Letní hvězdné nebe, to je něco pro romantiky...Nejen v noci je ale obloha plná zajímavých úkazů. Kterépak to jsou, kdy se objevují a co znamenají?
To je ta chvíle, kdy se obzor zahalí do všech možných barev přes červenou, růžovou, oranžovou až po světle žlutou. Červánky se na obloze objevují zejména ve večerních hodinách nebo po ránu. Sluneční světlo se skládá z více barev, které mají různé vlnové délky. Proto vidíme oblohu modrou - modrá má krátkou vlnovovu délku a za dne se snadno rozptyluje ve vzdušném obalu Země, atmosféře. Během večera, kdy je slunce nad obzorem a jeho svit slábne, musí světlo zvládnout cestu přes objemnější vrstvu vzduchu. Tu lépe překonávají právě odstíny červené a oranžové, které se příliš nerozptylují a snáze procházejí atmosférou. Odrazem těchto paprsků od oblaků vzniká ono kouzelné zbarvení nebe.
Ještě barevnější než červánky je duha, ve které se prolíná šest základních barev - fialová ve vnitřním oblouku, modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená vně. Duha se tvoří lomem světla ve vodních kapkách. Je proto nezbytné, aby byl slunečný den a zároveň deštík, případně lehká mlha. Někdy nevidíme duhu jako celý oblouk s oběma konci u země, ale jen její část - kdybychom se naopak nacházeli vysoko ve vzduchu, mohli bychom spatřit duhu i jako celý uzavřený kruk. V kapce se může světlo odrazit i vícekrát - nám se to potom jeví jako vzácnější, tzv,. dvojitá duha.
Ačkoli je podstatně menší než naše denní a noční lucerny, nedá mnohým astronomům amatérům spát. Řeč je o Venuši, druhé největší planetě naší sluneční soustavy. Nepatří tedy mezi hvězdy, i když na noční obloze ji obvykle poznáváme jako tu nejzářivější "hvězdu". Vzhledem k tomu, jak blízko kolem Slunce probíhá, ji lze spatřit krátce před jeho východem nebo po jeho západu. Odtud také pocházejí její označení Jitřenka a Večernice.
Vstaň jeden den brzy ráno, vyhlédni si vhodné místo (kopec, stráň) a počkej si na východ slunce. Uvidíš, že to bude stát za to!:)
redaktorka Ivana
(časopis IN!dívčí svět)