© redakce (06.09.2013 09:48)
Ahoj yo, možná, že chyba není chyba, ale přesně tahle to má teď být. :) Hodně lidí (mě samotnou nevyjímaje) si prošlo obdobím, kdy se cítili prázdní, vyprahlí, toužili po změně, modlili se... a nic. Například blahoslavená Matka Tereza žila v takové "duchovní temnotě", kdy Boha necítila a nedokázala vnímat jeho blízkost, celé roky. Pokud se ti podaří sehnat knížku, která obsahuje její korespondenci, přečti si aspoň část. Mně osobně to hodně pomohlo. Člověk si uvědomí, že ani velcí světci neměli od Boha to, co si v té chvíli přáli, ale přesto jejich život byl nádherným svědectvím pro druhé. V této souvislosti se mluví o poušti, kde má člověk čas se nad sebou zamýšlet, a časem může zjistit, jak cenná tato životní etapa byla. Jestli chceš ale opravdu nějaké "duchovní nakopnutí", doporučuju zajet si na nějakou víkendovku na DCŽM (vybírej podle toho, kde bydlíš nebo zajeď i někam dál ;-)). Také se můžeš už dopředu přihlásit na nějakou adventní duchovní obnovu nebo na duchovní cvičení. Tyto akce jsou od toho, aby ti pomohly zorientovat se ve tvém duchovním životě a dodaly ti nové impulzy. Podívej se na www.signaly.cz/akce, třeba se tam pro tebe něco najde! Budeme rádi, když se nám ozveš, jak to dopadlo. Krásný den z redakce! P. +

© redakce (06.09.2013 09:53)
Ahoj Jani, modlitbu rádi slibujeme. Také mám osmiletý gympl, takže vím, o čem mluvíš. A kamarádka možná časem pozná, že v každém člověku je něco hezkého, jenom to někteří dokážou dobře navenek maskovat. ;-) Myslíme i na ni! O WYD a R13 tentokrát informovala jiné křesťanská média, protože IN! se připravuje s velkým časovým předstihem, takže informace ze setkání nešly zařadit do zářijového ani říjnového čísla a v listopadu už je na nějakou reportáž docela pozdě. Děkujeme za pochopení. Je to pro nás výzva propříště! P.

© P. Jan Balík (09.09.2013 08:37)
Milá tazatelko, velice rád Ti na Tvou otázku nabízím pár myšlenek, které mohou rozuzlit Tvoje obtíže. Pravá víra v Ježíše Krista je velice rozumná. Když začneš pročítat Katechismus, zjistíš, že je to tak. Katechismus totiž shrnuje základní evangelijní poselství a zároveň ho podává uceleně a rozumově uchopitelně. Kdo si myslí, že víra a rozum se rozchází, ten je ve velikém omylu. Naopak. Je to sám Bůh, který stvořil lidský rozum a dal mu velikou schopnost poznávat pravdu. Proto Církev v dějinách lidstva vždy vysoce cenila rozum a bránila rozum před různými filosofiemi, které lidský rozum umenšovaly (např. směry, které tvrdí, že rozum může promýšlet jen to, co je viditelné). Pokud se Ti tedy zdá, že jako věřící stále něco jen nesmíme, ptej se proč, otevři Katechismus a studuj. Určitě najdeš důvody, racionální, proč to či ono církev tvrdí. Kdyby totiž někdo něco zakazoval ve jménu víry, co by bylo nerozumné, pak už nejde o víru církve, ale o pověru či víru ustrnulou v osobních představách. A nyní zcela konkrétně k lidskému tělu. Stvořil ho Bůh, je tedy dobré. Ježíš se stal člověkem - měl mužské tělo. Naše lidské tělo je určeno ke zmrtvýchvstání a k životu v nebi. Křesťanství je tedy náboženství, které si váží těla. Tak proč jsou s lidským tělem a sexualitou stále takové obtíže? Možná, že stále některým lidem nedochází, že tělo je darem Božím, že vše tělesné (i sex) je svým způsobem odlesk Boží lásky, a tak se lidského těla tak nějak bojí. Ale možná, že je to způsobeno ještě něčím jiným. Lidskou zkušeností. Bible nám totiž jasně ukazuje a zkušenost to potvrzuje, že člověk po prvním hříchu je nakloněn k hříchu, že se v něm probudila síla - žádostivost (= zvrhlá touha; určitá vnitřní síla, která člověka pobádá, aby jednal proti svému rozumu, proti dobru, aby si sobecky přivlastňoval druhé osoby /např. cizí manželku/, majetek druhých). Pokud takové síle člověk povolí, jedná nejen nerozumně, ale škodlivě, stává se postupně otrokem svých nálad, vášní. Svatý Pavel hovoří o boji mezi tělem a duchem a tvrdí, že je na člověku, aby v něm zvítězil duch, což u křesťana znamená Duch svatý a jeho síla. Jedná se o jakousi harmonizaci lidského života. Proto řečtí filosofové, kteří užívali dobře svůj rozum (nebyli to křesťané) hovořili o 4 základních ctnostech – návicích: moudrost, mírnost, statečnost a spravedlnost. Užívat svého těla i těla druhého moudře = ve shodě se svou životní situací (dívka, snoubenka, manželka, lékařka); mírně = ne zbytečně, ne pouze za účelem uspokojit zvědavost (která je stejně nekonečná), ale pouze tak, jak je třeba; statečnost = dokázat ovládat svoje vnitřní touhy, často svádějící k nemoudrému a nemírnému jednání; spravedlivě = nezneužívat druhého, ale jeho těla si vážit, ctít a zachovávat intimitu osoby druhého člověka. Když to tak uvážíme, jedná se o jakousi ekologii srdce člověka. Nenechat se strhnout k jednání, které nakonec zneužívá Božího daru ve jménu sobectví. Když se vrátíme k lidskému tělu (včetně sexu), je zřejmé, že zde je člověk obzvláště křehký a velice snadno se poddává žádostivosti. Využívají toho tvůrci reklam, filmů, fotografové – vystavují lidské tělo a sex ne proto, aby ukázali Boží krásu, ale spíše proto, aby v lidech (zvláště v mužích) povzbuzovali žádostivost. Proto je v této oblasti důležité nalézt správnou míru. A to není snadné. Z řečeného tedy jasně vyplývá, že není hříchem pohled na nahotu, ale žádostivost – pokud s ní člověk víceméně souhlasí. Říká se, že střežit své oko a srdce je úkolem na celý život. A je pravdou, že je lepší si uchovat srdce čisté, než ho znečistit a pak dělat ekologické akce na jeho očistu. Proto dospělí radívají mladým více zdrženlivosti. (O tomto tématu velice pěkně pojednává Katechismu v 9. a 10. přikázání.)

© P. Jan Balík (04.09.2013 09:44)
Milá Kači, to, co jsi prožila, bylo jistě špatně. Pokud jsi to vyznala i bez podrobností ve zpovědi a předložila tak Pánu, jistě Ti odpustil. Ježíš je milosrdný a rád odpouští a tak nám dává novou sílu k správnému životu. Ve zpovědi nemusíme říkat podrobnosti a detaily našich hříchů. Avšak i když nám Bůh odpustí, nevymaže nám naše hříchy z paměti. Co tedy dělat? Když Tě kdykoliv napadne, jaké hříchy že jsi udělala, ihned v duchu řekni: Pane Ježíši, děkuji, že jsi mi odpustil. A prosím Tě, dej mi svou posilu, abych měla v příštím vztahu sílu žít správně. Svatý Petr také zhřešil, litoval a dokázal být pak naplno oddán Pánu až do konce života. Tak hodně síly.

© P. Jan Balík (04.09.2013 09:58)
Milá zvědavá, jak popisuješ svůj život, musím Ti upřímně říci: všechno špatně! Podívej se, co budeš dělat, když budeš chtít připravit kvalitní slavnostní hostinu? Zachováš určitý řád jednotlivých chodů. Nejprve aperitiv, pak předkrm, polévku, hlavní jídlo, zákusek, digestiv. To, že je jídlo za sebou takto poskládané, má svůj význam pro prožitek z jídla, pro trávení, pro dobrou pohodu u stolu atd. K tomu patří i to, že jíme u vyzdobeného stolu, s krásným ubrusem, s nějakou kytičkou na stole, s umělecky poskládanými ubrousky na talíři. Jistě, jíst můžeme i obyčejněji, ale nebude to krásná slavnostní hostina, ale obyčejný bufík či uspěchaný pokrm bez prožitku. Můžeme také míchat chody a bude nám pak těžko od žaludku a možná i špatně i z toho dobrého jídla, ale splácaného. Jak chceš prožít svůj život? Jako krásnou slavnostní hostinu nebo jako obyčejný ušmudlaný bufík či chceš vše "zplácat", aby ti z toho bylo špatně? Láska je natolik krásná a zásadní záležitost našeho života, že stojí za to, naučit se, jaký má svůj řád. Rada je tedy zcela konkrétní: žít intimně se svým chlapcem, jak popisuješ, nebo s ním za rok bydlet bez svatby, lásce škodí a je to pochopitelně vážný hřích. Máš dobré rodiče, když ti řekli, že se jim to nelíbí. Dnes už i psychologové ví, že ze společného bydlení před svatbou vznikají manželství, která se velice rychle a častěji rozvádějí. Víš, přivést někoho k víře prostřednictvím těžkého hříchu, nevím, nevím. Asi to moc nepůjde. Je někdy obtížné pochopit, proč jednat podle evangelia. Doporučuji ke studiu: www.teologietela.paulinky.cz Co tedy dělat? Určitě zajdi ke zpovědi, aby ti Pán odpustil a dal novou sílu k odvaze začít život nově a správně. Vysvětli svému chlapci, proč s ním nechceš spát a snažte se někam zajít na kurs partnerství, který připravují od podzimu diecézní centra pro mládež. Tam se dozvíte o tom, jak se žije pravá slavnostní láska. Bude to sice těžké a náročné, ale pokud tvůj chlapec vytrvá i přesto, můžete začít znovu a společně vstupovat do tajů lásky. Pokud odejte a nechá tě, netrap se. Šlo mu pak asi více o tvé tělo než o tebe. Před časem mě oslovil jeden citát od ruského pravoslavného spisovatele Florentského: "Veškeré naše lidské asketické (sebepřemáhání) snažení má za cíl krásnou osobu." A svatý Ignác hovoří o tom, že naše lidské úsilí a spolupráce s Boží milostí vede k "uspořádanému životu". A ještě otázka o svědkovi na svatbě. Protože to není kmotr, ale svědek, nemusí být ani pokřtěný. Tak hodně síly a odvahy. Budu na tebe pamatovat v modlitbě.

© redakce (02.09.2013 13:54)
Milá M., nejspíš se opravdu jedná o vyvíjející se mléčné žlázy, ale přesnou informaci by ti poskytla paní doktorka na gynekologii. My věříme tvé mamince, která ví, kolik je ti let a vidí tvůj tělesný vývoj. Pokud bys přece jenom měla obavy, domluv se s maminkou, zda by tě nevzala ke gynekoložce na preventivní prohlídku. Přejeme klidný nástup do školy a co nejméně starostí! P.

© redakce (02.09.2013 13:44)
Ahoj inko :) děkujeme za milá slova! Máme z nich opravdu radost! Doufáme, že se Ti budou líbit i další čísla. Přejeme, ať zahájíš nový školní rok s klidným srdcem a s úsměvem ;-) P.

© redakce (30.08.2013 17:48)
Ahoj Majko, pro info koukni sem, jsou tam i další odkazy :) http://www.aliancefestivalu.cz/festivaly/jesus-break

© Maruška Stejskalová (30.08.2013 09:40)
Ok :-) je to vždy měřeno na ležícím tričku. Takže 45 cm je polovina :-) Svoji ideální velikost zjistíš tak, že si položíš svoje tričko na podložku( třeba postel) a poměříš si ho. Odchylka cca 2 cm nevadí, tričko se natáhne. A pak už jen vybíráš z velké nabídky :-) přejeme ti hodně zábavy při nakupování.

© redakce (30.08.2013 17:45)
Kio, poradila jsem se u "odborníků" a prý ano. Každopádně jsem ráda, že nás čtete a IN! se vám líbí.

© Redakce (30.08.2013 09:50)
Ahojky, no my bychom si podprsenku v redakci taky místo trika nevzaly. Je to taková spíš osobní záležitost. Jak moc chci aby mě druzí okukovali a hodnotili. Dokážeme si představit Nike podprsenku na dívčím aerobiku, kde se opravdu potíš dvě hodiny a dáváš si do těla. Jestli se v tom nebudeš cítit dobře, rozhodně si ho neber jen kvůli kamarádce. Prostě jsou části těla, které je lepší mít schované. Jednou jsem slyšela takouvou zásadu: Co se ukazuje, to je k mání. Takže když ukažuješ břicho, a podprsenku, nemůžeš se divit, že bude středem pozornosti a občas si někdo i chytí. Je důležíté si nastavit hranice tak, aby ti vyhovaly. My v redakci jsme pro zajímavé triko :-) Majka

© Redakce (28.08.2013 13:05)
Katko, díky. Jsme rádi, že se ti In! líbí a pomáhá ti:-) to je pro nás to nejlepší vyznamenání. Majka

© redakce (27.08.2013 15:06)
Ahojky Silvo, může to být normální, ale také nemusí. Radíme ti zaběhnout normálně k obvodní doktroce a poradit se. Ptát se není nic špatného. Rádi bychom ti poradily hned, ale když tvůj dotaz pošleme gynekoložce, 1) bude dlouho trvat než odpoví, 2) na min. 50% řekne, že by tě musela vidět :-) takže neztrácej čas a optej se, kde to máš nejblíž :-) Majka

© P. Jan Balík (30.08.2013 09:10)
Manželství, jak o něm hovoří Ježíš, je rozhodnutí spojit svůj život s druhým, a to na celý život - až do smrti (např. Mt 5,31; 19,6; Mk 10,9; Lk 16,18). Rozvod je tedy vždy provinění proti slibu, který si snoubenci navzájem dali a to před Bohem. Manželství je uzavíráno na celý život. Muž i žena po své svatbě mají po celý život budovat svou lásku. Jsou za její prohlubování odpovědní. Pokud se tedy někdo rozvede, (často jen z citových důvodů) někdy protože se manželství proměnilo v takové vzájemné boje, že nebylo možné další soužití, manželství přesto před Bohem trvá dále. Když se lidé, kteří svou oboustrannou vinou došli až tak daleko, že se nenávidí a nemohou spolu žít, rozvedou, pak je třeba, aby už nikoho nehledali. Pokud nehledají, plní závazky k dětem a svým životem konají pokání za porušení slibu, mohou samozřejmě ke svátostem. Ale když si najdou dalšího partnera, nemohou s ním vstoupit do druhého manželství - tedy civilně ano, ale ne před Bohem v kostele. Proto je tento jejich druhý sňatek neplatný před Bohem a oni žijí neustále v rozporu s Božím řádem. Tedy pak nemohou ke svátostem. Nemohu se přece zpovídat z hříchu, pak jít domů a v hříchu pokračovat jako by se nic nedělo. Pochopitelně, i takoví mají chodit do kostela, vést své děti k víře, modlit se, číst Písmo, ale nemohou ke svátostem. Je to bolestné, viď? Musím říci, že je. Proto je tak důležité se na manželství velice dobře připravovat. Pokud se rozvedli Tvoji rodiče, je třeba jim postupně odpustit a sama se vyvarovat podobných životních osudů. Poznámka: Je jedna možnost, jak se manželé, kteří žijí v neplatném manželství a mají spolu děti a nemohou se kvůli nim rozejít, a chtějí ke svátostem, mohou zachovat. Když slíbí, že se budou k sobě chovat jako bratr a sestra, pak je možné, aby ke svátostem přistupovali. Toho jsou ale většinou schopni pouze lidé starší.

© P. Jan Balík (03.09.2013 08:58)
Milá Lenko, je velice dobré, že se ptáš. Tvoji otázku můžeme ale malinko pozměnit: je takové jednání dobré pro váš vztah? Myslím si, že ne. Proč? Vztah mezi děvčetem a chlapcem má své stupně. Nejprve je zamilovanost - prostě je nám spolu dobře, obdivujeme krásu druhého, jsme přitahováni silou lásky. Druhým krokem je doba, kdy už druhého nevidíme jen jako toho, který mně přitahuje, ale začneme se navzájem poznávat: jak žije, jakou má povahu, jaké má názory, z jaké rodiny pochází, jaké mají zvyklosti, jak je na tom s vírou.... a tehdy začínají první neshody, snaha si porozumět. Je to období, kdy se dva k sobě nepřibližují jen silou lásky, ale i v dalších rozměrech svého života. Zde se mohou mladí i rozejít. Prostě zjistí, že si nerozumí. Když se toto období dobře prožije, pak nastoupí další - rozhodnutí, že pro tohoto člověka se chci obětovat, tohoto člověka chci udělat šťastným, tohoto muže přijímám jako otce svých dětí. V první a druhé fázi je vhodnější, aby se vztah prožíval více romanticky a neprojevoval se moc v tělesných dotycích. Zvláště ne v dotycích na intimní místa. Stačí přece podání ruky, jemné pohlazení, krátké políbení. Tělesné vyjádření lásky totiž velice snadno vytvoří zdání lásky na život a na smrt, ale zabrání té namáhavé etapě poznávání druhého i v jiných ohledech. Ještě jednu okolnost je třeba říci. Pro kluka je důležité, aby se naučil ovládat svou tělesnou vášeň. Jedině pak je schopen milovat. Chlapci namluví spoustu slov o lásce, ale musí se hodně snažit, aby pochopili, že láska je především ochota obětovat se pro druhého. Je dobré, když si děvče svého kluka také vychovává - nedovolí mu některé intimní dotyky, nespí s ním. Prostě je na děvčeti, aby klukovi ukázala, že si váží svého těla, a proto ho snadno nerozdává. Něco tak krásného a intimního je určeno jen těm "pokročilým zamilovaným". Jen si stačí připomenout, že mnohdy lidé spolu sice začnou chodit, ale pak se zase rozejdou, protože zjistí, že by to do manželtví nebylo. Přece není možné každému darovat svou intimitu. Jde tedy o hřích? Hříchem není samotný dotyk, ale sobectví, které v něm je obsaženo. Proč ti kluk sahá pod triko a na prsa? Chce tím vyjádřit lásku nebo spíše podlehne své vášni a potřebuje se tě dotýkat, protože to tak cítí? Má-li tě skutečně rád, nebude dělat něco, co je jemu sice příjmené, ale tobě ne. Tak hodně odvahy, aby vaše láska rostla.

© redakce (26.08.2013 21:05)
Díky za odkaz. Většina "křesťanských" zásad má rozumné lékařské i psychologické opodstatnění.

© P. Jan Balík (26.08.2013 10:04)
Milá Míšo, tvá otázka je velice důležitá a je dobré, že se o tyto oblasti lidského života zajímáš. Napíšu ti stručně, co učí katolická církev. Ale bylo by vhodné, aby sis k tomu něco více přečetla. Jedna věc je vědět, ale druhá je pochopit. Odkazuji tě proto na web: teologietela.paulinky.cz a také na knihu: West - Teologite těla pro začátečníky (vydalo nak. Paulínky). Co vyplývá z Bible a co učí katolická církev? 1) Bůh stvořil muže a ženu a dal jim společný úkol: nést dál lidské pokolení a rozvíjet svět. Jaké jsou tedy cíle manželství? Vzájemná láska manželů a plození dětí. Manželé při svatbě slibují, že přijmou děti od Pána Boha. Pokud by uzavírali manželství a děti nechtěli, tak lžou sobě i Bohu a jejich manželství je neplatné. 2) Jak mají manželé žít plození svých dětí? Hovoříme o: odpovědném rodičovstí, které znamená, že přijmou více dětí, pokud mohou, a pokud mají vážný důvod pro nepočetí (např. nemoc ženy, svízelné sociální okolnosti), pak oddálí početí. Jak oddálit početí? Je jediný mravní způsob - zdržet se v době plodnosti ženy sexuálního styku. Proč? Co se sexuální styk manželů? Jistě, je to chvíle rozkoše, prožitku lásky, ale je to též okamžik, ve kterém si dvě osoby znovu obnovují - tentokrát svými těly - manželský slib: daruji se ti a přijímám tě. Je to taková opakovaná svatba. Pokud do manželství vstoupí antikoncepce (třeba i kondom), pak je narušeno vzájemné darování se. S anitikoncepcí jakoby si manželé říkali: dávám se ti, ale jen trochu. Z toho vyplývá, že manželství je daleko více posvátnější a Boží, než jak obvykle lidé - i věřící - chápou. Je to krásné, když si uvědomíme, jak hluboce si cení církev manželské lásky. Žít odpovědně lidskou lásku je ale náročné. O tom není pochyb. Je proto vhodné, aby se mladí lidé seznámili již v době dlouho před manželstvím s nějakou lékařskou metodou, která pomůže ženě poznat, kdy je plodná a kdy ne. Dnes je nejdokonalejší tzv. symptotermální metoda a vyučuje ji Cenap (cenap.cz) a Liga pá páru (www.lpp.cz). A že v této oblasti je evangelium a styl života světa kolem nás radikálně odlišný, to je jasné. 3) Pokud je atikoncepce navíc ještě abortivní, způsobující potrat, pak jde o další etický problém. Při použití kondomu jistě toto nebezpečí nehrozí, ale u hormonální antikoncepce je zřejmě vždy nějaké procento nebezpečí, že dojde k oplodnění, ale ne k uchycení vajíčka v děloze. Bývá to zmiňováno v příbalových letácích (např. zabraňuje nidaci = uchycení oplodněného vajíčka v děloze).

© reakce z redakce (23.08.2013 12:41)
Ahojky, zatím nevím. Příští týden máme poradu,a toto je jeden z bodů, který budeme probírat. Ozvi se prosím začátkem září, to už snad budeme vědět víc. Díky a hezký den. M.

© reakce z redakce (22.08.2013 12:42)
Ahoj Katko, tak to je opravdu nepříjemné. Možná by mohla pomoci paní doktorka na kožním? Zkus se o tom poradit s maminkou. Držíme palce a ozvi se, jak to dopadlo. M.

© reakce z redakce (22.08.2013 14:10)
Ahoj Addino, no možné to je, to nakonec vidíš v různých časopisech, telce nebo možná i ve svém okolí. Ale jestli je to tak správně, to už je věc druhá. Zkusme se na to spolu mrknout: Manželství je vztah dvou lidí, kteří se mají rádi, slíbili si lásku, úctu, věrnost...vydržet v dobrém i zlém. (stojí za to, si celý slib přečíst, a popřemýšlet o něm). Když je pohodička a zamilovanost, tak je vztah krásný, bezstarostný, bez mráčku. Ale tak to není pořád, a myslím si, že ani nemůže být. Jsme "jenom" lidé, máme svoje nálady i tkzv. špatné dny... A tak se ti najednou může zdát, že ten druhý nestojí za nic, a ten soused odnaproti je takový fešák, a usmívá se na mě a... Je jeden hezký citát. "Co nic nestojí, za nic nestojí". A nemluví se v něm o penězích:), to vůbec ne. Když chceš udělat ve škole nějakou zkoušku z předmětu, který ti moc nejde, musíš máknout, jiná možnost není, pokud chceš obstát. Když si koupíš nové auto, je to moc bezva, poznáváš díky němu spoustu krásného a zajímavého, a dostaneš se tam, kam by ses bez něj nedostala. Ale jen do té doby, než dojde benzín:). Pokud znovu nedoplníš nádrž, je auto sice pořád stejně krásné, ale celkem bez užitku. Myslím si, že v manželství je taky potřeba neustále doplňovat - lásku, pochopení, sebezápor, kamarádství, radost, pohodu...Když se o to snaží oba dva, potom je v manželství hezky, i když přijde nemoc, starosti nebo nějaké pokušení. Je to vytrvalostní běh:)...(v manželském slibu je věta: dokud nás smrt nerozdělí) Pokud si dva mladí lidé, kteří se rozhodnou pro manželství, přizvou do svého manželství ještě i Boha, potom získávají nádherný a důležitý BONUS. A i když se někdy nedaří a jsou problémy, věřím, že Bůh ty, kteří ho prosí o radu a doufají v Něho, nikdy neopustí. M.