V týdnu od 3.do 9. září proběhla skvělá akce, která mě hodně zaujala. Za prve je to výzva, a to mám ráda - překonávat  nebo alespoň se pokoušet překonávat, samu sebe, hledat své možnosti a překračovat je. Jednu takovou výzvu, kde opravdu zatínám zuby, ještě dělám a tak vám o ní napíšu příště, nicméně Týden bez odpadu je taky slušná výzva. Co myslíte? Dáte to taky?

Pokud jste lovci bobříků jako já nebo jen máte rádi naši Zem, bojujete proti plastům a odpadu vůbec nebo se jen tak chcete, na začátku školního roku, hecnout, nečekejte další rok. Klidně začněte dneškem a uvidíme, jestli budete úspěšní (neúspěšní) podobně jako já.

Pondělí

Prví školní den. Tedy ne pro mě, ale děti se účastní, i když  neradi. Takže soucítím s každým školákem a dokonce i učitelem a jdu si sednout k počítači a přemýšlet nad dalším číslem IN!

Nedávám si magnesku v petce, ale vodu z kohoutku. Chutná nic moc a tak si zítra přinesu citron nebo broskev, na zlepšení chuti.

Rohlíky kupuji do už jednou použitého sáčku, který si nesu z domu.

Dnes mám bod :-).

Úterý

Jdu k zubaři. Na jednu stranu mám strach, protože mám problém, na druhou stranu doufám, že po hodině už žádný problém nebude. Chyba lávky. Člověk míní, zubař mění. Můj zub potřebuje kompletní rekonstrukci, takže za pár dní nashle.

Dnes to na bod asi nebude. U zubaře spotřebované dva balíčky papírových kapesníků. Opravdu se mi nechtělo vytahovat látkový (který jsem si osvíceně dala do kabelky). Sorry! A pak ještě obal od nanuka. Když ledovat tak ledovat.

Středa

Nejprve jsem měla jela jet do Prahy dělat rozhovor, ale naštěstí mě zastoupila kolegyně, protože musím sedět v redakci a hasit požár. Vybouchnul článek do říjnového čísla a já zoufale hledám náhradu. Což není až zas taková sranda.

Oběd si kupuji s sebou do vlastní dózy a zákusek na obalení nervů si nechávám dát na papírový tácek, který se dá zrecyklovat. Tak alespoň něco.

Čtvrtek

Jedu do Brna za naší novu redaktorkou. Jsem připravena na vše. Kelímek na kafe mám svůj, láhev na vodu taky. Svačina, dělaná s láskou už v pět ráno a ovoce ze zahrady, je v kabelce. Teď mě nic nemůže zaskočit. Den proběhl suprově a myslím, že se máte na co těšit. Verča je skvělá holka, co opravdu umí psát a já se už těším, na spolupráci. Odolala jsem brčku v restauraci, MinMitkám v sáčku i čokoládové tyčince balené v plastu a s uspokojením sedám do autobusu. Dávají zajímavý film a tak si automaticky rozbalím sluchátka na jedno použití a …. do háje! Mínus jeden bod. :( To naštve.

Pátek

Dnes to byl náročný den a chystání se na víkendový nákup mi zabral celý čtvrteční večer. Dózy na salám a sýr, tašky a sáčky všeho druhu a sklenici na cukrovinky z obchodu Bez obalu. Nakonec jsem domů ale pár obalů přinesla. Toustový chleba se opravdu těžko přendává do vlastní dózy, aniž by si ostraha myslela, že kradete, nebo takový prášek na praní … :-) takže ústupky byly, ne, že ne. Minerálky jsme si tentokrát odpustili a gumoví medvídci ze sklenice byli zajímavou alternativou. Akorát mě to stálo navíc parkování ve středu města a zmrzlinu na rohu ulice. :-)  Ale co bych pro naší planetu neudělala, že?

Tak týden končí a já mám zase pár zkušeností. Nakonec nemusíme být super zero, ale občas se stačí zastavit a zamyslet se, jestli to nejde jinak. Jestli tu věc vážně potřebujeme.

A věřte že to jde. Někdy pomalu a těžce, ale každý krůček, kousek nevyhozeného plastu a zmačkaného papíru, desáté tričko v modré barvě, které si nekoupíte, má smysl. Oceán je tvořen z jednotlivých kapek a oceán plastů z jednotlivých kelímků a lahví.

Tip pro vás

Příští sobotu 15. září je Celosvětový úklidový den, tak se nezapomeňte zapojit. :-)

Majka St

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.