Původní příspěvek:
Ahoj holky,
chtěla bych se vás všech zeptat a znát vaše rady a pohledy na situaci, s kterou se určitě potýká víc lidí. Stává se, že ve škole, ve třídě vám nemusí všichni vaši spolužáci sedět. Se všemi vždy dobře vycházím a jsem na lidi milá, i když si s nimi zrovna nerozumím, kvůli jiným zálibám, pohledům na různé situace, humoru, kterému nerozumíte, nebo mu zrovna neholdujete...S takovými lidmi by si člověk řekl, že se nemusí bavit. Zkrátka postačí jen zdvořilostní fráze a dále se budu zdržovat ve společnosti lidí, mě příjemnějších. Ne vždy je to ale tak jednoduché. Představte si, že zrovna s takovým člověkem máte 4 roky jezdit stejným autobusem do školy i ze školy a pak ještě sedět vedle něj celý den ve školní lavici. Snažím se vést normální konverzaci, ale zároveň je to dost těžké bavit se stále o stejných věcech, jako je: počasí, škola a co dnes budeš dělat? Za první je trapné mluvit stále o stejných věcech a témata už docházejí, takže přijde trapné ticho. Jiná témata mě nenapadají, protože nechci zacházet příliš do soukromí. Přeci se nebudu otvírat v podstatě cizímu člověku, který je mi absolutně nesympatický. O čem by jste se bavily vy, popřípadě, jak jinak by jste situaci řešily? Díky moc, budu vděčná za každý názor. :)
Přezdívka (jméno): Rampepurda
|
