Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

Diskuse - Holky holkám

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k vzájemnému setkávání a obohacování. Dodržujte prosím pravidla slušné diskuse a vyhněte se vulgárním výrazům. Příspěvky nedodržující pravidla diskuse budou smazány. Redakce

Vložit nový příspěvek

Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11  >>  890
kklárka (21.2.2018 19:32)
Ahoj, už to sice někdo psal do poradny............... ale zajímalo by mě jestli také máte problém chodit ke zpovědi k vašemu panu faráři, já to taky většinou řeším jako dotyčná: jdu tak dvakrát za rok někam jinam, prostě se u nás ve farnosti neodhodlám!!!!!!
Adéla (22.02.2018 15:06)
Ahoj. Mám to taky tak. S naším panem farářem jsem dost často v kontaktu, chodíme na faru na spolča,na náboženství nebo jen tak na kafe či čaj. A potom k němu mám jít ke zpovědi a říct mu všechny své hříchy. Připadala bych si divně. Možná se bojím toho, že pak by si o mě myslel něco jiného a nebavil se se mnou. Ano, zní to divně, ale někdy to tak cítím. Hezký den
Mája (19.2.2018 15:44)
A nebo kde seženu barvy na hrnečky a levanduli?
Věra Anežka (21.02.2018 17:18)
Ahoj Mája,barvy na hrnečky určitě seženeš v potřebách pro kutily.Anebo ještě lepší obchod je obchod s výtvarnými potřebami.Tam je seženeš zaručeně. No a levanduli v květinářství.Ale tam seženeš asi jen čerstvou. Zkusila bych prodejnu s Bio produkty.Tam by jí mohly mít. Přeju ať jsi úspěšná a seženeš i barvy i levanduli. Věra Anežka
Máa (19.2.2018 15:03)
Ahoj holky, mamka má na monci února narozky.Nemá kulatiny, abyste věděli.:) Chtěla bych jí dát bombu do koupele, ale potřebovala bych nějaký levný recept a třeba i kde sehnat suroviny (prosím nepiště e-shopy).A taky nejlépe bombu, která ztvrdne normálně.Protože mikrovlnu nemáme a troubu se mi jako moc používat nechce.:)
Any (20.02.2018 09:14)
Ahoj, je rozdíl mezi normální (elektrickou, plynovou, horkovzduch) troubou a mikrovlnkou (až budeš něco vařit ;). Jinak se dá vygooglit spoustu receptů, většinu surovin najdeš v drogerce (takových těch starších). Barvy na hrnečky (porcelán a sklo) ve výtvarných potřebách (někdy je akce i v tescu nebo lidlu; jsou různé druhy: fixy, slupovací, některé nemůžou do myčky). A levandule ve "zdravých obchůdkách" nebo v zahradnictví (ale nevím, jestli je sezona...).
Kiki (21.02.2018 14:21)
Ahoj Dorčo, loni jsem mamce dala ručně vyrobené bomby do koupele, myslela si, že jsem to koupila :-). Budeš potřebovat: 2 hrnky jedlé sody 1/2 hrnku kyseliny citronové 1 1/2 lžičky vody (nebuď taková, jako já a nespleť, že je to lžička a ne hrnek, jak jsem to udělala na první pokus) potravinářské barvivo (nemusí být, já jsem použila to práškové) essenciální olej (já jsem místo toho dala do bomby levanduli, vonělo a vypadalo to stejně) PS: jedlé sody a kyseliny citronové jsem dala o půlku míň (1 hrnek jedlé sody, 1 1/2 kyseliny citronové), úplně to stačí Postup: Smíchej jedlou sodu, kyselinu citronovou, potravinářské barvivo a essenciální olej (nebo třeba tu levanduli) v nějaké misce dohromady. Přidej vodu. Nelekni se, když ti to začne bublat, to je jenom reakce jedlé sody s vodou. Když to všechno promícháš, začni směs dávat do silikonových formiček, jakýchkoliv formiček na led. Jelikož my jsme doma měli všechny formičky plné, použila jsem obyčejný sáček. Do rohu jsem dala pár lžiček směsi a zavázala gumičkou. Můžeš takhle pokračovat (dáš směs, zavážeš gumičkou, dáš směs...), nebo si vezmeš jiný sáček. Vypadá to zajímavě. Nech to 24 hodin ve formě (případně sáčku :-)), potom to vydělej a nech zase cca 24 hod v suchu. Potom už to jenom zabal do látkového (nejlíp takového průhledného, ve kterém se prodávají mýdla) sáčku, nebo celofánu. HOTOVO! Teď už si stačí napustit plnou vanu a bombu vhodit do vody :-). Kdybys chtěla, tady máš odkaz na návod v angličtině. Mají to tam trochu složitější, víc potřebných věcí, co podle mě ani nepotřebuješ, ale vyjde to na stejno. http://www.pinkwhen.com/how-to-make-a-shower-bomb/#_a5y_
p=3248528
Dorka (21.02.2018 21:15)
Stačí použít google a zadat "bomba do koupele diy". Velmi jednoduché... http://krasna.nova.cz/clanek/modaastyl/
diy-domaci-sumive-bomby-do-koupele-potesi-mamku-i-kamosk
u.html http://www.blueberrypink.cz/2014/10/diy-sumive
-bomby-do-koupele.html https://carujeme.cz/domaci-sum
ive-bomby-do-koupele/
Kiki (22.02.2018 15:05)
Ahoj, jak ti psala Dorka ty odkazy, tak všude je zapotřebí buď sůl do koupele, nebo epsomská sůl. Když jsem chtěla dělat ty bomby, tak jsem to nikde nenašla... A sůl do koupele není myslím nijak levná.... Ale, je to na tobě...
D. (19.2.2018 14:14)
JSEM NORMÁLNÍ?!? V mém okolí se vyskytli dva lidé, kteří jsou v nemocnici. A já cítím, že tak jako chci být taky nemocná... Ne abych se ulila ze školy, to rozhodně ne, ale abych taky měla nějakou vážnou nemoc, která by se ovšem pak vyléčila a já byla zase v pohodě... Rozumem vím, že je to divné, špatné a že je to úplná blbost, ale prostě se tak cítím. Není to hřích? Co s tím mám dělat? A nejsem blázen?!?
Maruska (20.02.2018 10:12)
Ahoj, je to zvlastni, ale za Tvoje pocity Te nikdo soudit nemuze. Nikomu neprejes nic spatneho, nechces se ani ulit ze skoly... Spatne by ale bylo kdybys treba schvalne behala v plavkach venku s cilem onemocnet. To uz je sebeposkozovani a to je hrich. Jinak to nemusis resit, verim, ze to prejde.
Mája (20.02.2018 11:56)
Jseš naprosto normální.Já tohle taky kdysi zažívala a v podobném případě.Jen radím, nesnaž se o to.Můžeš si přát, ale nepokoušej to.Podle mě to hřích není... A mělo by to přejít.Zkus si třeba někam psát příběhy, kde se osobě stane něco vážného nebo si to jen představuj, já to tak dělala a jak čas plynul, docházelo mi, že o to ani nestojím. Radím Ti dobře, já to taky zažila a vím jaké to je.Možná Ti přijde, že tě nějak poučuji atd., ale snažím se poradit.:)
Anny (22.02.2018 21:09)
Podvědomě jsem asi chtěla být taky nějak takhle nemocná, hlavně protože tě pak okolí tak trošku lituje. Splnilo se mi to a věř mi, ovlivnilo celý život. Teď už je to snad OK, ale i po psychické stránce to úplně nejlepší nebylo. Snaž se na to nemyslet, ono to samo přejde, a hlavně nepodporovat a nerozvíjet takové myšlenky, zapomeň na to :))
Jani (16.2.2018 20:56)
Ahoj, chtěla bych se zeptat těch z vás, které už máte přijímací zkoušky za sebou, jak jste se připravovaly+nějaké tipy přímo k příjmačkám. (Třeba jestli psát odpovědi hned do záznamového archu nebo nejdřív do zadání a pak to přepsat.) Děkuji.
Hanča (19.02.2018 14:26)
Ahoj Jani, minulý rok jsem příjmačky psala, tak doufám, že Ti má rada, alespoň trochu pomůže. Nejhlavnější věc je pořádně číst zadání, abys věděla na co se Tě ptají. Udělej první to, v čem jsi si jistá. Bude dobré psát odpovědi čitelně do záznamového archu hned, protože by se mohlo stát, že bys neměla čas je opsat nebo zapomněla dopsat z nepozornosti... Ale má nejdůležitější rada.. Žádný stres :) Nauč se přemýšlet, I když Tě tlačí čas. Svěř vše Pánu Bohu, před testem se pomodli a uvidíš, že to dobře dopadne :)
Mája (19.02.2018 15:00)
Nenapsala jsi, kolik Ti je.Já jsem dělala přijímačky z pátý na osmiletý gympl, dostala jsem se a zatím mám po starosti. Ty pravděpodobně děláš asi z devítky, ale ten princip je podle mě stejný. Mýmu bráchovi koupili rodiče testy z internetu a z toho se učí.Já jsem dostala nějaký papíry od kluka, který dělal přímačky ze sedmičky, nějaké úlohy, které byly až pro starší ročníky jsem vynechávala, ale jinak jsem normálně psala do toho. A pak jsem sehnala od někoho sehnala ty testy jako v počítači a z toho se učila.Buď jsem úlohy dělala jen slovně enbo je psala na papír.Podle mě není potřeba je nutně psát.Princip zapisování Ti stejně pošlou. A jinak tipy asi nemám.Spíš jen to, že potřebuješ znáš a umět látku a něco i navíc než ten princip úloh.Já jsem jako jediná psala na náhradní termín a kromě toho že jsem měla nervy na dranc na to vzpomínám s úsměvem.Vlastně to bylo jako nějaký dlouhý test, akorát že Ti na něm záleží více. A jinak já mohla do zadání psát, ale výsledky jsem psala do toho záznamového archu.Asi Ti to řeknou, ale neber si gumovací pero, to z těch výsledků mizí. Tak hodně štěstí, asi jsem Ti nepomohla, ale nějaká snaha byla.xD
brouk (19.02.2018 19:14)
Ahoj Jani, to je hodně individuální. Například co se týče různého kroužkování a křížkování v přijímacích testech, je dobré se informovat v konkrétní škole. Pozor, v některých školách se za špatné odpovědi v přijímacích testech mohou odečítat body, jinde ne. Je dobré si zjistit, jestli škola nepořádá nějaké přípravné kurzy ke přijímačkám. Pokud máš tu možnost, určitě jich využij. Získáš tak cenné rady. Také je dobré, pokud to tak ta škola poskytuje dělat si cvičně jejich testy z minulých let (najdeš na jejich webu).
Jani (16.2.2018 20:51)
Ahoj, neznáte prosím nějakou knihu nebo důvěryhodnou internetovou stránku, která by byla o české katolické církvi, myslím tím pro ty, kteří o tom třeba vůbec nic neví a chtěli by zjistit, jak to všechno funguje? Díky moc.
Renča (19.02.2018 16:00)
Ahoj, super je www.cirkev.cz
Perla (23.02.2018 13:21)
Víra.cz, knížka Tweetuj s Bohem
Delfínek (16.2.2018 20:51)
Ahoj všichni, pomozte mi, moc Vás prosím, radou a (nebo) motlitbou - jedna strašně fajn holka, milá a moc hodná, leží teď v nemocnici s vážnou formou cukrovky. Poraďte mi, prosím, co bych jí mohla koupit nebo vyrobit, abych ji potěšila... Je jí patnáct... A chci jí něčím od srdce udělat radost, jenže mě prostě nic nenapadá...
Maruška (19.02.2018 08:40)
Co takhle několik obálek s nápisy: Když toužíš obejmout (vevnitř fotka tebe s roztaženými pažemi), Když jsi smutná (vevnitř vtip), Když jsi ve stresu (Antistresový balónek)... Ten nápad jsem viděla na pinterestu, jestli Tě to zajímá, tak napiš a já Ti najdu nebo pomůžu domyslet, co do dalších obálek.
Delfínek (20.02.2018 16:47)
Ahoj, díky, opravdu jsi mi pomohla, trošku to doladím, ale díky moc!
Dorka (21.02.2018 21:23)
Napíšu zde ti pár nápadů, třeba tě něco inspiruje :) 1. Koláž s vašimi fotografiemi + popisky, při jaké příležitosti fotky vznikly (koncert, přespávačka, oslava narozenin...) 2. Napsat např. 20 důvodů, proč jsi bezva kamarádka. Můžeš každý důvod napsat na kartičku. 3. Kdybys jí chtěla něco koupit, co třeba nějakou fajn knížku s tématikou, která ji zajímá? Např. nějakou romantickou nebo fantasy knihu? Určitě by jí to zkrátilo čas v nemocnici. Myslím na tvou kamarádku a určitě jí dáreček od tebe potěší, bude přece darován z lásky a to má největší hodnotu! Bude mít určitě velikou radost :)
Fontinai (16.2.2018 13:17)
Ahoj holky, chtěla bych se vás na něco zeptat - mám totiž trochu problém s modlitbou růžence, jako že mě moc nebaví. A je mi to líto a chtěla bych, aby se to změnilo. Někdy jsou chvíle, kdy se růženec modlím ráda a baví mě to, ale většinou spíš se mi do toho nechce a nesoustředím se na to. Zvlášť třeba když se růženec modlí hromadně např. přede mší svatou, tak to jen odříkávám a myšlenkami jsem někde úplně jinde. Proto bych se vás chtěla zeptat, jestli vy se růženec modlíte a co vám třeba pomáhá se na tu modlitbu soustředit a dobře ji prožít. Děkuji :) +
Jani (16.02.2018 19:35)
Ahoj holky, prominte, že vstupuji do otázky Fontinai, ale jak funguje ten růženec? Díky.
Any (20.02.2018 09:17)
Jani, tady je návod ;) https://ruzenec2011.signaly.cz/1110/navod-jak-na-ruzenec
B. (20.02.2018 15:43)
Ahoj! Neříkám, že mi taky nedělá občas problém být u růžence přítomná, ale je to rozjímavá modlitba - tzn. nemusíš vždycky přemýšlet nad slovy modlitby. Když u toho přemýšlíš třeba nad Ježíšovým životem, nebo si přitom uvědomíš konkrétní případ, kdy Ti Bůh hmatatelně pomohl a děkuješ mu za to, nebo si uvědomíš, že jsi někomu ublížila a rozhodneš se to napravit. To může být součástí modlitby růžence - a při tom říkáš slova té modlitby. Něco jiného však je, když při tom přemýšlíš nad hloupostmi, třeba o tom, co jsi dělala (hrála hru, sledovala film,...). Doufám, že mi rozumíš. Když zjistíš, že zrovna přemýšlíš nad úplnýma blbostma, snaž se myslet na slova modlitby, nebo si třeba představ Marii nebo Ježíše, jak se na Tebe láskyplně dívají a snaží se Ti pomoct. Třeba si můžeš jednoduše říct: "Maria, pomoz mi prosím soustředit se." Omlouvám se za dlouhou odpověď. :) Být vždy soustředěný při modlitbě není jednoduché a snad to ani vždy úplně nejde, ale vždy je důležitá myšlenka na Boha. Vždyť on je rád i za náš čas, který Mu věnujeme. Měj se :)
Perla (23.02.2018 13:29)
Ahoj Fontinai, taky jsem měla a někdy mívám s růžencem problém. Někdy se ale stane, že neviš jak se modlit, nejde ti používat vlastní slova. Potom je tady právě růženec, který mi pomáhá. Dost mi pomohla knizka „Růženec mi zachránil život". Ať se daří
Sabina (15.2.2018 19:49)
Ahoj holky, chtela bych se Vas zeptat, co si myslite o tom jit za svym snem. Já bych chtěla být od malička herečkou, ale všichni mi říkají, že mám byt necim jako treba prodavačkou nebo zdravotni sestrou. Mym snem je ale byt hrecekou, protoze me to vzdycky fascinovalo. Co si o tom myslite Vy? Dekuji vsem za nazory Sabča
Jani (16.02.2018 19:31)
Ahoj, já si myslím, že pro toto zaměstnání (herečka) je třeba talent nebo třeba chodit do gramatického kroužku, prostě abys zjistila, jestli pro to máš vlohy. Nebo si udělat nějaký test ohledně profesní orientace. V 9. třídě je možnost navštívit zdarma pedagogicko-psychologickou poradnu(zní to strašně, ale není to nic nepříjemného), kde je přímo vyšetření ohledně té profesní orientace (sama jsem tam byla, dají Ti tam nějaké testy, nejdříve ohledně studijních předpokladů-jestli jsi studijní typ, nebo spíše na učební obor, a pak jsou osobnostní testy-jestli tě baví spíše něco vyrábět, nebo organizovat atd. a nakonec Ti řeknou, jaký typ jsi-jestli umělecký, obchodní, sociální apod.)A co je nejdůležitější: ptát se na to Boha. Aby to nebyl jen TVŮJ sen, ale abys dělala, co chce On. Protože jedině tak budeš šťastná. Přeji hodně štěstí, Jana.
Olga (16.02.2018 21:52)
Ahoj, rozhodne jdi za svým snem! Ať si ostatní říkají co chtějí (třeba to mysli dobře) ale ty bys nebyla spokojena, takže by se ti nedařilo dobře a stále bys po tom být hereckou toužila a něco by ti chybělo... nedej na ne a snaž se uskutečnit ten svůj sen! :)
Mája (18.02.2018 19:30)
Ahoj Sabčo, rozhodně bych se stala herečkou, je důležité jít za svým snem :-)
Jana (18.02.2018 20:19)
Sabi, určitě bych se nebála za svým snem jít!!!!!!!
Sabina (20.02.2018 21:52)
Ahoj Olgo, díky moc! Moc si toho vážím!!
Věra Anežka (21.02.2018 17:23)
Ahoj Sabino,rozhodně bych neváhala a šla za svým snem. Nejhorší je ,když nemůžeš potom dělat práci,kterou jsi chtěla dělat v budoucnu až budeš pracovat. Já si přála být záchrannářkou, nebo vojačkou nebo policistkou.Ani jedno dělat nemůžu.Pokud ti nic nestojí vcestě radím jdi do toho.A neboj se ničeho. Držím palce. Věra Anežka
soutěžící (15.2.2018 11:08)
Ahojky holky, prosím o hlas pro naši soutěžní práci do soutěže Srdce s láskou darované... Děkujeme mockrát!!! :) Odkaz: http://srdce.age-management.cz/soutezni-prace-2017?search=luc
erni%C4%8Dky+sv%C4%9Btla
Kristína (15.02.2018 21:59)
Hlasovala som. :))
MMM (16.02.2018 20:24)
I ode mě máš hlas :) Vaše práce se mi moc líbí, přeji ti, abyste vyhráli :)
soutěžící (17.02.2018 16:31)
Děkuji mnohokrát, doufám, že se líbilo ;)
Kristína (14.2.2018 14:56)
Ahojte dievčatá! Rada by som sa vám zverila so svojím problémom. Ide o to, že som veľmi nesmelá. A nie je to preto, že dospievam, v skutočnosti už mám 22 rokov. Ale neviem prečo, ustavične som v akejsi psychickej nepohode a strachu a presnú príčinu nepoznám. Bojím sa hlavne nových vecí, čo som ešte neskúsila. Nemám za sebou ani jediný vzťah s mužom a tak mám niekedy strach z neznámeho a budúcnosti. Teraz ma čaká študijný pobyt v zahraničí a to je tiež niečo, čo som nikdy predtým nezažila a samozrejme sa naň veľmi teším, ale bojím sa aj problémov, ktoré mi prinesie... lebo určite tam počas 5 mesiacov zažijem aj ťažké chvíle. Niekedy sa cítim zvláštne, akoby som nepotrebovala vzťahy s ľuďmi, ale opak je pravdou, ja sa len bojím ľuďom viac otvoriť, pretože potom by som sa cítila veľmi zraniteľná, takže sa skrývam do svojej ulity a nikoho si nepripustím bližšie k sebe, lebo sa bojím, že keby ma ľudia lepšie spoznali, nemali by ma radi alebo keby som prejavila svoje skutočné emócie, zneužili by to proti mne... neviem, prečo som takáto, ale vylučujem, že by som v detstve zažila traumu alebo čo, viem, že moji rodičia aj brat ma majú radi. A mám aj veľa kamarátok, a sú to naozaj dobré kamarátky, ale aj tak mám niekedy pocit, že radšej si nechám niektoré veci pre seba a nebudem sa im o všetkom zdôverovať, lebo by si mohli myslieť, že som čudná. Sú chvíle, keď mám pocit, že vzťahy s nimi sú povrchné, ale je mi to ľúto, pretože ich mám rada a tiež im chcem byť na blízku, keby potrebovali moju pomoc... Najviac sa chcem zbaviť nezmyselného strachu a negativity, čo ma v živote obmedzujú a bránia mi v tom, aby som spoznávala svet, ľudí, učila sa nové veci, nadväzovala vzťahy a mala radosť zo života. Možno mám slabú vieru a nesprávne sa modlím... Prežívali ste tiež niekedy niečo podobné? (Neviem, či sa môj absurdný strach dá označiť za depresiu, no určite nemám a ani som nikdy nemala samovražedné sklony, tak asi nie.) Prosím vás o modlitbu a budem na vás myslieť vo vlastných modlitbách.
Terka (15.02.2018 21:05)
Ahoj Kristínka, prožívám teď něco podobného. Můj problém není v nesmělosti, ale spíše v tom strachu z nového, z budoucnosti. To jak píšeš o té zranitelnosti, že se nechce lidem úplně otevřít, chápu. Také s tím bojuju. Určitě si nemyslím, že by to bylo nesprávnou modlitbou, věřím, že Bůh slyší každou naši modlitbu, i když né vždy reaguje, jak my chceme. A co se týče slabé víry, ano s tím také zápasím. Naučit se Ježíši víc důvěřovat, odevzdávat se mu úplně. To si myslím, že by vyřešilo naše problémy. Budu na Tebe moc myslet! Neboj se, zahraniční pobyt určitě zvládneš. Pokud bys chtěla, můžu Ti sem na sebe dát kontakt a můžeme si třeba o tom napsat :) Terka
Fontinai (16.02.2018 09:40)
Milá Kristínko, když jsem četla Tvůj text, chvílemi jsem měla pocit, že mi mluvíš z duše. Mně je 20 let a taky mám strach ze spousty věcí. A taky jsem taková uzavřená, na jednu stranu jsem ráda s lidmi, ale přitom často ve společnosti jiných lidí mlčím, protože mám strach se projevit - často přesně jak píšeš - protože mám strach, že si lidi budou o mě myslet, že jsem divná, nebo že se ztrapním apod. Určitě v tom nejsi sama, kdo má takové pocity. Podle mě to určitě není deprese. Ani podle mě není pravda, že by ses nesprávně modlila. Uvidíš, že Bůh Tě od Tvého strachu osvobodí, i když třeba ne úplně hned nebo ne tak, jak by sis představovala. Odevzdávej Mu chvíle, kdy máš strach nebo kdy se necítíš v pohodě, a důvěřuj Mu. Já jsem nedávno byla na adoraci s modlitbou za uzdravení a tam jsem pochopila, jak je důležité věřit, že Bůh nám opravdu může pomoct/uzdravit nás. Ne vždycky je člověk schopný mít pevnou víru bez pochybností. Důležité je ale i přesto si říkat: "Pane, Já věřím, že Ty můžeš všechno a můžeš mě uzdravit." Od té doby, co jsem byla na té adoraci, se snažím si říkat, když jsem např. na mši svaté, na adoraci, když se modlím nebo když dostávám požehnání - "Bůh Mě srkze tyhle momenty uzdravuje". A až bude chtít, uzdraví mě a osvobodí úplně od všeho, z čeho mám strach nebo co mě blokuje. Možná se to stane náhle, možná to půjde postupně, po malých krocích (což je pravděpodobnější). Důležité je i sama se snažit svůj strach překonávat, ale ne ze svojí síly, ale prosit Boha o pomoct a Jeho milost k překonání toho strachu - Bůh je jako Otec, který když vidí, že jeho dítě na něco nedosáhne, tak mu to prostě podá, nechce po něm, aby si to podalo samo (to mi řekla jedna řeholní sestra). Pokud chceš, můžeš se s tím svěřit i nějakému knězi - kněz může pomoct i s takovouhle věcí, může Tě povzbudit a může se za Tebe a s Tebou modlit. Neboj se. Postupem času se Ti určitě podaří překonat všechno to, co Tě trápí. Bůh chce, abys byla šťastná a abys nežila ve strachu. +
Kristína (17.02.2018 19:09)
Ďakujem ti Terka za tvoje povzbudivé slová a som rada, že nie som jediná. :) Čo sa týka modlitby, myslím, že niekedy mám problém sústrediť sa a odriekam modlitby ako ošúchané frázy a to mi je ľúto, hoci nepochybujem, že Boh ma aj tak miluje... ako si napísala, musíme sa naučiť Ježišovi dôverovať a úplne sa mu odovzdávať a rozprávať sa s ním ako s najlepším priateľom, lebo o nás všetko vie a dobre chápe, čo prežívame, pretože aj on bol človekom, ktorý nám bol podobný vo všetkom okrem hriechu, prežíval trápenie, posmech a muky z lásky k nám. Ďakujem ti veľmi pekne, si veľmi milá, tiež budem na teba myslieť a modliť sa za teba! :)
Kristína (17.02.2018 19:34)
Ahoj Fontinai, veľmi si ma tvojou odpoveďou potešila aj povzbudila. :) A tiež som rada s inými ľuďmi, len som taká uzavretá do seba a neviem sa tak spontánne prejaviť. Niekedy však idem von s inými aj keď sa mi nechce a niekedy mám pocit, že sme strašne povrchné a mám výčitky svedomia, keď ideme von do nejakého pochybného podniku a napr. pijeme alkohol, viem, že kresťan by sa tak nemal správať, no zároveň mám rada svoje kamarátky (a navyše málokedy sa všetky zídeme za účelom, že ideme niečo oslavovať a nechcem zase vyzerať tak, že so mnou nie je žiadna sranda... ) nakoniec buď ľutujem, že som von išla a keď nejdem, že som nešla... no podotýkam, že kamošky nie sú také, že by sa stále opíjali, väčšinou mávame všetky málo voľného času, pretože študujeme aj pracujeme, no keď sa spoločne zídeme, vždy je to niečo na takýto štýl a aj alkoholu je tam viac ako treba... no takéto "krúžkovice" máme asi tak každé 2 mesiace, ale teraz v pôstnej dobe sa takýmto veciam budem ešte viac vyhýbať a dúfam, že na študijnom pobyte nájdem ľudí, s ktorými sa zblížim aj bez nejakých takýchto akcií... Budem sa snažiť pri modlitbách viac sústrediť a zároveň odovzdať Bohu aj môj strach, páči sa mi ako si to napísala, pretože on má skutočne moc pomôcť mi a viem, že mi chce pomôcť, len mu musím viac dôverovať a naozaj o to prosiť. Vo štvrtok som bola na spovedi a naozaj som sa potom lepšie cítila! :) Čo sa však spovedania týka, väčšinou sa spovedám vždy inému kňazovi a v rôznych mestách. Možno by bolo lepšie mať kňaza, ktorý by ma lepšie poznal, no je možné, že čím by ma lepšie poznal, tým menej by som sa mu chcela zdôveriť (asi som trochu čudná, no niekedy je pre mňa jednoduchšie zveriť sa ľuďom, čo ma menej poznajú)... Ďakujem ti a budem na teba myslieť v modlitbách! :)
Anička (12.2.2018 19:07)
Ahoj holky :) potřebovala bych poradit nebo bych byla ráda za vaše názory. Je mi sedmnáct a už to bude rok,co se znám s jedním kamarádem. Už od začátku mi byl velmi sympatický a líbil se mi. Problém byl v tom, že jsme spolu měli v létě jet na tábor a oba jako vedoucí. Taky možná je potřeba zmínit, že je o deset let starší,ale věk mě spíš zaskočil, ale nijak mi to nevadilo. Hlavně kvůli tomu táboru jsem si řekla, že ho budu brát prostě jen jako kamaráda, a v podstatě zapomenout, že se mi kdy líbil. Celkem to fungovalo, ale posledních pár měsíců se ke mně začal chovat jinak, jako bych se mu líbila. Ty pocity se mi prostě vrátily a já teď nevím, jak se k němu mám chovat. Nechci to nějak pokazit....Děkuju za jakýkoli komentář :)
Dorka (18.02.2018 22:26)
V prvé řadě si musíš ujasnit, jakou cestou chceš jít. Jestli chceš být "pouze" jeho kamarádkou, nebo něčím víc. Myslím si, že 17 a 27 let je docela rozdíl. Něco jiného by to bylo, kdyby ti bylo 27 a jemu 37. To byste byli na podobné úrovni, zda chápeš, co tím chci říct (podobnější zájmy, vytyčené cíle, touha po rodině atd.). Ale samozřejmě neříkám, že by to fungovat nemohlo :) A nebo věcem nech volný průběh. Záleží opravdu na tom co chceš, rozhodně se do ničeho nenuť :) Ať se ti daří! :)
Katka (12.2.2018 18:11)
Ahojte, asi budem brať antidepresíva, ale mám na výber. Takže sa najskôr chcem vás opýtať, či s tým už máte nejaké skúsenosti. Ako to môže pomáhať keď nežiadúce účinky sú samovražedné sklony a depresívne myšlienky. Ak by ma to malo privádzať do stavu ešte horšieho ako som mala pred použitím lieku, nevidím v tom význam, len chvíľkový. Ak ste ich niekto užívali alebo poznáte niekoho, tak mi prosím napíšte všetky veci ohľadom toho..Ďakujem. Prajem požehnaný týždeň
© reakce z redakce (13.02.2018 10:26)
Ahoj Katko, zdravíme tě i z redakce. Pokud máš brát antidepresiva, předpokládáme, že ti je doporučil lékař. Radíme promluvit si s rodiči, popř, nějakým dalším odborníkem, který tvým starostem a problémůn porozumí (specializuje se na ně). Myslíme na tebe, ať všechno dobře zvládneš.
Verča (14.02.2018 16:21)
Ahoj, já jsem brala antidepresiva, ale jenom týden. Měla jsem problémy v rodině, proto jsem je brala, předepsal mi je lékař. Nechtěla jsem je, protože mi bylo ještě hůř. Ale díky jedné pani, ktera mi hodně pomohla, jsem to zvladla. Někteří mi řikali, ať jdu k odborníkovi, že mi pomůže s mou situaci vyrovnat, jenže nepomohl mi a proto jsem se obrátila, na jednu paní, ktera mi více rozuměla, než odborník. Já bych tebou, ještě bych nad tím popřemyšlela a zvažila bych to. Držím palce.
Věra Anežka (16.02.2018 15:46)
Ahoj Katko, já beru antidepresiva už hodně dlouho.A sebevražedné sklony nemám.Antidepresiva jsou i proti depresi.Mám s nima zkušenost docela dobrou.Ale pokud je brát nemusíš,tak bych volila nějakou jinou metodu.Ne léky.Léky jsou až jako poslední řešení,když nic jiného nezabere. Přeju ti hodně štěstí.Opatruj se. Věra Anežka
nonym (11.2.2018 22:36)
Jsem zoufalá, proto se s důvěrou obracím na vás. Jarní prázdniny jsem měla strávit se svým přítelem. Moc jsem se na ten týden těšila, ale on se proměnil v peklo.... Prosím pomozte, jste má jediná naděje... (redakčně zkráceno z důvodu ochrany soukromí)
© reakce z redakce (12.02.2018 09:19)
Ahoj anonymko, to je nám opravdu moc líto a popravdě ani se nám nechce věřit, že se něco takového může stát. Na nic nečekej a zavolej nebo jinak zkontaktuj modrou linku důvěry nebo linku bezpečí. Prosím, zavolej jim opravdu co nejdřív, poradí ti. Moc na tebe v redakci myslíme. M. PS: Pokud budeš ještě chtít, můžeš nám napsat na e-mail: redakce@inc.z modrá linka důvěy: http://www.modralinka.cz/?page=ld linka bezpečí: https://www.linkabezpeci.cz/
Maggie (10.2.2018 15:44)
Ahoj holky, je mi 16 a chodím s klukem který má bohužel problem se závislostí na pornografii. Jsme oba věřící a je pro nás důležitá čistota, ale ta závislost je silnější než on. Už dlouho se o to modlíme, ale zatím se nic nezměnilo. Často slyším, že jestli se holka dozví o takové závislosti měla by se ihned s klukem rozejít, ale já cítím že mu musím pomoct. On se chce změnit. Prosím poraďte....mám se s ním rozejít nebo dát mu jěště šanci a počkat??
Maruška (12.02.2018 12:48)
Ahoj, tohle vnímám jako vážnou věc, protože pornografie vytváří dost zkreslené iluze o sexu. Žena v ní vystupuje jako stvoření, které je na světě jen pro potřeby mužů. Je v ní určitá forma násilí (štípání, zacpávání dýchacích cest), ponižování, dominance mužů, předstírané vzrušení žen... Ale realita tomu neodpovídá. Nevím, jestli si ten chlapec uvědomuje, že realita je jiná a taky nevím, jak dlouho už čekáš. Já bych na takovém místě taky nevěděla, co dělat. Asi bych čekala a pokud by se to nezměnilo a já uznala, že mi ten vztah za to nestojí, ukončila bych to.
Dorka (18.02.2018 22:36)
Ahoj, odpovídám hlavně z toho důvodu, že s tím mám osobní zkušenost. Samozřejmě jsme každý jiný, takže to ber spíš obecně :) Můj přítel je nevěřící a také jednou za čas sledoval porno. Já jsem velice otevřená a ráda vím, do čeho jdu. Takže jsem se s ním o tom bavila ještě před tím, než jsme spolu začali chodit. Myslím si, že je nejdůležitější, aby s tím tvůj přítel chtěl opravdu přestat. Neříkám, že je to jednoduché, ale to není u žádné závislosti. A je to třeba běh na delší trať, ale jde to. Můj přítel s tím taky přestal. Kvůli mě více méně hned, když jsme to spolu řešili. Možná by mu pomohlo, aby se soustředil na něco jiného. Našel si nějaký koníček, začal sportovat...? Aby si plně uvědomoval, že to není správné a že ti (vám) to vadí... Držím mu palce! :)
Maruš (10.2.2018 10:57)
Zdravím :) potřebuji poradit. Skoro všichni říkají že Harry Potter je proti Bohu. Jsou tam kouzla ale já si jen myslím že je to jen FANTAZIE.. A přitom se na to ráda dívám.. Ale nevím.. Jaký na to máte názor vy a myslíte si že je to proti bohu? Předem díky moc za názor a za odpověď ;)
Maruška (12.02.2018 12:57)
Tak proti Bohu je třeba i Perníková chaloupka, kde vystupuje Čarodějnice. Nebo Řecké báje. Myslím, že se to může sledovat (jak jinak bychom se učili o smýšlení jiných lidí?), ale nenechat se tím ovládnout. Aby sis kvůli tomu nekupovala repliky košťat, křišťálové koule,hůlky, pláště a lahvičky s kdovíčím, představujícím lektvary, nehrála si na to a nezdobila si tím pokoj. Nevím, kolik Ti je, já jsem v jedenácti čekala na dopis z Bradavic a učila se kouzelné formule, dělala to spousta z nás... je to fakt blbost. Jinak film je moc fajn, dá se z toho vzít víc než jen nekřesťanská kouzla. Líbí se mi třeba Harryho odvaha, vývoj těch postav, přístup ke vztahům, náměty z bájí a originální nápad autorky. Třeba to že ke kouzlení potřebují hůlky v jiných čarodějných filmech není.
B. (20.02.2018 16:02)
Ahoj, jeden exorcista to vysvětloval tak, že např. Herry Potter má hezký příběh, je to hezky zaobalené, ale v jádru obsahuje jisté poselství (vštěpuje Ti názor), že magie je dobrá věc a nemusí se proti ní bojovat. Jenže magie není dobrá. Někdo říká, že neexistuje, ale magie existuje a ti, co ji provozují, nekončí nikdy dobře, protože ti, co spolupracují s Ďáblem, nikdy nekončí dobře. Je to hodně rozsáhlé téma na dlouhou debatu, takže tohle je jen ve zkratce. A osatně, jistě mi dáš za pravdu, že když čteš nějakou knížku/díváš se na film, Tě jistým způsobem ovlivňuje. Rozhodni se podle svého svědomí a snad se rozhodneš správně.:)
Maruška (9.2.2018 18:11)
Holky, máte nějaké zkušenosti s bělením zubů? Nezkoušela jsem to, protože si nechci ublížit, ale třeba ta metoda s živočišným uhlím zní neškodně.
Janča (1.2.2018 21:27)
Prosím ještě na něco se chci zeptat. V poslední době opravdu přemýšlím jestli existuje ta jedna pravá láska.. někdo který je vám "jakoby určený". A jestli vůbec existuje fakt láska taková ta trochu jak z pohádky, protože všude vidím kolem trochu opak.. ano ti dva to můžou cítit jinak, ale i tak není láska jen chtíč?Bojím se že nepotkám tu lásku co nepřestává hořet. A co když budu sama nebo najdu toho špatného? Všechny pozitivní domněnky o lásce jsem teď ztratila. Jak to doopravdy je?
Any (05.02.2018 16:11)
Ahoj, dobře se ptáš ;) Myslíš, že Bůh má přesný plán, jak a co v životě bude, nebo máš i ty nějakou možnost svůj život ovlivňovat? Bůh čeká člověčí odpověď. Zkus si přečíst poslední knížku Orka Váchy (Nevyžádané rady mládeži). A tak to je i v lásce, pravá láska není tak, která se objeví sama od sebe, ale ta, pro kterou jsi ochotná něco udělat. Být sám není špatné, můžeš tak udělat spoustu dobra kolem sebe. Jestli okolo sebe máš nějaké mladé manžele nebo snoubence, zkus se s nimi pobavit. Nebo se ptej rodičů nebo kmotrů na jejich vztah a jak vidí to, na co se ptáš ze své zkušenosti (jestli budou přístupní...).
Maruška (06.02.2018 19:28)
Ahoj Jančo, pokládám si podobnou otázku, a to, jestli je "ten pravý" někdo předurčený nebo jestli je to jen vyabstrahovaný pojem a ten pravý se stane z toho, s kým si vybudujeme pravý vztah. A myslím, že záleží na tom, čemu člověk věří. Kdo věří na toho pravého, čeká na něj, až ho najde. Kdo ne, snaží se dát dohromady s někým volným, kdo mu sedne (třeba přes seznamku). Pokud jde o pohádkovou lásku, myslím, že na Tvé smýšlení má vliv tvůj věk - zkušenosti a hormony. Nevím, kolik Ti je. Já jsem se ve dvanácti letech poprvé zamilovala a považovala jsem to za pravou lásku, protože to poprvé bylo opravdu o citech a ne to dětinské napodobování dospělých. Dnes mi je dvacet a prožívám svůj první vážný vztah (s někým jiným, než moje zamilovanost ve dvanácti). A je moc krásný. Projevujeme si lásku, nevídáme se denně, abychom tomu dali čas a věříme tomu, že se jednou vezmeme. Bavila jsem se se spolužačkou, která na tento typ lásky už dávno nevěří. Nevím, jak svůj vztah prožívá ona. Nevím, jak to prožívá kdokoli jiný, ale taky mi při pohledu na spoustu párů připadá, že jsou jen vedle sebe, aby vypadali žádaní, aby měli s kým spát a fotit se na sociální sítě. Mnozí z nich přestali věřit na lásku po nějaké nešťastné zkušenosti. V pubertě se to stává běžně. Hodně se měníme a tak můžeme rychle začít nenávidět někoho, koho jsme nedávno milovali. Namáme jasné názory a když si je časem vytvoříme, zjistíme, že se v nich neshodujeme se svým protějškem, a tak to brzy skončí. To ale neznamená, že láska neexistuje. A je škoda, že i to spousta lidí v tomto období začne myslet. Myslím, že pravou lásku najde každý až ve chvíli, kdy je na to psychicky vyzrálý a ví co chce. A ten vztah jako z pohádky? Když si ho takový vybudujeme, proč ne? Hlavně je důležité si uvědomovat, že vztah se nehledá, ale buduje.
Janča (1.2.2018 21:21)
Ahoj, jmenuju se Janča a je mi 14 let. Poslední dobou jsem na tom fakt hrozně. Připadám si hrozná, zlá na všchny a když už něco řeknu buď to někoho raní nebo to zní hrozně. Chtěla bych to ovládat, ale jde to šíleně těžko. Chtěla bych na lidi působit mile a ne namyšleně, ale často vážně nemám náladu se usmívat na všechny, moc se nedokážu ovládat, své výbuchy, chování a celkově můj život si pořádně neumím osedlat. Jak tohle na sobě můžu změnit? prosím jestli víte jak mi pomoct tak odepište.
Katule (03.02.2018 17:18)
Ahoj Jani, buď v pohodě, já mívám taková období často... Snaž se na lidi kolem sebe usmívat - nebudou si tak myslet, že jsi namyšlená a občas se zamysli, jestli to, co chceš říct, musí opravdu z tvé pusy ven :)
Jana (08.02.2018 18:52)
Ahoj Jančo, je celkem milá náhoda, že se jmenuju taky Jana a je mi taky 14 let. :-) No nic, k tvému příspěvku. Já tyto nálady mám často. Myslím si, že je to hlavně tím, že vyrůstáme a měníme se. V našem věku byli všichni více naštvaní a pobouření, takže tvá nálada je úplně normální a přirozená. Zkus se třeba každé ráno postavit k zrcadlu, usmát se na sebe a poděkovat Bohu za nový krásný den. Klidně si můžeš založit deníček, kde každý večer napíšeš seznam věcí za co jsi ten den Bohu vděčná. A klidně to mohou být úplné maličkosti nad kterými normálně mávneme rukou nebo si je vůbec neuvědomujeme. (Například můžeš poděkovat za to že žiješ, za své zdravé nohy, za mamku která ti nachystala svačinu, za kamarádku, která si s tebou pěkně popovídala, za učitele ve škole, kteří tě učí novým věcem, za tvou měkkou postel, za počítač přes který jsi napsala tento příspěvek apod.) Taky tento svůj problém svěř Bohu nebo si o tom můžeš popovídat s někým blízkým. Pokud by ti ani něco takového nepomohlo, zkus si večer napsat papírek, co chceš v následujícím dnu zvládnout (např. Aspoň pětkrát se usměju, řeknu kamarádce/mamce, že jí to sluší, pozdravím spolužačku, se kterou se nikdo nebaví, pomůžu mamce z večeří, rozdělím se se spolužačkou o čokoládu, zajedu za babičkou, nakoupím atd.)Přeji ti hodně štěstí v zlepšování nálady!! Měj se hezky, Jana :-)
Věra Anežka (10.02.2018 15:08)
Ahoj Jančo, nejsi sama.Já to mám úplně stejně.Snažím se tomu nepodlehnout.A snažím se na lidech hledat to dobrý.Snaž se usmívat na druhý,kamarády,rodiče.Vždycky si představ že ten úsměv je Ježíš.On se usmíval na druhý.I když ho ve finále zabili.Je to těžký. To znám.Ale na druhou stranu,když se překonáš,tak budeš mít opravdu dobrý pocit.A budeš spokojená,že se ti podařilo se posunout zas o kousek dál.Je to dřina to vím sama podle sebe.Ale jde to.To mi věř.Přeju ti ať se i daří.Opatruj se.Věra Anežka
facebook (1.2.2018 17:38)
Ahoj holky, jsem v deváté třídě a nemám facebook. Poslední dobou pociťuji, že když nemám facebook, nevím spostu věcí(naše třída totiž založila skupinu a řeší tam spoustu věcí a já jsem potom ve škole úplně mimo). Mám si ho taky založit, i když mám strach, protože s tím vůbec neumím?:) Děkuji všem moc za rady:)
Janča (02.02.2018 12:37)
Ahoj, mám facebook a jen mi překáží.. vlastně ho mám jen proto že tam máme skupinu s informaci na spolčo a dramaťáku. Jinak je facebook na nic. Nemusíš si zakládat přímo facebook . Stačí jen massenger kde si ho založíš přes číslo a ne přes fb. Tam tě v pohodě spolužáci najdou a přidají tě do skupiny. Massenger je něco jako whatsaap (jestli znáš a požíváš nebo normálně zprávy přes číslo jen je to lehčí v tom že za to nemussíš platit a najdeš tam lidi lépe, podle jména. Je to sice návazné na fb a je to prostě bezpečnější.
Niky (03.02.2018 15:41)
Myslím, že jsme na tom podobně jsem taktéž v deváté třídě a nemám facebook. Zatím žiju a nijak mi to nechybí, ale na druhou stranu mám taky pocit, že nic nevím... Chtěla bych si ho založit, ale zase se bojím reakce ostatních. Tak jsem jen chtěla, že v tom nejsi sama a snad to nějak dopadne... Držím palce! ;)
Věra Anežka (05.02.2018 15:54)
Ahoj, já osobně také facebook nemám a nijak mi nechybí.Naopak jsem daleko víc v klidu. Nemusím řešit,že nemám kamarády.Že si mě nikdo do přátel nepřidá.A myslím že jsem i daleko svobodnější.Ale záleží na každém jestli facebook chce a bude mít.Nebo ho nebude a nechce mít. Dávám přednost osobnímu setkání.Aspoň nemusím řešit,že někdo má kamarády a někdo ne. Asi jsem ti neporadila.Podle mě facebook akorát bere čas.Přeju ti ať se rozhodněš správně. Věra Anežka
Věštba (05.02.2018 18:03)
Já ho mám a je to zbytečnost . Navíc tě někdo může najít podle polohy .
Maruška (06.02.2018 19:37)
Ahoj, já facebook mám, dost se tam domlouváme se spolužáky nebo ve skautu. Kdysi jsem ho měla zrušený, ale po měsící a půl jsem ho založila znovu, protože ta komunikace mi chyběla. Ale jsem na tom závislá a dost často tam brouzdám z nudy a čtu tam příspěvky, které bych číst nemusela. Třeba stížnosti na důchodce v MHD... (jo, vím, je to blbost). Nemůžu si s tím pomoct. Kvůli té závislosti jsem si nezaložila instegram ani twitter, tohle mi stačí. Ale znám lidi, kteří fb používají jen kvůli těm třídním skupinám, jinak na něj nechodí. Nebo, pokud jde o příspěvky do konkrétní skupiny a fb nemá víc lidí, se založí účet s heslem známým všem a když někdo něco na té skupině potřebuje, přihlásí se přes tento účet.
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11  >>  890
 
 

E-shop
navštivte náš e-shop

 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz