© redakce (07.10.2013 15:01)
Ahoj, problémy s krční páteří nejsou legrace, snadno si ji zablokuješ a to se potom řeší špatně. Je lépe takovým situacím předcházet. Pokud nemáš možnost navštívit fyzioterapeutku a poradit se s ní ohledně správné techniky cvičení sed-lehů, najdi si jiné cviky na břicho, při kterých nebudeš muset namáhat (ani zvedat) krk a nebudeš zatěžovat krční páteř. Pěkný den přeje redakce! P.

© redakce (07.10.2013 10:46)
Ahoj, v současné době doprodáváme zásoby, které máme na skladě a tričko Evelin černé barvy je už opravdu jenom ve velikostech XL a XXL. Po doprodání zásob plánujeme výhledově obměnit zboží, ale nedokážu přesně říct, kdy to bude a zda ještě budeme kupovat modely Evelin nebo se poohlédneme po úplně jiných. Pokud se ti líbí i nějaké jiné tričko, objednej si prozatím jiný model (dřív, než se tvoje velikost vyprodá). Měj hezký den! P.

© redakce (07.10.2013 09:59)
Ahoj Péťo, tvůj příspěvek nás hodně potěšil - je vidět, že časopis může být i "nadčasovým" a není to jenom osobní pocit nás v redakci, když se líbí i nám (a to nám 25 už všem bylo ;-)). Časopis pro starší slečny bohužel nevydáváme, ale to neznamená, že bys nemohla číst IN! ty. Máme totiž zkušenosti s tím, že časopis čte často celá rodina (od dospívajících dětí přes rodiče až po prarodiče), využívají jej katecheté nebo kněží při výuce náboženství a hodně ho čtou i kluci :) I mezi mými kamarády vysokoškoláky je velká spousta těch, kdo IN! stále čtou. Takže časopis není striktně určen jenom dospívajícím dívkám, i když je tak možná propagovaný a "zažitý". Řada článků je určena i starším, zvláště články o víře. Snažíme se o to, aby IN! byl dobrou kamarádkou právě pro ty, kdo (podobně jako ty) si nemají o otázkách víry atd. s kým popovídat. Takže si IN! klidně objednej, není se vůbec za co stydět. Objednat časopis můžeš buďto mailem na objednavky@in.cz nebo na této webové adrese: http://info.in.cz/#5 Přejeme hodně sil a trpělivosti ve tvé nemoci. A pokud bys měla nějaké další otázky, jsme tady pro tebe. P.

© P. Jan Balík (09.10.2013 07:26)
Pouť, chvíle ztišení, nějaké velké setkání mládeže, to vše jsou chvíle, kdy se snadněji otevíráme Pánu a jeho slovu. To neznamená, že vždy musíme něco zakoušet, pocítit. Ale prostě jsme citlivější pro Boží hlas. Je pravdou, že právě proto je zvykem se na pouti či na setkání vyzpovídat, aby hříchy nebránily příchodu Boha (abychom měli "kvalitní signál"). Chceš-li slyšet Boží hlas, pak se nauč často rozjímat: najdi si takových 15 minut, popros Ducha svatého o pomoc, přečti si kousek evangela a snaž se nad tím zamyslet a rozmlouvat s Ježíšem. Takováto dostaveníčka také otevírají duši Bohu. A pak také pochopíš, že mnohdy Boží hlas nemá nic společného s pocitem, ale prostě vstoupí do člověka. Aby bylo jistě, že jde o Boží hlas, je třeba mít také nějakého kněze, ke kterému máš důvěru a můžeš se sním bavit o svých duchovních pocitech. Může to být kněz na nějakém tobě blízkém centru živtoa mládeže. Tak se pomalu člověk dozvídá ve svém nitru i odpovědi na své otázky. A ta radost nad hříšníkem? Jistěže Bůh má radost, když se někdo, kdo ho opustil třeba na celý život, zase vrátí a celé nebe má z toho radost. Ale má také radost z nás, když jdeme ke zpovědi, vyznáváme třeba i své malé hříchy. Proč? Protože Bůh strašně rád odpouští. Velice rád očišťuje duši od hříchů. Takže i nad námi, i když jsme třeba nebyli nějací raubíři, má nebe radost; vždy, když jsme u zpovědi, se nebe raduje a Bůh je šťastný.

© redakce (07.10.2013 09:40)
Ahoj čtenářko, děkujeme za nádherná slova. V pátek jsem je přečetla celému týmu, který IN! vytváří, na poradě a přála bych Ti vidět šťastné výrazy našich tváří. Pochvala vždycky potěší, a zvláště taková, kdy člověk vidí, že jeho práce má smysl. Ještě jednou velké díky! Přejeme krásné podzimní dny. P.

© redakce (07.10.2013 10:36)
Ahoj hudebnice,z tvé otázky je vidět, že máš dobré srdce, když ti záleží na tom, co prožívá tvoje kamarádka a nechceš jí ublížit. Na tvém místě bych si vzala kamarádku stranou (třeba můžete zajít někam na zákusek nebo až se půjdete projít, případně při společně cestě apod.) a mezi čtyřma očima si s ní promluvila o tom, co prožíváš. Ujisti ji o tom, že si moc vážíš všeho, co pro scholičku dělá a že bys byla moc ráda, kdyby ji nadále spolu s tebou vedla. Také jí řekni, že ji rozhodně nechceš ranit ani jí ublížit, ale že k ní chceš být upřímná a nechceš se přetvařovat. Tak by to mělo v kamarádském vztahu fungovat (občas je potřeba počítat i s nepochopením, ale i to ke vztahům patří a jde o to naučit se překážky společně překonávat). No a potom jí nějak šetrně sděl to, co jsi napsala nám. Že se ti špatně "strefuje" do jejího stylu hraní a jestli byste to nemohly zkusit zatím jenom s kytarou s tím, že budete trénovat zvlášť (mimo setkání scholičky třeba u ní nebo u tebe doma) a ty budeš nahlas počítat doby nebo kývat kytarou do rytmu. Nebo budeš začínat hrát ty na kytaru a kamarádka se s klávesama připojí až v průběhu písničky. Protože k tomu, aby držela rytmus, je určená především kytara. Klávesy spíš podtrhují melodii. Pokud jde o zpěv, mám zkušenosti s tím, že "vyzpívat" se časem dokáže i špatný zpěvák. Alespoň tak, aby jednoduchou melodii zazpíval čistě. Chce to ale obrnit se trpělivostí ;-). Věříme, že tato epizoda vaše kamarádství prohloubí a utvrdí, i kdybyž si to možná kamarádka vezme trochu osobně. Abys tomu přesešla, pořád ji ujišťuj, že to půjde, že to chce čas a že se musíte víc sehrát a víc trénovat (i když tomu možná sama nevěříš, je to tak - žádný učený totiž z nebe nespadl, sama si pamatuju na své klavírní začátky ve schole :). Nedržela jsem rytmus, klepaly se mi ruce a zmohla jsem se jenom na melodii - přesně jako tvoje kamarádka. Kdyby mě tehdy v začátcích někdo zkritizoval, asi by se ze mě za pár let nestala klávesistka jedné z kapel, která hrála na CSM ve Žďáru. ;-) Takže i ty zkus dát kamarádce šanci, ale zároveň jí nemaluj med kolem pusy, když jí budeš falešně říkat, jak je její hraní skvělé, a myslet si přitom něco jiného. Držíme palce a myslíme na vás obě! P.

© P. Jan Balík (09.10.2013 07:24)
Milá tazatelko, celý svět stvořil Bůh z lásky k nám lidem. Ale Písmo nás na prvních stránkách seznamuje s prvními dějinami člověka. Místo toho, aby člověk za své stvoření a za svět Boha miloval, odmítl jeho přátelství. Ve světě je tedy hřích. Jistě, za prvním hříchem lidí stál odpadlý anděl - satan. Ježíš Kristus přišel na svět právě proto, aby nás lidi od hříchu osvobodil. Ale do konce světa hřích bude každého z nás ohrožovat. Kdo se drží Krista, ten je na cestě dobra a tím znovu nalézá krásu stvoření a celého světa. Pokud jsi zvídavá, což je dobře, pak Ti velice doporučuji číst to, co papežové říkají mladým. Právě v tyto dny vychází dvě knihy: Jste nadějí církve setkávání Benedikta XVI. s mládeží - Paulínky, a také ji seženeš na DCM a PAPEŽ FRANTIŠEK: Prosím o přátelský dialog. Praha : Euromedia Group, k. s. – Ikar 2013. Kdo hledá a čte kvalitní texty a rozmluvá o tom s Bohem, ten najde. Ne vždy je hledání odpovědí snadné, ale, kdo takto hledá, ten najde. Ostatně, žalmy a celé Písmo je také o těchto tvých otázkách.

© redakce (04.10.2013 08:15)
Ahoj Ann, musím tě bohužel zklamat. To co se na INshopu nezobrazuje, to nemáme skladem. Je jedno, zdali se jedná o potisk, mikinu nebo cokoli jiného. Navíc, žlutý potisk "Jsem svá", jsme nikdy skladem neměli. Vybírej prosím z jiných potisků a barev, určitě se pro tebe něco najde! ;-) P.

© redakce (03.10.2013 13:48)
Ahoj Nazdárečku ;-), to, co popisuješ, může zažívat v tomto věku řada děvčat. Chápu, že to pro tebe může být hodně nepříjemné. Kluci v tomto věku se tímto způsobem většinou (nemusí to tak být vždy) snaží dívce naznačit, že se jim líbí nebo se snaží zapůsobit na své kamarády (ostatní spolužáky). Ale každý máme nárok na svůj osobní prostor. I ty máš právo spolužákovi jasně říct nebo naznačit, že je ti jeho chování nepříjemné. Určitě bych se snažila tomu spolužákovi říct, že ti to vadí. Řekni mu upřímně, že ti vadí, když se na tebe tak "lepí". Pokud by jeho "obtěžování" nepřestávalo, promluvila bych si o tom s třídní učitelkou, školním výchovným poradcem nebo s rodiči. Držíme palce, ať se ti podaří mu to vysvětlit! P.

© redakce (03.10.2013 08:00)
Ahoj :D, chápu, že to pro tebe musí být hodně těžké. Poznámky spolužáků bolí a v době dospívání dvojnásob. Řekla bych, že je to taková jejich obrana, aby si nikdo nevšímal jich. Protože i oni se v této době srovnávají sami se sebou, a to různými způsoby. Tohle je právě jeden z nich - odvést pozornost od sebe tím, že útočím na druhého. Možná bude stačit, když jim (jí, mu) po podobných poznámkách otevřeně řekneš "Já taky nekomentuju tvoji postavu, tak to prosím nedělej ani ty, není příjemné to poslouchat." Nejspíš potom zareagují zase nějakou "rádobyvtipnou" poznámkou, ale uvnitř si uvědomí, že tě to trápí. Protože si někdy ani neuvědomujeme, že druhého něčím zraňujeme, dokud nám to sám neřekne. A teď už k tomu přibírání na váze: V době dospívání se postava dívek vyvíjí a u některých dochází vlivem růstu také k tomu, že se tělo "nestíhá" zaoblit. Potřebuje prostě čas. Mám kamarádku, která v 15-ti měla stejný problém jako ty. Příliš rychle vyrostla a tělo na to nebylo připravené. Nějakou dobu trvalo, než se jí vytvořily ženské křivky. Dnes má moc hezkou plnou postavu (a myslím, že pro to ani nic nedělala, jenom tomu dala čas). I ty máš dvě možnosti. Buď přijmeš to, že se tvé tělo vyvíjí postupně a obrníš se trpělivostí (i proti poznámkách spolužáků - vždyť některé holky ti možná tvoji postavu závidí a dávají to najevo tímhle dost nevybíravým způsobem). A nebo se budeš i ty sama snažit svému tělu pomoct a rozvrhneš si jídelníček tak, abys přibrala. Pro začátek si můžeš v lékárně koupit Pangamin (jsou to v podstatě pivovarské kvasnice v tabletách, které obsahují hodně vitaminu B a podporují chuť k jídlu). Rozhodně se ale paní lékárnice zeptej na doporučené denní dávkování, protože nic se nesmí přehánět. Dále doporučuju zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na bílkoviny - maso, mléčné výrobky, vejce, luštěniny. Sladkosti nejsou úplně ta nejlepší volba - často totiž způsobí, že přibereš pouze v oblasti břicha, kam se ti uloží tuky a zbytek těla nemá z čeho nabírat svalovou hmotu. Jíst bys měla co nejvíc pravidelně, každé 2-3 hodiny. Také nezapomínej pravidelně pít (ale ne jenom slazené limonády, spíše vodu, čaje, džusy apod.). Ohledně své hmotnosti se také můžeš poradit se svojí lékařkou. Neboj se za ní zajít a zeptat se (třeba i na to, co bys měla jíst) - budeš mít alespoň argument pro spolužáky, kdyby chtěli zase "rýpat". Každopádně jsi ve velké výhodě oproti dospělým lidem, kteří bojují s podváhou, protože máš velkou naději, že se to "spraví samo". Do té doby zkus v modlitbě Bohu říct třeba: "Pane, děkuji ti za to, žes mě tady chtěl takovou, jaká jsem. Prosím, abych se dokázala na sebe dívat tak, jako se ty díváš na mě - jako na krásnou milovanou bytost. Prosím také za spolužáky, aby se naučili mít rádi sami sebe a nemuseli si své komplexy léčit na druhých." Chce to hodně přemáhání a odvahy, ale vnitřně tě to osvobodí. Myslíme na tebe a klidně zase někdy napiš! P.

© redakce (03.10.2013 07:00)
Ahoj M., tvůj dotaz jsme odeslali odborníkovi, proto prosíme o strpení, zodpovězení může trvat trochu déle. Jakmile odpověď obdržíme, najdeš ji ve tady ve vzkazech do redakce. Děkujeme za pochopení a přejeme pokojný den! ;-) P.

© P. Jan Balík (03.10.2013 06:40)
Milá tazatelko, u evangelíků není kněžské svěcení. Proto se jejich kazatelé či faráři mohou ženit a mít rodiny. Jaký je evangelický výklad čistoty a nesesmilníš? Různý. Většinou všichni evangelíci uznávají nějaké hranice, ale pak záleží na sboru a na kazatelovi, jak přikázání vykládá. Někteří podle katolického, někteří přísněji a někteří to vidí naprosto benevolentně. V předmanželské zdrženlivosti se asi všichni shodneme, ale např. v otázce antikoncepce budou rozdíly. Moc Ti přeji, abys ve svém rozhodnutí vytrvala. Lásku je třeba pěstovat a nechat dozrávat. Kdo je ochotný pro čistý vztah něco obětovat, ten se otevírá hlubšímu prožívání lásky. Zdrženlivost před manželstvím má dopad i na věrnost v manželství.

© redakce (30.09.2013 11:06)
Ahoj Báro, na podobnou otázku (čtenářka se ptala, zda je jóga hřích) odpovídal před nedávnem P. Jenda Balík. Jeho odpověď ti ráda zprostředkovávám, snad ti pomůže se trochu zorientovat: Jóga hřích pochopitelně není. To ale neznamená, že je bezproblémová. Proč? Vznikla v prostředí, které nezná Krista. Z toho důvodu je ze začátku zajímavým cvičením, ale postupně uvádí do duchovní cesty, která vychází z úplně jiného pohledu na člověka, svět a Boha než jaký vyplývá z Bible a z toho, co nám řekl Ježíš Kristus. Proto je třeba jogínská cvičení (např. jako fyzioterapii) přijímat s velikou opatrností. Jakmile cvičitel začne kromě cviků vtahovat do komentářů a do svých proslovů nějaké názory na svět a člověka, pak je lépe taková cvičení ukončit. Řeknu to sice velice zjednodušeně, ale rozdíl v pohledu je asi tento: jóga počítá s tím, že zlo je ve své podstatě soustředěnost člověka na tělo a hmotný svět. Veškeré duchovní úsilí člověka tedy vede k překonání tělesnosti a ke spojení se s božstvem. Člověk sám svou silou pracuje na tomto konečném spojení. Člověk se soustřeďuje na sebe a svou cestu růstu. Křesťanství ukazuje nutnost spojit svůj život s Bohem a dosáhnout harmonii těla a duše, a to tím, že se člověk otevře nabídne ze strany Boha a přijme Boží sílu (milost ve křtu a svátostech), se kterou pak spolupracuje. Zlo je odmítnutí Boží lásky. Veškeré duchovní snahy (např. modlitba, ztišení) tedy vedou k dialogu s Bohem. Člověk se soustřeďuje na vztah s Bohem, který se musí projevit na vztahu lásky k druhým lidem.

© redakce (30.09.2013 12:28)
Ahoj lvice Elzo ;-), nedávno jsem slyšela myšlenku, která se týkala právě modlitby a toho, jak vlastně Bohu ne/důvěřujeme. Když se modlíme, vždycky bychom měli za naše prosby dodat "...pokud je to Tvoje vůle." Vždyť v každé modlitbě Otčenáš se modlíme "buď vůle TVÁ jako v nebi, tak i na zemi." Ne "buď vůle MÁ...= jak já chci, aby to bylo. Protože Bůh ví nejlíp (líp než my sami), co je pro nás nejlepší. Jak se říká: vidí i "za roh". ;-) To ale neznamená, aby sis nechala dávat pětky a nesnažila se. Pětka je signál, že je potřeba něco změnit - ve tvém případě třeba styl učení - tipy jak se efektivně učit najdeš třeba v listopadovém IN!u ;-)) Jasně, někdy je příčinou neúspěchu tvoje momentální nálada, chvilkové rozpoložení nebo výsledek ovlivní učitel a jeho přístup k tobě. V takovém případě může být pětka dobrou prevencí proti namyšlenosti. :) Nebo můžeš později poradit kamarádce, která bude mít podobný problém. Víš, život není jenom o pětkách a jedničkách, i když se ti to zatím může tak zdát. V životě přicházejí mnohem těžší a složitější situace - třeba když se budeš modlit, aby se uzdravil někdo blízký a on přesto zemře. Tehdy je těžké hledat v bolesti nějaký větší smysl, Boží vůli. Já se snažím si v takových situacích vždycky vybavit Ježíše na kříži. Měla jeho bolest smysl? Měla. Protože skrze bolest a utrpení přišlo radostné pokračování - vzkříšení. A tak si říkám, že každá moje bolístka i větší problémy vedou k nějakému "vzkříšení". Možná ho neuvidím hned, ale až za ty pomyslné "tři dny" ;-). Tak ti přeju, aby ses učila dívat na každý problém jako na cestu k něčemu hezčímu a většímu. Měj krásný den! P.

© redakce (25.09.2013 12:47)
Ahoj Mirko, asi tě moc nepotěšíme, ale ze zkušeností dívek a žen z našeho okolí víme, že jedinou jistotou je právě make-up (a obnovení jeho vrstvy v průběhu dne). Pokud by tě výrazně červený nos přesto moc trápil, zajdi se poradit k paní doktorce na kožní. A ještě jedno: Někdy (a v době dospívání to platí dvojnásob) vnímáme svoje nedokonalosti daleko výrazněji, než je vnímá naše okolí. Možná, že to s tvým nosem není až tak hrozné a jenom (protože ho vidíš denně v zrcadle) se na něho víc zaměřuješ. Lidé kolem tebe si ho možná ani nevšimnou a ty se kvůli tomu zbytečně trápíš. Zkus se soustředit také na to, co se ti na tobě líbí, už se poznávat a objevovat svoji krásu - vnější i vnitřní. Ať se ti to daří! Myslíme na tebe. P.

© redakce (23.09.2013 20:37)
Ahoj Anne, pokud máš nějaké svědectví, pošli nám ho na mail redakce@in.cz. Do budoucna plánujeme článek o 5. přikázání (Nezabiješ!), kam sebepoškozování spadá, takže bychom svědectví snad použili. Měj se hezky! P.

© reakce z redakce (24.09.2013 08:00)
Ahoj achjo, díky za dotaz. Na našem webu bych ti doporučila přečíst si jeden prima článek, co dělat, když se nedaří, když je prostě den "blbec":) - http://www.in.cz/clanky/pece-o-telo/kdyz-je-den-blbec-nz
x.htm.
Nevím, kolik je ti let, ale pokud jsi zrovna v pubertě, tak změny nálad jsou hodně časté. Někdy je to tak, že by člověk objímal celý svět, tančil a celý září a někdy zase úplně naopak, přesně jak píšeš. A je to někdy pěkná fuška to ustát, to ti věřím. Ale i my dospěláci pořád jenom nesršíme dobrou náladou. To tak prostě je. A já osobně, když si prožiju něco špatného, bolavého, nespravedlivého, tak si pak o moc víc vážím dnů, kdy je všechno v pohodě. PS: Každý den, hned po probuzení, bych rozhodně zkusila dát pravidelnou modlitbu, ta totiž pomůže vždycky. Myslíme na tebe, klidně se zase ozvi. M.

© redakce (18.09.2013 16:14)
Katko, myslíme na tebe a věříme, že na tebe vzpomenou v modlitbě i další holky, které si to přečtou! P.

© redakce (17.09.2013 07:58)
Díky, eMko, za pozitivní odezvu. Taky jsme v redakci rády, že hledáte, že se ptáte, že o víře diskutujete. Znamená to, že vám není lhostejná, což je fajn. ;-) Krásný den! P.