Původní příspěvek:
Ahoj Radko. Mě teda není 15+ je mi14 ale to asi nevadí. Měla jsem s tím taky problém. Ve 12 letech to začalo. Prostě jsem si na tom utvořila závislost. Nevěděla jsem že je to těžký hřích. Masturbace je opak lásky a myslí jenom na sebe. Když jsem se to dozvěděla hned jsem si domluvila zpověď a u zpovědi jsem to vyznala takto: Porušila jsem 6 přikázání sama na sobě. Po zpovědi jsem se snažila se toho zbavit vydržela jsem pár dní ale pak přišla chvíle pokušení a všechno začalo na novo. Bylo to strašné cítila jsem se strašně. Rozhodla jsem se že s tím musím bojovat. Ve třinácti letech jsem s tím úplně skončila. Mě k tomu pomáhalo že když se mi zachtělo to zase udělat tak jsem šla dělat něco co mi pomůže se odreagovat. Tak třeba: šla jsem napsat kamarádce, běhat, vytřela jsem pokoj, umyla okna, nebo jsem udělala prostě nějakou domácí práci. Je jedno jakou hlavně že na to přestaneš myslet. Když venku prší můžeš otevřít okno a zacvičit si nebo zatančit a nebo taky můžeš jít ven. Může taky pomoct vybarvovat nějaké omalovánky, stavět puzzle, plést, šít, háčkovat, vyšívat nebo nějak jinak zaměstnat ruce. Taky tady v diskuzi někdo psal že mu hrozně moc pomáhá udělat si tabulku a tam si psát jestli jsem se dne překonala a nebo ne. A taky psala že když se jí zachce zase to udělat tak si na tu tabulku vzpomene a hned to zažene myšlenky na tohle. Mě přijde že to je docela chytrý nápad že by ti to mohlo pomoct. Můžeš to zkusit. Kdyžtak ten příspěvek najdeš o dvě, tři nebo čtyři stránky dál. A psala ho \" Bojovnice\" . A taky ještě jestli jseš věřící ( a pokud jsem správně pochopila tak asi jo, protože jinak bys to neřešila) tak si vzpomeň na to že i když se cítíš strašně smutná, nepochopená a zbytečná věz že to není vůbec pravda. Každá z nás se tak občas může cítit. Jsi krásné Boží stvoření a Bůh té z lásky vykoupil. Šel na kříž i kvůli tobě. A Bůh nás nikdy neopustí. Jemu se vždycky můžeme svěřit se svými problémy a bolestmi. On nás vyslyší a udělá to tak jak to pro tebe bude nejlepší. I když to možná teďka tak nevypadá, bude to lepší. Můžeš se za to modlit aby si dokázala přestat. Neboj se vyznat to u zpovědi. Úplně chápu že se stydíš a bojíš co ti pán farář řekne ale on ti s tím může jedině poradit. A když své hříchy říkáš kněží říkáš je vlastně Bohu. Bůh ti sice vidí do srdce a ví co jsme udělali, ale chce abychom si to uvědomili a litovali toho a prosili o odpuštění. Bůh nám odpustí ale musíme svých hříchů upřímně litovat. A kdyby si znova začala tak zkus všechny věci co pomáhají znova. Chtěla bych tě povzbudit. Nikdy se nevzdávej. Je to strašně těžké s tím bojovat ale když se budeš snažit a posilovat svou vůli tak to zvládneš. Věřím že to zvládneš budu se za to modlit a kdyby si potřebovala tak klidně znova napiš. To zvládneš!
Přezdívka (jméno): Anča
|
