Původní příspěvek:
Ahoj :(. Jsem třetí dítě ze 4 a je mi 15. Mám babičku, ale ta mi hrozně leze na nervy. Mého bráchu (12 let, tudíž je nejmladší) se i zdá, že chce rozmazlit, ale mě ne. Když u nás zrovna je, tak nás chodí kontrolovat, vyztýkat, že se neučím, ale že jsem na počítači, že jdu spát pozdě. A každý večer chodí nahoru a jde za bráchou a při tom říká. Já se jdu pomodlit s Vojtou. Někdy nás při zve taky, ale spíš nás nezve. Za mn ou nikdy nepřišla a neřekla mi, že se jde se mnou pomodlit. Nikdy.... Každý den, když Vojta přijde ze školy. Tak říká: "Pojď, udělám s tebou ukoly, naučím se stebou a pak spolu přehrajem na harmoniku." JE MU 12!!!!! A je v 6 třídě na gymplu!!!!! Měly by ho nechat at se osamostatní..... Tohle není dobrý. Jasně, chápu. kdyžmě bylo 9 tak jsem ráda dělala ukoly s někým, ale ve 12?!?!?!?!? To je moc. Někdy se mi, že nám chc nahradit mamku. Ale já chci mamku, a ne ji! Jáji máum ráda, ale někdy mi opravdu leze krkem...... Kdyby jste jen tak věděly, jak mě to trápí, jak mě to štve, jak mě mrzí, že se ke mě takhle nikdy nechovala. Jak mije líto, to co jsem ji dělala. Tím nemyslím, že jsem ji nějak mučila, ale znáte to. Puberták jsem. Takže furt na někoho křičím, hádám se.... A babičku to někdy chytne.... Co mám dělat? Ja ani nevím, na co se chci ptát.... Asi jak v ní hledat dobré věci, jak na ní nebýt zlá, jak si na ni zvyknout. Ale jestli budete chtít abych si s ní promluvila o tom, proč se ke mě takhle nikdy nechovala, nebo proč rozmazluje bráchu = > tak to ani náhodou.... To po mě nehctějte. Mamka říká, že babičku máme nechat být. Prý je to ve stáří těžký, tak se k ní máme chovat slušně a nechat at se k bráchovi takhle chová.
Tak jsem Vám to snad docela ujasnia jak to u mě chodí a doufám, že mi nějak poradíte. Děkuju a mějte se :)
Přezdívka (jméno): Tess
|
