Původní příspěvek:
Ahoj, takové to srovnávání a nespokojenost se sebou k dospívání bohužel patří a můžu Tě ujistit, že v tom rozhodně nejsi sama. I já se dost často srovnávám s holkama okolo, taky mi někdy vadí, že jsem malá nebo že mi třeba nejde tak dobře matika jako mojí spolužačce. Tak co s tím teda dělat? Musíme si uvědomit, že každá jsme jiná a že kdyby byli všichni stejní, svět by byl nuda. Navíc každou z nás stvořil Bůh a když nás takto stvořil, tak nás takové chtěl. Každá máme v životě nějaký úkol a dostaly jsme od Boha právě to, co k tomu budeme potřebovat. Ano, z vlastní zkušenosti vím, že se to lehce říká. Určitě si zkus někam napsat, v čem jsi dobrá, tvé dobré vlastnosti a třeba i něco, co se ti někdy povedlo atd. Pak si to někam vystav, ať si to můžeš přečíst vždy, když půjdeš kolem. A určitě si zkus každý večer zapsat, co se ti ten den povedlo. Nesmýšlej o sobě negativně, ale naopak pozitivně ... vždyť jsi milovaná Boží dcera!!! Pokud máš dobrou kamarádku nebo někoho blízkého, komu věříš, zkus se jí/ho zeptat, co má na tobě rád, za co si tě váží. Nebuď sama a zkus být více s druhými, pomáhej jim, uvidíš, že se najednou budeš cítit potřebná a začneš se mít i víc ráda. Uměj si udělat i čas na sebe, pokud se ti něco povede, kup si odměnu a určitě svěř vše Bohu, on vi o všech tvých radostech i starostech a taky přesně ví, jaký plán pro tebe připravil. Neboj se, držím palce !!! A závěrem ... před par dny se mi do rukou dostala úžasná knížka: ,,Milované princezně’’ (autorkou je Sheri Rose Shepherd) a moc doporučuji k přečtení.
Přezdívka (jméno): Eli
|
