Víra je oheň a my se máme nechat prostoupit vírou a Boží láskou. A druzí okolo nás mají být Boží láskou zasaženi a toužit Boha poznat.

"Každý je zapáleným polínkem, jímž má oheň prohořet, aby zapálil jiný kus dřeva."

Nedávno jsem dělala rozhovor se Sarah Haváčovou, který si přečtete v květnovém čísle. Sarah je nejen úspěšná herečka, kterou můžete znát z pohádky Škola princů, kde hraje princeznu a princem je Matouš Ruml nebo aktuálně například ze seriálu Bílá Labuť. Rolí má za sebou hodně, jak těch filmových, tak divadelních. Co má také za sebou, je cesta do Fátimy. Poutního místa kde, aniž by to chtěla a hledala – nalezla Ježíše a víru a nový rozměr svého života.

Když jsem si s ní povídala, bylo to, jako když hoří polínko Boží láskou a vy se prostě nemůžete nezapálit také. Uvědomila jsem si, že zažít setkání s Bohem se opravdu nedá naplánovat nebo vynutit. Naším úkolem je hledat a Bůh nám do cesty vstoupí sám.

Pokud máme otevřené srdce, pocítíme jeho přítomnost.

Jak mít otevřené srdce? To se lehce řekne, ale neměla by to být planá slova. Pokud už jsme pokřtění a do kostela občas zajdeme, je určitě cesta skrze církev.

Naše srdce už několik let vnímá Boha skrze mši svatou a svátosti. Jen my lidé občas srdci bráníme být oknem, skrze které proudí Boží láska do našeho života.

Mít otevřené srdce znamená mít je „čisté“. Svátost smíření je svátost, kde můžeme odložit všechna naše pochybení, prosit o Boží požehnání a pomoc. A Bůh nám žehná – kněz to říká jasně: Bůh veškerého milosrdenství ti odpouští hříchy. Jdi v pokoji.

A většinou ten pokoj opravdu pociťujeme. Naše srdce je otevřené a po přijetí Eucharistie se naplní Boží láskou.

Cesta k otevřenému srdci je také přes společenství církve. Různé skupiny - scholy, spolča. modlitební skupiny, setkávání věřící mládeže, tady všude otevíráme Bohu, skrze modlitbu, sdílení a prožívání společné víry, naše srdce. Není to vždy jednoduché. Lidé jsou různí a my se je musíme učit přijímat. Nicméně to vše nás učí lásce k bližnímu, toleranci a pochopení druhých.

Poslední cestou, kterou chci zmínit a rozhodně není tou méně důležitou, je modlitba. Každý má rád jiný styl modlitby. Pokud ti vyhovuje číst (zpívat) žalmy? Oslavuj Boha.

Líbí se ti modlit křížovou cestu – kde nejen, že odříkáváš slova, opravdu putuješ a můžeš vidět scény z Ježíšova života? Vydej se na cestu.

Ticho a osobní modlitba je další z možných modliteb. Buď vytrvalý.

My všichni ať jsme vytrvalí v modlitbě a naše srdce je otevřené Boží lásce, která v nás bude hořet.

Majka St

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.