Těžko říct, jestli je Marta Ebenová víc zpěvačka, tanečnice nebo herečka. Představte si tohle všechno dohromady, přidejte rozesmátá ústa a budete vědět, že jste právě potkaly vedoucí týmu, který má na starosti režii Celostátního setkání mládeže v Olomouci.

Tvůj tým se stará o to, co se bude dít na pódiu při Celostátním setkání mládeže. Jsi spíš herečka, nebo dramaturgyně?

Hodně ráda hraju, ale nemyslím si, že by to bylo moje největší životní povolání. Herectví mám spíš pro radost. Jednou jsem účinkovala v představení, které se jmenovalo Cikánská rapsodie (inscenace byla uvedena na Nové scéně Národního divadla, pozn. red.). Byla k tomu báječná romská hudba a měli jsme i bezvadnou režisérku. V každém obrazu jsem hrála něco jiného, skvělá byla taky atmosféra scén, takže mě to hodně bavilo. Jinak jsem hrála spíš v nezávislých projektech. Většinou jsem se tam dostala jako zpěvačka.

Flek v buši je taky takový nezávislý projekt?

To je experimentální divadlo, co jsme založili s kamarády asi před pěti lety. Flek v buši ještě nikdy v životě nehrál v divadle (smích). Vystupovali jsme v různých kavárnách, na zahradě, v kostele, v Bohnicích ve staré prádelně... To byla zrovna inscenace Baudelairových básní, které jsme zpracovali třeba jako loutkové divadlo nebo recitaci s tancem a hrou na cembalo.

Proč zrovna Flek v buši?

S kamarádkou Flekovou, se kterou jsme divadlo založily, jsme si říkaly, že flek v ebenovém lese zní divně. Tak se z toho stal Flek v buši. Zpětně jsme si vymyslely spoustu dalších vysvětlení, proč se jmenujeme zrovna takto (smích). Ty už jsou šroubovanější.

Hraješ na cembalo, zpíváš... Čemu se věnuješ víc, hudbě, nebo divadlu?

Myslím, že spojení obojího. Když se k muzice přidá divadlo, tak se začneš víc soustředit na obsah hudby než na to, jestli jsi dokonale v rytmu nebo dokonale intonuješ. Potom už ani rytmus nebo intonaci nemusíš řešit, protože přijdou přirozeně. Ve chvíli, kdy si jsi jistá, kdy hudbu prožíváš srdcem.

Je vidět, že muzice rozumíš.

Momentálně učím hudební nauku ve chlapeckém sboru, který se jmenuje Bruncvík. Vedu taky přípravky, to jsou kluci od čtyř do sedmi let.

Jaké to je, mít na starosti bandu malých kluků?

Divocí jsou, ale práci s nimi mám hrozně moc ráda. Jsou spontánní a přirození, kolikrát se od nich učím. Vždycky mě to baví. Hned jak přijdou, dostanu pocit, že se chci pořád smát. Oni pořád něco vymýšlí a přirozená radost ze života potom postihne i mě :-). Všichni spolu blbneme. A když vidím, že se přitom ti kluci taky něco učí... Já se zase učím nové způsoby, jak s nimi pracovat. Zjišťuju, co je baví a co ne.

Dá se taková zkušenost využít i v přípravě režie pro setkání v Olomouci?

S režií jsme ve fázi, kdy ukončujeme dramaturgickou část. Zkušenosti z Bruncvíka využiju spíš až začneme pořádně zkoušet to, co jsme vymysleli. Blbnutí teprve přijde :-). V Olomouci bude programu víc, takže jsme početnější skupina než v Krakově. Scházíme se jednou za měsíc na celý víkend.

Jak stíháš takovou spoustu činností?

Nedělám skoro nic jiného než režii, Bruncvíka a Flek v buši, i když ten teď trochu zanedbávám. Potom máme ještě dívčí pěvecký soubor Lada, tam taky zpívám. Tím vším naplním svůj den z 90 %.

A co těch zbylých deset? Umíš odpočívat?

Je pravda, že mám zvláštní období. Dřív jsem odpočívala tím, co je teď moje práce. Takže mám pocit, že odpočinek zase tak nutně nepotřebuju. Musím se hlídat, abych dost spala, ale jinak si myslím, že se tvůrčí činností nabíjím. Samozřejmě zrovna třeba příprava režie pro Olomouc je vyčerpávající, ale vždycky se mi určité procento vrátí.

Co Ti na té práci dělá největší radost? Případně co Ti na té radosti dělá největší práci? :-)

Objevování. Téma „nebojte se“ je dost zajímavé a klíčové v životě každého člověka. Tím, že se mu tak intenzivně věnujeme, cítím taky vývoj sama na sobě.

Úspěšné objevování celému týmu Režie přejí a za rozhovor děkují Áňa Horáková a Luděk Strašák

„Medailonek“ o Martě Ebenové

• Studovala divadelní vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity a režii a dramaturgii na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU.
• Pokud chcete vědět, kde Marta zrovna zpívá / hraje, stačí sledovat stránky https://martazve.wordpress.com/ :-).
• Je dcerou Kryštofa Ebena.
• Věnovala se závodně moderní gymnastice a posléze výrazovému tanci.
• V oblasti divadla absolvovala několik workshopů, včetně kurzu barokního herectví na Letní škole staré hudby ve Valticích.
• Zkušenosti v oblasti hudby, tance a herectví ji vedly k založení amatérského divadla Flek v buši.
• V pedagogické praxi se často inspiruje zkušenostmi ze školy v severní Anglii, kde v dětství žila rok s rodinou.
• S chlapeckým sborem Bruncvík spolupracuje od roku 2010. Vede přípravná oddělení Benjamínků a Lvů, vyučuje hudební nauku a aktivně se podílí na přípravě a chodu letního tábora a víkendových soustředění.

(časopis IN!dívčí svět - duben 2017)