Určitě tě láká  v létě prožít něco dobrodružného, neobvyklého a vychutnat si volno. Někdy však může úraz nebo dotěrný hmyz prázdniny pořádně znepříjemnit. Jak předcházet těmto trablům a poskytnout pomoc kamarádům, nám prozradil lékař záchranné služby MUDr. Martin Uher.

Co bývá nejčastější příčinou úrazů?

Záleží na konkrétním úrazu. Častými příčinami jsou nepozornost, rychlost např. při jízdě na kole, skatebordu, kolečkových bruslích. Nemalou skupinu tvoří nepozorní chodci a cyklisté. Mnohdy je příčinou vážného poranění, které jinak nemuselo být závažné, podceňování ochranných prostředků a jejich nepoužívání – helmy při jízdě na kole či kolečkových bruslích, pásy v autě.
Podstatné je se nepřeceňovat, že na to mám a mně se to stát nemůže. Většina těch, které ošetřujeme, si myslela, že právě jim se to stát nemůže.

Jaké chyby lidé dělají při poskytování první pomoci?

Základní chybou je, že se raněného „bojí”, mají ostych zjistit, jestli dýchá apod. Druhou chybou je s ním manipulovat, zjišťovat, co ho bolí hýbáním s hlavou, končetinami apod. Třetí chybou je propadnout panice a začít „zmatkovat”.

Jak může pomoci mladá dívka?

První zásadou je nezačít „bláznit”. Pokud pacient krvácí, je potřeba se pokusit krvácení zastavit. V případě zlomeniny končetinu zafixovat, u zlomeniny dolní končetiny by se na ni pacient neměl stavět, už vůbec ne se pokoušet o chůzi. Když si nevíte rady, vždy zavolejte linku 155, dispečerka – zdravotní sestra popíše, co máte udělat. Mohu potvrdit, že ti, kdo se řídili těmito pokyny po telefonu, pomohli zachránit už nejeden lidský život.

Co když se někdo topí nebo kamarád spadne ze skály?

Po pádu ze skály, má většinou pacient těžká poranění. Zásada je s ním výrazně nehýbat, zjistit, jestli dýchá a jestli má hmatný pulz. Ihned volat záchrannou službu a přesně popsat místo, kde se kamarád(ka) nachází.
Do záchrany tonoucího se nepouští ten, kdo by mohl být sám ohrožen (špatný plavec, příliš mladý člověk při záchraně dospělého, ten přivolá pomoc). Raněný se vytahuje v poloze na zádech s hlavou nad hladinou a v mírném záklonu (pokud nedošlo k tonutí následkem úrazu při skoku do vody). Na břehu zjistit, jestli dýchá a má-li hmatný pulz. Pokud ne, začít masáž srdce a případně umělé dýchání z úst do úst. Mezitím rychle kontaktovat linku záchranné služby.

Při bodnutí včelou se projeví alergická reakce (dušnost, zvracení), co s tím?

Ti, kdo o své alergii na píchnutí hmyzem vědí, by měli u sebe vždy nosit tzv. EpiPen (autoinjektor s adrenalinem). Účinná látka se aplikuje píchnutím do svalu (což může zachránit život a téměř to nebolí).
Pokud je reakce nečekaná a nemáme žádné antialergické léky, místo nad vpichem zatáhneme (je-li to možné), a pokud to stav pacienta dovolí, ihned ho odvezeme k lékaři. Je-li stav vážný, volejme tísňovou linku.

Kde se naučíme první pomoc?

Některé záchranné služby jsou ochotné uspořádat kurz první pomoci na objednání. Měli by ho vést lidé z praxe, i postupy v první pomoci se mění, i tady je třeba být „in”. (Pozn. red.: Kurzy pro mladé pořádá např. Český červený kříž: www.cervenykriz.eu)

Jak nahmatat pulz?

Zkus to na vlastním zápěstí – polož ukazovák a prostředník pravé ruky na vnitřní stranu zápěstí levé ruky u místa, kde vedou šlachy (blíž straně, kde je levý palec) a ucítíš svůj tep.

Za rozhovor děkuje Mája (časopis IN!dívčí svět )

Tipy IN na „hmyzáky”

Čím je podráždíš? 

• Pestrým oblečením a vůněmi kosmetiky – do přírody místo voňavky repelent! ;-)
• Sladkosti, sladké pití a otevřené láhve je přímo lákají! Ohánění se probudí i jejich bojovnou náladu.

Když bodne...  Sršeň 

Žihadlo vytáhni, ránu ochladí kostka ledu zabalená do kapesníku.

Včela

Žihadlo uvízne v kůži, opatrně ho vytáhni jehlou nebo nehty, ale netlač na jedový váček, místo opláchni mýdlovou vodou, přilož nakrájenou cibuli, pevně obvaž, uleví i studený obklad.

Vosa

Použij obklad napuštěný octovou vodou a utáhni.

Při bodnutí do krku nebo pusy ihned volej 155.  Otok může zmírnit žvýkání cibule a potírání míst cibulovou šťávou.