tento významný den slaví společně.

Severní Korea

Korejci na severu v prosinci neslaví příchod Vánoc, nýbrž výročí nástupu „velkého vůdce“ Kim Čong-ila do čela Korejské lidové armády. Jejím vrchním velitelem se stal v prosinci. To je důvod pro pořádání vojenských přehlídek, oslavných koncertů a dalších kulturních akcí. Křesťané slaví Vánoce tajně, protože tamní totalitní režim nedovoluje veřejně se hlásit k víře. Lída

Estonsko

Estonsko je malá země na severu Evropy. Zima tu bývá dlouhá a studená. O Vánocích tedy nebývá nouze o sníh. Už v adventu chodí malí skřítci Päkapici, kteři jsou tak malí, že je nikdo nevidí, ale zato oni vědí o tom, jak se děti chovají a nechávají jim na různých místech malé drobné dárečky.
Vánoce se slaví 24. prosince večer jako u nás. Dárečky nosí Jõuluvana, což je v překladu Vánoční dědeček. Ten nechybí na žádných dětských besídkách. K večeři jsou krvavá jelítka se zelím a bramborami. Stromeček bývá většinou ozdoben perníčky, jablíčky a ručně vyrobenými ozdobami. Vánoce se slaví trochu skroměji než v Čechách, což přináší větší pokoj a pohodu. Lidé mají rádi živé světlo, a tak během Vánoc bývá obývací pokoj často osvětlen jen svíčkami. Dříve na venkově lidé o vánoční noci spali na zemi, aby přenechali své lůžko Svaté rodině, a do oken dávali lampu, aby k nim Josef s Marií našli cestu. sestra Benedikta

Haiti

Lidé na Haiti žijí ve velmi nuzných podmínkách a často nemají co jíst a pít. Slavení Vánoc je tedy velmi skromné a na první pohled nejde poznat, že je právě dnes Štědrý den. Lidé nemají dostatek peněz, aby si vůbec něco mohli koupit. Ono tam vlastně ani o nákupy nejde. Rodina má radost, když se večer sejde doma. Stráví spolu krásné chvilky a obdarují se jen těmi nejmenšími dárečky, které jsou běžně dostupné – kokosové ořechy, banány, arašídy s cukrem. Na Haiti lidé mají radost nejenom z dárku, ale hlavně z toho, že si na ně někdo vzpomněl. Typické štědrovečerní jídlo na Haiti nenajdete. Lidé si připraví rýži a fazole, které jedí den co den. Snad největší událostí Štědrého dne je půlnoční mše, která někdy začíná živým Betlémem. I přes velkou chudobu, životní nepohodu, dokáží lidé být šťastní a užít si mnoho zábavy. dobrovolnice Renata

 

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.

 

Autor fotografie:  stockcreations shuttestock


Sdílet na:

 
 

E-shop
navštivte náš e-shop

 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz