Původní příspěvek:
Ahoj holky. Prosím, poraďte... Na konci prázdnin jsem byla pryč. Nevím, jestli jsem se tam nějak změnila, ale po návratu mi příjde, že mě moc lidí neposlouchá, nezajímám je... a navíc, když jsem se vrátila, dozvěděla jsem se jednu věc, která mě hodně mrzí a jsem z toho smutná. Pořád na to musím myslet i když vím, že bych neměla, protože se tím nic neudělám. Nemám na nic náladu. Rodiče jsou na mě najednou "hrubší", jako kdybych něco špatnýho dělala, ale já nevím co. Vědí, co se mi stalo. Ale myslí si, že mě to ze dne na den přejde nebo co. I ve škole mám pocit, že si mě nikdo nevšímá. Chtěla bych ostatním dělat radost, třeba jen úsměvem, ale jsem smutná tak mi to nejde. Takže na konec ve třídě se mnou nic není, doma jsem drzá a otravná a mám pocit, že nemám žádnou kamarádku, co by mě pochopila nebo podržela, i když je to třeba jen pocit. To trápení se netýká ani rodiny, ani kamarádů, ale dost mě to trápí. Měl to tak taky někdo? A co s tím? Potřebuju se s tím někomu vypsat... Děkuju a hodně štěstí ve škole.
Přezdívka (jméno): Qwendy
|
