Původní příspěvek:
Ahoj anonymko,
já ti úplně rozumím. Myslím si, že už 5 let je dlouhá doba natož 7.. Pak pokud se ti dva nevezmou a neposunou svůj vztah zase dále, tak je velká pravděpodobnost, že to vztah neunese a rozpadne se. Tím nikoho nenavádím k předmanželskému sexu! Spíše bych asi nezačínala s někým chodit moc brzo a pak když jsme spolu už dva, tři, čtyři nebo dokonce více let šťastni, toužíme po sobě, a myslíme to vážně, uděláme vše pro to, abychom se mohli vzít. Jinak je to jen trápení. Já se svým dnes už manželem chodila tři roky a poté byla svatba. Vím, že o moc déle bychom nevydrželi. Asi bych ani nebyla tak silná jako ty a spíše podlehla a potom litovala. Ještě chci říci, že ještě studuji VŠ a taky to nějak zvládáme. Se svatbou bych nečekala na ideální podmínky, protože ty nebudou nikdy.
Chápu tvou bolest. Říkáš si, že kdybys nebyla tolik \"tvrdohlavá\" tak jste spolu mohli šťastně být i teď. Možná závidíš té, se kterou je nyní. Ale chci tě povzbudit. To co jsi udělala nebylo špatné. Bůh určitě ocení, že jsi se kvůli čistotě vzdala toho na čem ti záleželo. A do tvého života přijde kluk, který ocení to, jaká jsi.
Mám z tebe radost. A moc ti přeji abys byla šťastná. A prosímtě, stejně jako tehdy, ani příště neustupuj, ale bojuj :)
Přezdívka (jméno): rud
|
