Jak žít v dnešní době jako křesťan? Jak být šťastný a zároveň užitečný pro tento svět? Poselství Svatého otce Františka pro 33. světový den mládeže nás inspirovalo, jak správně žít. Doufáme, že i vás.
Citát, nad kterým se papež zamýšlí a má nás inspirovat, je:
Náhlý andělův příchod vyvolal v Marii velké rozpaky. Anděl čte v hloubi jejího srdce a říká jí: „Neboj se!“ Bůh čte i v našem nitru. On zná dobře výzvy, jimž musíme v životě čelit, především pokud se nacházíme před zásadními rozhodnutími, na nichž závisí to, čím budeme a co budeme dělat na tomto světě.
Zkuste se teď zamyslet, co vás trápí, z čeho máte strach. A poté i nad tím, co vám působí radost. Takovou tu opravdovou, vnitřní.
Mnozí z nás máme „podvědomý“ strach, že nejsme milováni, že nás nemají rádi, že nás nepřijímají takové, jací jsme.
A jak na to reagujeme? Snažíme se být někdo jiný. Pokoušíme se přizpůsobit umělým a nedosažitelným standardům. Děláme fotoretuše nejen na fotkách, ale i ve svém životě.
Svůj život ukazujeme přes filtry zabarvené do různých nálad. Skrýváme se za za různé masky a někdy až tak, že se z nás stávají „faky“ – napodobeniny. Překrýváme své vnitřní touhy, sny a opravdový život tak, abychom měli, co největší úspěch.
Mnoho lidí je závislých na laicích a svých virtuálních přátelích. Bojí se, že budou málo oblíbení, že nebudou dost dobří na sociálních sítích, že si jich lidé přestanou všímat. A svou úspěšnost z virtuálního světa přenáší do reality. Podle toho se hodnotí. Jsou ale zaplaveni velkou nejistotou.
Máte také strach z budoucnosti? Otázky které nás trápí: Budeme dost dobří, abychom zvládli školu? Budeme dost dobří, abychom si našli práci? Budeme dost dobří, abychom si našli partnera na celý život?
Každý hledá své povolání a místo v tomto světě. Věřící mohou mít také obavu, že toho Bůh od nich chce nebo bude chtít příliš mnoho, nejistotu, zda budou schopni dodržet sliby dané před Bohem, celý život.
Ve chvílích, kdy zaplaví naše srdce pochybnosti a strach, nastane v našich myšlenkách a pocitech chaos. Jak rozlišit, co je správné? Jak se správně rozhodnout?
Proto vás všechny vyzývám, abyste se podívali do svého nitra a své strachy „pojmenovali“. Zeptejte se takto:
„Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?“ (Mk 4, 40) Tato Ježíšova slova apoštolům nám dávají pochopit, že častou překážkou pro víru není nevěra, ale strach.
Pokud ale v sobě živíme strach, máme tendenci uzavírat se do sebe, zabarikádovat se v obraně proti všemu a proti všem a zůstávat jakoby ochrnutí. Je třeba konat! Nikdy se neuzavírat!
V Písmu svatém nacházíme ve všech možných obměnách výraz „nebojte se“ 365krát. Je to, jako by Pán chtěl, abychom se každý den roku osvobozovali od strachu.
Zvláště u nás křesťanů by strach nikdy neměl mít poslední slovo, ale měl by být příležitostí k vědomému projevu víry v Boha… a také víry v život!
Je tedy zapotřebí ticha modlitby, abychom slyšeli Boží hlas, který se ozývá ve svědomí. On tluče na dveře našich srdcí, jako tomu bylo u Panny Marie, a touží uzavřít s námi přátelství skrze modlitbu, hovořit k nám prostřednictvím Písma svatého, nabídnout nám své milosrdenství ve svátosti smíření, sjednotit se s námi v přijímání eucharistie.
Autentičtí křesťané nemají strach otevírat se ostatním, sdílet s nimi své životní prostory a proměňovat je v prostory bratrství. Nedopusťte, drazí mladí, aby paprsky mládí uhasly ve tmě zavřeného pokoje, kde jediným oknem, jímž hledíme do světa, je počítač a smartphone. Otevřete dokořán brány svého života! Kéž váš prostor a čas zaujímají konkrétní lidé a hluboké vztahy, abyste mohli sdílet autentické a reálné zkušenosti vašeho každodenního života.
Papež František
(úprava pro IN! Majka St)
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.