Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

Diskuse - Do redakce

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k posílání připomínek, nápadů, reakcí a dotazů týkajících se časopisu, redakce nebo vydavatelství. Pro otázky jiného typu je určena samostatná rubrika Poradna.

Vložit nový příspěvek nebo dotaz - do redakce

Strana: 1  <<  58 59 60 61 62 63 64 65 66  >>  620
:-D (26.3.2013 20:31)
ahoj IN! mám dotaz. moc ráda bych jela na setkání čtenářek , ale vy v časopise píšete, že podrobnosti najdeme na FB. ale já FB nemám, takže se tam nemůžu kouknout. dáte teda nějaké informace i na stránky, prosím. věřím, že nějaké základy budou i v dubnovém čísle, ale kdybychom si měli něco reservovat, tak ať o tom vím. děkuji moc!
© redakce (27.03.2013 13:24)
Ahoj, informace o setkání najdeš kromě FB také na našich webových stránkách nebo přímo na stránkách setkání www.setkanictenarek.in.cz Takže nemusíš mít obavy, že by se k tobě nedostaly. Hezký den! ;-) P.
:-/ (26.3.2013 16:34)
ahoj IN!, opravdu už nevím, co mám dělat, proto jsem se rozhodla napsat vám... chodím na střední školu, do prváku... a zatímco na základce jsem měla na vysvědčení max. dvě trojky, tak teď, na střední jsem měla v prvním pololetí tři čtyřky a teď zatím propadám ye dvou předmětů.... na základce jsem se nemusela skoro vůbec učit, teď se učím skoro každý den, ale dopadne to stejně, jako bych se na to ani nekoukla.... prostě to nezvládám... ale rodičům to je jedno... ti řekli, že takhle se na žádnou vysokou nedostanu, a ať si to hodlám spravit, že musím mít na vízo nejhůř trojky.... ale oni to prostě nechápou!!!! vždyť na základce jsme s fyzikou problémy neměla, a teď najednou za pět!!!! a ta druhá pětka mi vychází z němčiny... jsem totiž ve třídě jediná, kdo se německy učí první rok-ostatní už NJ měli i na základce...ale učitelka mě známkuje jako kdybych se německy učila stejně dlouho, jak ti ostatní, někdy mi přijde, že snad i hůř... ale když se někdy zeptám, jak má třeba nějaká ta věta být, tak mě odbyde, že to už mám dávno umět... sehnala bych si nějaké doučování, ale nějak se mi to nedaří... a rodiče mi pořád opakují, že prostě očekávají nejhůř trojky....ale vysvětlit si to nenechají, několikrát jsme se kvůli tomu s nimi i pohádala... já vím, chtějí pro mě to nejlepší, ale to se jim to kecá, když sami mají jen učňák...opravdu nevím, co mám dělat... prosím poraďte....děkuju... :)
© reakce z redakce (27.03.2013 11:13)
Ahoj, díky za dotaz. Úplně tě chápu. Už jenom přechod ze základky na střední je velká změna, a chvilku to trvá, než si člověk zvykne na nové učitele, jiné zvyky a také daleko větší nároky. Vzpomínám si, že když jsme přecházeli dokonce ze 4.třídy z vesnice do města, byl to pro nás pořádný šok, a známky šly dolů...ale potom jsme opět přešli z 5.do 6. na jinou školu, a to už nám nevadilo, a dětem, kteří přecházely poprvé až z 5.třídy, zase vadil tento další přestup. Proč? Protože to bylo poprvé a musely si taky zvyknout na jiný režim, styl učení atd...Na konci šestky už jsme na tom byli všichni podobně, a známky se začaly opět vracet do normálu. Víš, každý přestup je těžký. Je to změna, a každý ji prožívá trošku jinak. U té němčiny je to těžký oříšek. Nestálo by za to, si s paní učitelkou promluvit? Víš, možná ani neví, že s tím máš takové problémy a domluvíte se spolu na nějakém doučování...A uvidíš, že až přijdeš na systém učení, který ti bude nejvíc vyhovovat, zase se všechno obrátí k lepšímu. Pokud chceš, mrkni na web do rubriky Láska a vztahy, podrubrika Škola, možná ti tam nějaký ten testík pomůže. Myslíme na Tebe. Marie
Veru (25.3.2013 19:13)
Můžu se zpovídat z věci o které vím, že ji zase udělám znovu?
© redakce (26.03.2013 20:26)
Ahoj Veru, samozřejmě, že ano. Jsme slabí lidé a většina z nás opakuje stejné hříchy stále dokola. Bůh nám naštěstí nabízí nekonečně mnoho příležitostí k odpuštění, pokud hříchu litujeme a chceme se nechat očistit. Ale pozor! Je rozdíl mezi situací, kdy se jdeš zpovídat z určitého hříchu a chceš se polepšit, změnit, dáš si určité předsevzetí ( i když třeba víš, že je to závislost, se kterou bojuješ a že jsi do ní už několikrát spadla, ale přesto chceš bojovat - např. kouření, masturbace apod.) a situací, kdy se jdeš z něčeho zpovídat, ale nemáš žádnou snahu s tím začít něco dělat (příklad: pokud dívka např. užívá hormonální antikoncepci a žije intimně se svým klukem, vyzná to ve zpovědi, i když předem ví, že s podobným stylem života nehodlá přestat, přijde domů a znovu si vezme "prášky", jaký měla taková zpověď smysl?). Pokud se ale vyznáš upřímně a po nějaké době "tu věc" znovu uděláš , neboj se (a pokud jde o těžký hřích) znovu přistoupit ke svátosti smíření. Klidně i druhý den. Není na tom nic divného, je to běžný způsob boje se závislostí. Uvidíš, že se postupně začnou časové intervaly mezi jednotlivými svátostmi smíření prodlužovat. Ať se ti ve tvém boji daří! Přejeme dobrou zpověď a radostné prožití velikonočních svátků! :) P.
čtenářka (25.3.2013 18:24)
IN! mám dotaz, když jsem v listopadu soutěžila o parfémy a poslala jsem vám do 30. 11. 2013 platbu na další rok, už byla tato soutěž vyhodnocena nebo ne? a když se sem nedal uvést email ani nic podobného, tak se to počítalo nebo ne? děkuji za odpověď.
© redakce (25.03.2013 19:11)
Ahoj, listopadová soutěž byla vyhodnocena už v prosinci. Holky, které jsme vylosovali už ceny (parfémy) obdržely. Zkus štěstí v nějaké další soutěži, nemusí to být zrovna o předplatné. Třeba se nějaké ceny dočkáš i ty ;-) Držíme palce! P.
E. (24.3.2013 20:58)
ahoj IN! já mám takové své trápení. pořád kolem sebe slyším, jak někde někdo někoho přepadl, znásílnil, bodl nožem, a to i slečnám jako jsem já. mám z těchto věcí strach. a i když už jsem velká, tak jsem v tomhle směru bezradná. mám strach chodit sama ven, do města, do ulic, kde je málo lidí! modlím se za to u Boha, je to moje každodenní modlitba, ale já mám opravdový strach! je toho na mě opravdu moc. nevím, co bych třeba měla udělat, kdyby se mi něco takového stalo. jak mám přemoct strach. já mám třeba i sny, že mě někdo přepadl. prosím vás o radu. prosím i třeba P. Jana Balíka! jak se modlit a jak tomu předejít. děkuji předem za odpověď.
© P. Jan Balík (26.03.2013 10:40)
Milá E., strach mívá někdy každý. Strach je takové varování, aby se člověk zbytečně nevystavoval nebezpečí. Prostě je to taková záchranná brzda. Projev sebezáchovy. Ovšem, dnes se strach zesiluje díky mediálnímu zpravodajství. Místo toho, aby Nova ve zprávách pohovořila o rodině, která překonala nemoc dcerky a že tamhle se našel někdo dobrý, který vrátil ztracené doklady, hovoří se jen a jen o průserech, zlodějnách a přepadeních. Tak vědomě stresují lidi a vhánějí je do strachu, obav. Proč? Stresovaní lidé se totiž snadněji manipulují. A pak, zprávy nejsou nic jiného, než nekonečný seriál, u kterého je třeba udržet lidi, aby si poslechli především reklamu před a po. Co tedy dělat? a) Uvědomit si, že se dnes hovoří spíše o tom zlém, než o dobrém. Nenechat se stresovat zlem. Na světě je přeci více dobra než zla. Ale zároveň být opatrná. Hezké, mladé děvče by mělo mít určité návyky, aby se zbytečně nevydávalo nebezpečí. V kabelce mít nějaký sprej na obranu. V noci se vyhnout temným a osamělým místům. Večer nechodit po tiché ulici v klapajících botech. Prostě mít určité návyky, které tě mohou ochránit v případě, že by tě někdo opravdu obtěžoval. Někdy je pak nejlepší prostě utéct. Popovídej si i s dalšími ženami, jak se chrání, co pro svou základní ochranu dělají. Špatní lidé se vyskytují vždy. Ale není jich zase až tolik. b) Máš-li strach, popros vždy anděla strážného, ať jde s Tebou. On Tě ochrání. Choď vědomě s ním. On s Tebou je a rád vezme na sebe službu, o kterou ho prosíš. Nakonec jsme všichni v rukách Božích, které jsou laskavé, milující a něžné. Proto je v Bibli tolikrát napsáno: Nebojte se! Jednoduše řečeno. Strach máme. Ale je důležité, abychom ho dokázali vnímat, ale nežili v nějaké stísněnosti, mučivých obavách. Takový mírný strach, který ovládáme, a který nám někde v hloubi připomíná, že se nemáme vystavovat zbytečnému nebezpečí, je OK. Každý má tu svou hranici strachu nastavenu. Jeden se moc nebojí, druhý je více bázlivý. A oba dva typy lidí se musí učit žít. c) Pokud bys měla i přes tyto rady nějaký mučivý a dlouhotrvající strach, který se nedá ovládat, pak by asi bylo třeba poradit se s dobrým psychologem či zkušeným knězem. PS. A sny? Nech je být. Je jasné, že se ti zdá o tom, o čem často přemýšlíš. Přemýšlej třeba o tom, jak bys chlapa praštila, kopla atd. Pak se ti možná bude zdát o tom, jak vítězíš nad surovcem:))
Verča (24.3.2013 17:44)
Ahoj, chci se zeptat, neplánujete další plakátový speciál? díky za odpověď :-)
© redakce (25.03.2013 07:27)
Ahoj Verčo, plakátový speciál zatím v plánu není. Pokud by byl, objeví se informace v dostatečném předstihu. Hezký den! P.
Tin (24.3.2013 15:59)
Milá redakcia, jedna Vaša čitateľka poslala svoj mail pre Tin, poslali by ste mi ho, prosím? Ďakujem veľmi pekne!
© redakce (25.03.2013 07:58)
Ahoj Tin, mailovou adresu ti rády pošleme, ale musíš nám napsat do redakce svůj mail - stačí sem do vzkazů, zveřejňovat ho nebudeme. P.
anonym (24.3.2013 10:33)
Dobrý den,včera jsem se dívala na jeden blog a tam do komentáře někdo napsal něco s čarodějkama,popelem a ďáblem a že umřu,pokud to nedám na jiný blog (bylo tam napsáno doslova UMŘI!!) Znělo jako zaklínadlo nebo něco... Já normálně na podobné věci nevěřím,ale teď nevím proč se bojím:( Poraďte mi prosíím.Děkuju P.S: Já jsem to dál neposlala
© P. Jan Balík (26.03.2013 10:35)
Milá tazatelko, všechny takovéto zprávy jsou hloupost nad hloupost. Autoři jsou buď psychicky nemocní nebo zneužívají lidskou dobrotu či těží z lidské naivity. Takže, takové zprávy je nejlepší vůbec nečíst. Je to škoda času. A máš-li nyní nějaké obavy, řekni to andělu strážnému ať Ti pomůže a už se tím nezabývej. Nakonec jsme všichni v rukách Božích, které jsou laskavé, milující a něžné.
Miriam (23.3.2013 21:11)
Milý IN! ,když máme nového papeže, budete mu také posílat ukázková čísla jako Benediktovi???? Jinak jste supr časopis.
© redakce (25.03.2013 07:56)
Ahoj Miriam, Svatému otci určitě pošleme blahopřání a přání od redakce i čtenářek, stejně jako ukázkové číslo. ;-) P.
:-( (22.3.2013 16:29)
Mám někdy takové dny, kdy mi život příde úplně beze smyslu. Všechno se najednou bortí :-( Ten kluk, co se mi líbí, mě stejně nikdy nebude chtít a nic mi nejde, nechce se mi modlit, chtěla bych brečet, ale to taky nejde. Prostě je všechno najednou na houby. Před ostatníma doma hraju, jak jsem v pohodě, ale nejsem, jen nechci, aby se ptali co mi je, protože ani já to pořádně nevim. Všechno a všichni mě najednou štvou a i já jsem úplně bezvýznamná
© redakce (25.03.2013 07:47)
Milá..., pokud je ti mezi dvanácti a šestnácti lety, není třeba se těmito stavy znepokojovat. To, co prožíváš, je ve tvém věku úplně normální. Zničehonic přijde změna nálady, přepadnou tě pocity vlastní bezvýznamnosti a neschopnosti. Když se člověk začíná měnit, pracuje hodně psychika a tohle všechno k dospívání patří. Není to nic špatného, negativního, když najednou nevíš, proč se ti chce brečet, smát, jsi naštvaná. S postupujícím věkem tyto nálady odezní a ustálí se. Snaž se jim nepoddávat, pořád si připomínej, že jsi skvělá holka, i když ti to přijde v té chvíli jako hloupost. Zkus se něčím zabavit, i když se ti nechce. Ideální je jít třeba někomu pomoct (vždycky je dost možností), díky tomu na chvíli zapomeneš na sebe a na své nálady. Myslíme na tebe, přejeme krásné svátky! P.
Malina (22.3.2013 16:21)
Dobrý den, mám takový dotaz: myslím si, že Bůh není zlý ani vzteklý ani přísný. Kdyby byl, přece by nám neposlal svého syna, ne? Ve spostě žalmů se zpívá o tom, že se máme bát Hospodina ( blahoslavený je ten, kdo se bojí Hospodina). Ale já se Boha prostě bát neumim. Je to přece můj táta, já ho miluju, jak se mám někoho, koho miluju, bát? Myslela jsem, že se máme bát hříchu a Ďábla, né Boha. Pro mě je Bůh ten, kdo mi každý den pomáhá, zvedá mě když už nemůžu, dává mi odvahu a sílu, neumím se ho bát. Mám se to učit? Mám se ho bát? Ještě bych chtěla poděkovat panu páteru Janu Balíkovi a redakci: Děkuju, že nám odpovídáte ikdyž máte hodně práce. Děkujem!!!
© redakce (23.03.2013 22:15)
Ahojky Malino, to je moc dobrá otázka! Je fajn, že se o svou víru zajímáš a chceš se něco dovědět. Pokusím se vysvětlit, jak to s tou bázní / strachem je. Bázeň Boží je jeden ze sedmi darů Ducha Svatého. Rozhodně ale neznamená, že se máme Boha bát tak, že se budeme třást strachy a schovávat se, když něco provedeme, v obavách, že nás potrestá. To by bylo špatně a sama to cítíš. Bůh je láska a láska a strach nějak nejdou dohromady. Bázeň Boží = úcta, obdiv. Ne strach. Když o někom vím, že je opravdu mocný a silný, ale má mě rád (že je milující táta), tak ho respektuju a vím, že kdyby zasáhl, každého mého protivníka srazí k zemi. Důvěřuju mu a neposmívám se mu, nezmenšuju různými řečmi jeho velikost a sílu... Strach mám naopak z toho, o kom vím, že je mi schopný ublížit. A to Bůh, dobrý táta, nedělá. Takže se rozhodně nemusíš učit Boha bát, ale mít k němu úctu, mít respekt z jeho velikosti, všemohoucnosti. Dar bázně Boží si můžeš i vyprošovat v modlitbě. Vážíme si tvého poděkování, potěšilo nás. Přejeme ti dobré prožití velikonočních svátků! ;-) P.
Katka (22.3.2013 15:42)
Dobrý den, prosím potřebovala bych poradit. Vím, že mi to nemůžete vysvětlit, ale moc často mě napadá ta otázka, proč by měl být na začátku právě Bůh. Vím, že to nikdo neví, ale strašně mě ta otázka trápí. Třeba i při modlitbě se ptám: ,, Pane Bože je to největší štěstí,že jsi byl jen ty, ale proč jsi byl právě ty?". Strašně mě štve, že na otázku proč se nedá odpovědět. Na žádnou otázku proč není nikdy úplná odpověď a vím, že ani vy mi jí nedáte, jen prosím nějak pomozte s tím nějak bojovat a zvyknout si na to. Děkuju Katka
© P. Jan Balík (25.03.2013 07:24)
Milá Katko, proč by měl být na začátku všeho Bůh? Stačí používat svůj rozum a přemýšlet. Lidé ve všech kulturách vždy vnímali, že nějaký bůh musí být, protože nic nevznikne náhodou, a proto ani náš svět náhodou nemohl vzniknout. Do lidského srdce je tedy vepsána jakási tesknota po tvůrci. Celý svět, který nás obklopuje svědčí o existenci původce, stvořitele. Krása světa, jeho uspořádanost ukazuje na původce. (Řím 1,19-20). Sám člověk má v sobě touhu po kráse, dokonalosti, radosti, lásce, štěstí... Kde se to v něm vzalo? Do srdce člověka vložit tyto touhy sám tvůrce; ve svém důsledku tyto touhy dokladují neustálou lidskou touhu po Bohu, který je zdrojem každé touhy a jedině on dokáže každou pravou touhu člověka uspokojit, naplnit. Nabízí se ještě mnoho dalších otázek: Je lidský život smysluplný nebo je jen hříčkou nějakých přírodních sil a nemá smysl? Svět i člověk dosvědčují, že nemají původ sami v sobě, ale že jsou spojeny se svým tvůrcem. Když pak tento tvůrce a stvořitel začal k člověku promlouvat (Abrahám), začal postupně říkat, jaký je: je osobou, je milující každého člověka... Nakonec s námi Bůh rozmlouval v Ježíši Kristu - stal se člověkem. Tedy jednoduše řečeno: na počátku všeho je láska - Bůh. Celý svět a také člověk, mají původ v Lásce. O tom nás přesvědčuje rozum a o tom podrobně hovoří víra. My sami se pak s tímto Bohem - láskou můžeme setkávat. Proč právě Bůh? Protože právě osobní Láska, které jsme my lidé dali jméno Bůh. Biblicky se jmenuje Jahve - což znamená vlastně - JSEM.
Kristýna (20.3.2013 18:09)
Ahoj:0) chci se na něco zeptat:slyšela jsem že s kosmetikou AVON a Oriflame to není uplně v pořádku... můžete mi prosím k tomu něco víc říct? Děkuji:0) +
© redakce (23.03.2013 22:02)
Ahoj Kristy, zdravíme tě z redakce. Žádné takové informace se k nám nedostaly, takže na tvoji otázku nedokážeme odpovědět. P.
Lůcc (16.3.2013 19:52)
Ahojte!:) ...víte,asi jako každý z nás hledá smysl toho proč je tady na světě..a tak i já často přemýšlím, kam mě Bůh volá..nedávno jsem četla knihu o Matce Tereze,a něco se ve mě změnilo..pocítila jsem jako by mě Pán volal k tomuto co dělala právě Matka tereza..jen víte jsem tichý člověk, a občas když mam něco říct nic mne nenapadne, a tak nevím jestli bych byla dobrou řeholnicí...lidé si k nim chodí popovídat,a co jáá jak jim mám odpovědět když mě nic nenapadne?..prosim Ducha Svatého aby mi pomohl,šeptal co říct atd.jenže zatím moc nic:Dchapete ne?:D..a ještě k tomu mě to vždycky táhlo do těch zemí jako je Indie a starat se o tyto nejchudší z chudých,ale jak to mám všecko udělat?.občas mám strach i z úplně malých věcí..ve škole raději moc nic neříkám protože se bojím že řeknu něco špatně...nevíte co s tím?.....často nad tím teď poslední dobou přemýšlím,a čím dál víc si myslím že mám byt jednou z nich...opustit to všechno a dát svůj život Bohu
© redakce (19.03.2013 08:22)
Zdravíme tě z redakce ;-) Je dobré uvažovat nad svým povoláním a přemýšlet o různých variantách. Moje kamarádka byla dlouho přesvědčená o tom, že řeholní život je pro ni jedinou správnou cestou (také ji oslovila Matka Tereza a její myšlenky) a dnes je šťastně vdaná. Sv. Terezie z Avily říkala, že každé naše rozhodování by mělo nejprve projít modlitbou. Je také dobré zajít třeba za knězem a promluvit si s ním o tom, poprosit jej o radu, o modlitbu. Existují také různé duchovní obnovy apod., které pořádají řeholní společenství. Můžeš zkusit na nějakou zajet a seznámit se s těmi, kdo žijí zasvěceným životem. Upoutávky na tyto akce se čas od času objevují v aktualitách na našem webu. Možná zjistíš, že jsi byla jenom nadšená knížkou, možná ne - to poznáš sama. Pokud je to tvoje životní cesta, neboj se! Bůh ti dá dostatek příležitostí k tomu, aby ses naučila komunikovat s lidmi, nebála se mluvit, když je to třeba. Modli se za to, aby ti poslal do cesty lidi, před kterými se nebudeš bát mluvit a časem se to i díky nim naučíš... ;-) Já jsem to měla podobně. Nezapomínej, že Bůh není automat, do kterého vhodíme modlitbu a vypadne to, oč jsme prosili. On ví, kdy je ten správný čas, abys řekla to, co říct máš a rozhodla se správně. Správné rozhodnutí se pozná podle toho, že přináší pokoj v srdci. Držíme palce a myslíme na tebe! ;-) P.
Lucka (16.3.2013 02:50)
Ahoj, můžete prozradit, jaké budou plakáty v příštím čísle? ;-))))))
© redakce (18.03.2013 07:39)
Ahoj Luci, na plakáty se můžete těšit až v květnovém čísle a můžu prozradit, že minimálně jeden z nich je některými z vás dlouho očekávaný ;-) Samozřejmě se ale můžete těšit i na dubnové číslo, které přinese mnohá překvapení! :) Víc ale zatím neprozradíme. P.
123 (15.3.2013 15:27)
Ahoj... můžete prosím smazat můj e-mail vložený k příspěvku Tin? Já jsem ho totiž nechtěla zveřejňovat. Děkuji :)
© redakce (15.03.2013 15:37)
Omlouváme se, už jsme to napravily ;-) Hezký víkend! P.
nn (14.3.2013 22:56)
Ahoj Holky, jen mi přišlo zajímavé, že se zítra v anglii a nevím, kde všude ještě, slaví Red nose day- moc o tom nevím ale přijde mi to fajn. mějte se
© redakce (15.03.2013 15:41)
Děkujeme za info ;-) P.
Ája (13.3.2013 12:52)
Ahojky redakce! :) myslíte si, že může holka křesťanka být zaroveň "punkerka"? Moje nejlepší kamarádka nechodí do kostela a je punkerka..já jsem dříve spíš poslouchala pop,dance,atd..ale poslední dobou se mi strasne zacaly líbit punkové písničky. Stáhla jsem si je od kamarádky a ráda je poslouchám. Líbí se mi nejen hudba,ale taky to,že jsou česky,tudíž jim rozumím,ne jako většina populární hudby... nedávno mě kamarádka vzala na jeden takový punkový koncert. Dřív mě rodiče nechtěli na takové akce pouštět a ani já jsem nechtěla. Měla jsem sice před tím koncertem trochu strach,ale když jsme tam došli,bylo to naprosto parádní! kapely byly super a kamarádi mě naučili tanec zvaný pogo. Líbílo se mi to,tak už jsem se dlouho "nevyblbla" :) A i Lidi tam byli úplně v pohodě...jenže když jsem našim řekla,že chci jít na punkový koncert,ani trochu se jim to nelíbilo,nejdřív mě nechtěli ani pustit. Nemají rádi punk,punkáče a vše co je s tím spojené. Mamka se na mě i trochu naštvala a řekla,že tam budou samí feťáci a ať si taky "nezapomenu" něco vzít..Přitom dobře ví,že ke kouření mám velký odpor,natož tak k drogám!! Uzemnila jsem ji tím,že drogy jsou bohužel všude i ve škole,nebo na "klasické" diskotéce,a že jsem si nikdy nic nevzala! Nevím,jestli má jen takový strach,nebo mi nevěří...Moje nejlepší kamarádka,se kterou jsem tam šla,měla na hlavě "číro"..normálně tak nechodí,jen občas na koncerty.. když jsem ukázala mamce naši společnou fotku,tak se zhrozila a řekla že u ní ji to vůbec nepřekvapuje..Nevím proč,ale moje mamka ju moc nemusí,možná to je od té doby,co se opila a dělala blbosti..ale každý přece dělá chyby,kterýma se učí.hlavní je,že se z toho poučila! ..ale moje mamka ji tak má stále asi zafixovanou..dost mě to mrzí,protože je pro mě jako sestra a ona proti mamce nic nemá,má ji ráda..ale mamka ji proste moc nemusi,a když se jí zeptám,co proti ní stále má,řekne že nic..ale já na ní vidím,že by někdy nejradši byla,kdybych se s ní asi nebavila :( ..Moji rodiče si totiž myslí,že punk je jenom o tom udělat si barevné číro,mít všude piercing,omotat kolem gatí řetázky a zichrajsky a zhulit se..já si ale nemyslím,že to je o tom..líbí se mi ty písničky a taky se mi líbí ten tanec,nejlepší na tom je,že když někdo spadne,všichni ho hned zvednou.když jsem spadla na takové té diskárně,nikdo si mě ani nevšiml,akorát si každý ukazoval prstem..Navíc na punkových akcíh se každý baví s každým,to se mi taky líbí(samozřejmě si dávám pozor s kým se bavím a s kým ne,když se mi někdo nezdá,tak se držím dál.) možná i proto se mi tam tak líbilo..Líbí se mi nosit kšandy a na gatích připnuté zichrajsky..nenosím žádné číra ani nemám barevnou hlavu a piercieng už vůbec..ale rodiče včetně bráchy se do mě stále naváží a při každé sebemenší přáležitosti mi to připomínají..Prý jestli chci šířit křesťanství na punkových koncertech..já si ale nemyslím,že bych dělala něco špatného..co si o tom všem myslíte? a můžu být punkerka,když chodím do kostela? předem moc díky za odpověď! :) mějte se krásně a hezky se připravte a prožijte velikonoce :)
© redakce (15.03.2013 14:31)
Ahoj Ájo, většina punkerů, kteří tímhle životním stylem opravdu žijí, se snaží od zbytku společnosti nějak odlišit, tak trochu rebelovat. To je zvlášť v době dospívání, kdy člověk hledá sám sebe, poznává, kým je a snaží se nějak vymezit, poměrně běžné a pochopitelné. Nejspíš se hledá i tvoje kamarádka. Za pár let můžete poslouchat úplně jiný styl, i to je přirozené, že se člověk v tomhle postupně vyvíjí. Horší ale je, když člověku punk nebo jakýkoli jiný styl tak trochu přeroste přes hlavu a začne hledat sám sebe i za pomoci cigaret, alkoholu, drog atd. Potom se z hudby stává jenom taková záminka k opíjení se, výtržnostem atd. S řadou těchto věcí se lehce začíná, ale těžko se pak zbavuje následných závislostí. Ty máš v této otázce jasno, ale jsou prostě místa, kde si člověk musí dávat větší pozor, aby se do něčeho "nenamočil". Koncerty punkových kapel (asi ne všech, ale celé řady) můžou k takovým místům patřit. Nedivíme se tvojí mamce, že má o tebe strach, zvlášť pokud tvoji kamarádku už viděla opilou. Přece jenom je to tvoje mamka a určitě jí záleží na tom, abys byla šťastná a nezačala s nějakou závislostí nebo neudělala nějakou hloupost, která by tě pak mohla mrzet zbytek života. Člověk může mít i pevná předsevzetí, ale často stačí třeba trocha alkoholu a pevné názory se začnou zaviklat...nebo se objeví sympatický kluk a holka se mu snaží zavděčit, začne kvůli němu třeba kouřit, aby mu byla "blíž" - i takové případy znám. Tvoje mamka má odžitou větší část života než ty a moc dobře si uvědomuje, jaké nebezpečí na tebe číhá. Samozřejmě to tak být nemusí, není dobré malovat pořád čerty na zeď, ale stejně tak není rozumné to podceňovat. Pokud jde o "šíření křesťanství" na punkových koncertech - jasně, že na každém koncertě se můžeš chovat hezky, nenadávat atd. a vnést tam kus něčeho hezkého. A mamčiny obavy? Zkus si s ní někdy, až nebude někam spěchat, v klidu promluvit o svém odporu k cigaretám, o kamarádce a třeba i o tom, že ti je líto, že ti v tomhle směru nevěří. Možná se na celou situaci podíváš i jejím pohledem a najdete nějaké řešení, společný kompromis. Zajít si na koncert punkové kapely není samo o sobě špatné. Jde hlavně o to, aby ses nenechala strhnout něčím, co už dobré není a s čím tyhle akce bývají spojené. Samozřejmě, že můžeš poslouchat punk a chodit do kostela - kostel není vyhrazený jenom pro ty, kdo poslouchají worship ;-) Ale na nedělní mši není nejvhodnější dorazit v kšandách se zichrajskama - ale to nejspíš víš :) Snad jsme alespoň trochu pomohly. Děkujeme za milé přáníčko a přejeme i Tobě požehnaný zbytek postní doby a naplno prožité Velikonoce! ;-) P.
anonymka (13.3.2013 07:56)
Mohu se zeptat, proč jste mi neopověděli na moji otázku ohledně Alice?
© reakce z redakce (13.03.2013 07:59)
Milý Anonyme, v redakci máme i jinou práci než jenom odpovídat na vaše dotazy, i když to děláme rády a k naší práci to patří (můžeš si všimnout, že ani Alici jsme neodpověděli na druhý den). A teď k věci: Není dobré řešit problémy s horkou hlavou, někdy je potřeba nechat je trochu uležet, než naše emoce vychladnou. Alice napsala svůj názor tak, jak to cítila. Možná je to starší holka, která přemýšlí o životě a přišly jí některé otázky divné. Každý přece máme právo na vlastní názory. Do života se hodí, když se člověk naučí přijímat i jiné názory než ty, s kterými souhlasí - čím dříve se to začne učit, tím lépe, i když je to těžké. Také my v redakci si díky vašim vzkazům a názorům uvědomujeme, že je potřeba brát v úvahu i odlišné názory a učíme se to každý den znovu a znovu. V redakci je nás hodně a každá z nás má různé názory, ale i díky tomu je časopis pestrý. Kdybychom byly všechny stejné, byla by to nuda ;-)... Pokud jsi kvůli něčemu naštvaná, můžeš to odevzdat v modlitbě. Myslíme na Tebe a přejeme Ti pěkné dny. P.
Vendu (11.3.2013 22:00)
Jak se dá vysvětlit někomu kdo věří v Boha, ale nepotřebuje k tomu kostel ani církev proč je dobré žít v těchto společenstvích. Děkuji
© P. Jan Balík (12.03.2013 09:40)
Milá Vendu, proč je třeba církev a kostel? Třeba takto: můžeš se sám pokřtít? Nemůžeš. Potřebuješ k tomu druhého člověka. Aha! Pán Ježíš tedy křest přikázal, ale už v tom samém je jasně zakódované, že si člověk nevystačí sám. Pán Ježíš ale také hovoří o své církvi - o společenství lidí, kteří jsou jeho přáteli. Potřebujeme lidskou rodinu? Ano. Když ji nemáme, trpíme tím. A tak i věřící, když nemá vztahy s dalšími věřícími, tím trpí; je sám a člověk potřebuje druhé. Každá dobrá lidská rodina má své radosti i bolesti, své zvyklosti a také své krásné, ale i stinné stránky. Taková je i církev. Není složena z dokonalých andělů, ale z lidí, kteří se snaží Ježíše následovat, ale nejsou dokonalí. Takže i církev má krásné, ale i stinné stránky; radosti i bolesti; ne každý člen se povede. Hříšnost lidí v církvi je často kamenem úrazu, proč někdo nechce církev přijmout. Třena se někdo setká s knězem, který je necitlivý a něčím nás naštve nebo nějaká babička řekne mladé rodině pár ostrých slov o jejich řvoucím dítěti během mše, a postižený odchází ne jen zarmoucen, ale i naštván na celou církev. Takový čověk si nevšimne, že vidí jeden osobní problém a na základě své zkušenosti zevšeobecňuje, ale přeci církev netvoří jen jeden kněz, který nejednal možná citlivě, či jedna nervózní babička. A ještě jedna důležitá poznámka: církev je ve světě prostorem, ve kterém k nám promlouvá Bůh, proto v církvi snáze nalézáme cestu a pravdu, orientaci. Kdo něvěří, ať si přečte encykliky ze začátku 20. století. Papež psal o komunismu a nacismu, ukazoval prorocky na nepravdy v těchto blížících se totalitách a lidé byli hluší. A je to i dnes. Kdo je ve světě na straně života, krásy a čistoty lidské lásky, spravedlnosti, míru? Ježíšova církev, i když se jí za to mnozí smějí. A kostely? Jsou místem, kde se setkává společenství věřících na modlitbu. Vlastně takové kostely, jaké máme ve své podstatě nepotřebujeme, ale nějaký vhodný prostor ano. V dějinách se lidé snažili pro Boha stavět krásné umělecké stavby. Dnes se nám zdají možná moc honosné. Ale je to dědictví naší rodiny. Ono by asi bylo dosti divné, kdybychom slavili mši v nějaké neupravené, špinavé místnosti nebo se setkávali třeba v kině. Pochopitelně by to šlo, ale za normálních okolností, se snažíme, abychom žili kulturně. Těžko bude baletní soubor tančit Labutí jezero ve skladu starého papíru. Sice by to tam možná také někdy šlo, ale je normální, že se takové krásné dílo tančí v pěkném divadle.
Strana: 1  <<  58 59 60 61 62 63 64 65 66  >>  620
 
 
 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz